První rozhodnutí Ústavního soudu ve věci bankovních poplatků

15.04.2014

Ústavní soud, Brno, TZ 19/2014

Stěžovatelka prostřednictvím ústavní stížnosti brojila proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, kterým byla zamítnuta její žaloba proti České spořitelně a.s. o částku 7.200,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo spočívat v účtování měsíčního poplatku ve výši 150 Kč za správu úvěrového účtu. Obvodní soud dále uložil stěžovatelce zaplatit náklady soudního řízení. Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyjádřila přesvědčení, že by Ústavní soud měl do procesu rozhodování o poplatcích za vedení účtu vstoupit a sjednotit rozhodovací praxi obecných soudů, případně jim poskytnout určité vodítko.

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) dnes vyhlásil nález, kterým ústavní stížnost zamítl a v části týkající se rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odmítl. Ústavní soud v odůvodnění svého rozhodnutí zdůraznil, že bylo rozhodováno o ústavnosti tvrzeného zásahu do základních práv stěžovatelky v řízení před soudem, nikoli o „politice“ bankovních poplatků.  Ústavní stížnost ostatně nebyla spojena s návrhem na přezkum ústavnosti některého z ustanovení příslušných zákonů upravujících tuto oblast spotřebitelského práva. Ústavní soud tak posoudil otázku bagatelnosti předmětu sporu, požadavek na sjednocování judikatury obecných soudů Ústavním soudem tam, kde to nemůže učinit soud vyšší instance v soustavě obecných soudů, problematiku ústavní ochrany spotřebitele jako tzv. slabší strany smluvního vztahu a otázku náhrady nákladů řízení.

Podrobná argumentace Ústavního soudu je obsažena v odůvodnění nálezu sp. zn. III. ÚS 3725/13, jehož znění je dostupné zde .

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu