Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

K odpovědnosti vydavatele za uveřejnění tzv. převzatých tvrzení

Ústavní soud, Brno, TZ 42/2015

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) zamítl ústavní stížnost stěžovatelky, neboť neshledal, že by ústavní stížností napadenými rozhodnutími Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze došlo k porušení práva stěžovatelky na lidskou důstojnost a osobní čest ve smyslu čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Předmětem sporu se stal článek s názvem „Exporadkyně Ratha chce 150 milionů kvůli úplatkářskému videu“, uveřejněný dne 2. 4. 2009 na serveru www.ihned.cz External link icon. Stěžovatelka se cítila být tímto článkem zkrácena na svých osobnostních právech, a proto se žalobou na ochranu osobnosti domáhala omluvy a náhrady nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč za zveřejnění údajně nepravdivé informace, podle níž měla při vydávání časopisů pro Českou lékařskou komoru způsobit škodu asi 5 mil. Kč. Městský soud v Praze její žalobě vyhověl a žalovanému vydavateli, společnosti Economia, a.s., uložil povinnost uveřejnit omluvu na stránkách www.ihned.cz External link icon a zaplatit částku ve výši 100 000 Kč. Vrchní soud v Praze k odvolání žalované následně rozsudek soudu I. stupně zrušil a žalobu v plném rozsahu zamítl, Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné.

Jádrem sporu se stal zejména v předmětném článku citovaný výrok znalce Rudolfa Douchy „Bylo tam pochybení za asi pět milionů.“ Ústavní soud nejprve zopakoval, že při řešení střetu mezi svobodou projevu a ochranou osobnostních práv musí být brána v potaz zejména 1) povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či o hodnotový soud), 2) obsah výroku (např. zda jde o projev „politický“ či „komerční“), 3) forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární), 4) postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou), 5) zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6) chování kritizované osoby, 7) kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně, 8) kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil).

V daném případě Ústavní soud konstatoval, že sporná část výroku je skutkovým tvrzením, přičemž informace v článku obsažené jsou pravdivé, byť se uvedení předmětné informace v kontextu článku jeví jako nadbytečné. Uvedené přirozeně neznamená, že je pravdivé i samotné tvrzení znalce, že „tam pochybení za asi pět milionů“ skutečně „byla“. Toto tvrzení ovšem nelze bez dalšího přičítat k tíži vydavateli. Zde je totiž klíčové, že předmětné tvrzení třetí osoby bylo vydavatelem zasazeno v určitém kontextu, a také, že vydavatel prezentuje toto tvrzení jen jako osobní názor znalce. Jakkoliv totiž platí, že při řešení střetu mezi právem na ochranu osobnosti a svobodou projevu platí, že vydavatel je odpovědný za uveřejnění i tzv. převzatých tvrzení, je současně třeba přihlédnout též k tomu, kdo je autorem původního tvrzení, převzatého novinářem. Jiná je totiž situace, kdy novinář převezme názor „nahodilé třetí osoby“, a jiná, cituje-li názor člověka, který o dané věci musel mít dostatečné a relevantní informace (neboť se jakožto odborník v daném oboru přímo podílel na vypracování znaleckého posudku). Od novináře, který je laikem a nikoliv specialistou na danou oblast a který nemá a v konečném důsledku ani nemá mít ambici informovat čtenáře o odborných záležitostech, jelikož daný článek je určen pro nejširší okruh čtenářů a nikoliv pro odborníky, nelze ostatně ani důvodně očekávat, že jím poskytované informace a jejich celkové vyznění bude zcela přesné a objektivní.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2296/14 je dostupný PDF ikona zde (287 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu