Insolvenční soud se musí znovu zabývat návrhem spol. MOTORPAL na povolení tzv. předpřipravené reorganizace

14.04.2016

Ústavní soud, Brno, TZ 38/2016

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky MOTORPAL, a.s. a zakázal Krajskému soudu v Brně pokračovat v porušování práv a svobod stěžovatelky spočívajícím v postupu v insolvenčním řízení při posuzování návrhu stěžovatelky na povolení tzv. předpřipravené reorganizace, neboť tímto postupem došlo k porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Zároveň Krajskému soudu přikázal, aby se bezprostředně po doručení nálezu znovu návrhem stěžovatelky zabýval a znovu ho posoudil tak, že nebude trvat na splnění náležitosti stanovené v § 19 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 311/2007 Sb. Dále zrušil výrok usnesení krajského soudu, kterým byl ustanoven insolvenčním správcem stěžovatelky Ing. Jiří Hanák.

Stěžovatelka dne 15. 1. 2016 předložila Krajskému soudu v Brně návrh, jímž se jako dlužník domáhala rozhodnutí o tom, že se zjišťuje její úpadek, spolu s tímto návrhem spojila návrh na povolení tzv. předpřipravené reorganizace ve smyslu § 148 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Krajský soud ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl o tom, že se zjišťuje úpadek stěžovatelky a ustanovil insolvenčním správcem Ing. Jiřího Hanáka. V odůvodnění rozhodnutí soud mj. uvedl, že rozhodnutí o úpadku stěžovatelky nespojil s jí navrhovaným rozhodnutím o povolení reorganizace, protože stěžovatelka nesplnila podmínky vymezené v ustanovení § 148 odst. 2 insolvenčního zákona. Konkrétně dle soudu stěžovatelka nesplnila požadavek předložení řádně přijatého reorganizačního plánu, neboť jí předložené „hlasovací lístky“ jediného zajištěného věřitele a většiny nezajištěných věřitelů neobsahovaly údaj o datu podání přihlášky pohledávky, ohledně níž vykonává věřitel své hlasovací právo.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Insolvenční soud patrně přehlédl, že věřitelé mohou vykonávat svá hlasovací práva mimo schůzi věřitelů nejen v průběhu insolvenčního řízení, ale v případě tzv. předpřipravené reorganizace též před jeho zahájením (§ 346 odst. 2 insolvenčního zákona). Pokud věřitelé hlasují ještě před zahájením insolvenčního řízení, pak je zjevné, že v rámci „hlasovacího lístku“ nemohou uvést datum podání přihlášky své pohledávky, a pokud nějaké datum přesto uvedou, pak se nemůže jednat o údaj relevantní, neboť nebylo-li dosud zahájeno insolvenční řízení, nemohli věřitelé z povahy věci dosud v rámci tohoto řízení své pohledávky přihláškou uplatnit. Datum podání přihlášky tedy v okamžiku, kdy věřitel ještě před zahájením insolvenčního řízení vykonává své hlasovací právo, není známo a z tohoto důvodu nemůže být ani v rámci „hlasovacího lístku“ uvedeno. Trvání insolvenčního soudu na této náležitosti je proto za dané situace požadavkem zcela absurdním a nesplnitelným. Pokud bychom totiž výše uvedený výklad insolvenčního soudu přijali, pak by se žádný z dlužníků nikdy nemohl povolení předpřipravené reorganizace reálně domoci.

Pokud by se insolvenční soud návrhem stěžovatelky řádně zabýval, není dle názoru Ústavního soudu vyloučeno, že by shledal, že jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro to, aby návrhu bylo vyhověno. V takovém případě nemůže obstát výrok usnesení, kterým byl ustanoven insolvenční správce Ing. Hanák, neboť insolvenční soud by byl nucen ustanovit insolvenčním správcem stěžovatelky osobu jí navrženou. Proto Ústavní soud přistoupil ke zrušení tohoto výroku. Na insolvenčním soudu proto v dalším řízení bude, aby se návrhem stěžovatelky na povolení tzv. předpřipravené reorganizace znovu bezodkladně zabýval a v závislosti na výsledku nového posouzení návrhu v řízení dále v souladu se zákonem postupoval.

Text nálezu sp. zn. II. ÚS 703/16 je dostupný PDF zde (261 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu