K porušení práva na soudní ochranu v přípravném řízení

01.03.2016

Ústavní soud, Brno, TZ 23/2016

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Musil) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, neboť jím byl porušen článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel je trestně stíhán pro trestný čin loupeže zákoníku a pokus trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. Při domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor bylo vydáno a zajištěno blíže specifikované množství sušeného konopí a rostlin konopí. Státní zástupce příslušného krajského státního zastupitelství rozhodl o zničení zajištěných věcí, neboť již nejsou potřebné k provedení důkazů. Stěžovatel s tímto postupem nesouhlasil a podal proti němu stížnost. O stížnosti rozhodl státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci usnesením tak, že stížnost zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodnou. Stěžovatel toto usnesení napadl ústavní stížností, neboť má za to, že ve věci jeho stížnosti rozhodoval nepříslušný orgán, čímž došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Stěžovatel tvrdil, že o stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce o zničení věci podle § 81b trestního řádu musí v souladu s § 146a odst. 1 písm. l) trestního řádu rozhodovat soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené rozhodnutí vydal. Pokud o jeho stížnosti rozhodl nadřízený státní zástupce, nikoliv soud, došlo podle něj k porušení jeho ústavně zaručeného práva na zákonného soudce.

Ústavní stížnost je důvodná. Postupem orgánů činných v trestním řízení bylo stěžovateli znemožněno domáhat se svých práv před soudem, ačkoliv tato možnost byla pozitivním právem předpokládána a stěžovatel využil zákonem stanovené prostředky k jejímu uplatnění. Ústavní soud v této souvislosti konstatuje, že v případech, kdy je zákonem svěřeno rozhodování o určité otázce soudnímu orgánu, je porušením práva na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud o této otázce rozhodne v rozporu se zákonem jiný orgán veřejné moci, a znemožní tak její soudní přezkum. Takové porušení zákonných předpisů lze považovat za natolik intenzivní, že dochází k porušení práva na soudní ochranu i v případě, kdy a priori není ve hře jiné substantivní základní právo. K porušení práva na soudní ochranu proto dochází i za situace, kdy státní zástupce rozhodne o stížnosti proti rozhodnutí o zničení věcí ve smyslu § 81b odst. 1 trestního řádu, ačkoliv podle § 146a odst. 1 písm. l) v souvislosti s § 81b odst. 1 trestního řádu byl k rozhodnutí věcně příslušný soud.

Text nálezu sp. zn. III. ÚS 2778/15 je dostupný PDF zde (257 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu