Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Institut rozsudku pro zmeškání zůstane zachován

Ústavní soud, Brno, TZ 3/14

Okresní soud v Děčíně přerušil řízení v konkrétní věci a předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení části občanského soudního řádu, která zní „[z]mešká-li žalovaný … první jednání, které se ve věci konalo, … může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání“. Hlavním argumentem navrhovatele byla skutečnost, že rozsudek pro zmeškání lze vydat toliko ve prospěch žalobce, zatímco žalovaný této výsady nepožívá. Tím je podle navrhovatele žalovaný postaven do podstatně nevýhodnější situace než žalobce, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků.

Plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že nepřistoupí ke zrušení institutu rozsudku pro zmeškání (tzv. „kontumační rozsudek“) v občanském soudním řádu.

Tento institut totiž není sám o sobě v rozporu se zásadou rovného postavení účastníků řízení, pokud soud respektuje materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, které formulovala judikatura Ústavního a Nejvyššího soudu. K tomuto závěru dospěl i přes to, že je kontumační rozsudek oprávněn navrhnout pouze žalobce v případě zmeškání žalovaného, nikoli žalovaný při zmeškání žalobce. Nerovné postavení obou účastníků má totiž přesvědčivé důvody a je možno je vyrovnat obezřetným postupem obecného soudu, který (při splnění formálních podmínek uvedených v zákoně) může, ale nemusí rozsudek pro zmeškání vydat.

Ústavní soud při svém rozhodování vždy dodržuje zásadu minimálních zásahů do zákona a zásadu zdrženlivosti a upřednostňuje ústavně konformní výklad před zrušením příslušného ustanovení zákona. V tomto případě Ústavní soud dospěl k závěru, že lze napadené ustanovení v jednotlivých případech vyložit tak, aby byla zachována rovnost účastníků, aniž by bylo třeba zákonnou úpravu kontumačního rozsudku rušit.

Při výkladu slova „může“ v příslušném ustanovení tedy nesmí obecný soud postupovat formalisticky. Podmínky pro vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, přičemž ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě. Obzvláště obezřetný musí obecný soud být v případech, kdy by měl vydat rozsudek pro zmeškání v situaci tzv. náhradního doručení (doručení fikcí).

Dále Ústavní soud konstatoval, že kontumační rozsudek nesmí být vydán, pokud byl žalovaný nějak procesně aktivní, pokud se žalovaný pouze zpozdí či zmešká jednání z omluvitelného důvodu, pokud se žalovaný nedostaví na jednání z důvodu živelné pohromy nebo jiné neodvratné události, pokud žalovaný zmešká jednání z důvodu zahlcení šikanózními žalobami či v jiných podobných případech.

Ústavní soud ve svém nálezu závěrem zdůraznil, že argumenty předkládajícího Okresního soudu v Děčíně byly legitimní a ve shodě s názory odborníků na občanské právo, kteří podporují zavedení rozsudku pro zmeškání žalobce. Ústavní soud proto apeluje na zákonodárce, aby v budoucnu novelizoval institut kontumačního rozsudku v občanském soudním řádu ve prospěch rovného postavení obou stran sporu.

Odlišná stanoviska uplatnili soudci Stanislav Balík, Jan Filip, Vlasta Formánková, Vladimír Kůrka, Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.

Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 49/10 je včetně odlišných stanovisek dostupný PDF ikona zde (354 KB, PDF).

 

Vlastimil Göttinger
vedoucí protokolu Ústavního soudu