Nejvyšší správní soud doručil dne 18. prosince 2009 Ústavnímu soudu návrh na zrušení přechodných ustanovení k části první, Čl. II, body 3. – 7. zákona č. 183/2009 Sb. (novely exekučního řádu) pro rozpor s garancí práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Návrhu byla přidělena spisová značka Pl. ÚS 38/09 a soudcem zpravodajem byl určen JUDr. František Duchoň.
Novelizace exekučního řádu, jejíž některá ustanovení byla u Ústavního soudu napadena, nebyla poslední novelizací exekučního řádu v roce 2009. Exekuční řád byl totiž novelizován ještě jednou (zákonem č. 286/2009 Sb.), avšak kárná řízení zahájená před účinností této druhé novely musí být dokončena podle dosavadních právních předpisů (tedy dle novelizace č. 183/2009 Sb.). Zákon č. 183/2009 Sb. mimo jiného stanovil, že kárné řízení nad soudními exekutory a exekutorskými kandidáty bude probíhat před kárným senátem Nejvyššího správního soudu, zatímco dle dřívější právní úpravy projednávala kárná obvinění exekutorů kárná komise Exekutorské komory.
Nejvyšší správní soud (dále jen „navrhovatel“) tedy pokračoval prostřednictvím svého kárného senátu v řízení zahájeném již dříve kárnou komisí Exekutorské komory. Kárná komise Exekutorské komory ve svém rozhodování zprostila obviněného exekutora kárné žaloby, ale protože před nabytím účinnosti nestihla vypracovat písemné rozhodnutí, v řízení dle novely pokračoval kárný senát navrhovatele.
Při projednávání této věci došel kárný senát k závěru, že pro novelizaci kárného řízení soudních exekutorů nebyly splněny podmínky pro použití procedury dle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny (vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvním čtení). Jak navrhovatel uvádí: „změna právní úpravy kárného řízení soudních exekutorů … nesouvisela s důvodem vyjádřeným v důvodové zprávě pro zrychlenou legislativní proceduru …“, tedy, že se toto odůvodnění opíralo pouze o nespuštění centrální evidence exekucí. Navrhovatel proto tvrdí, že úprava kárného řízení soudních exekutorů neprošla řádným legislativním procesem.
Navrhovatel dále uvádí, že aplikace shora uvedených přechodných ustanovení ve svém důsledku znamená vedení kárného řízení zcela od počátku, přičemž rozhoduje jiný orgán a podle jiných právních předpisů. Tento postup, jak soudí navrhovatel, je v rozporu s právem na legitimní očekávání účastníků řízení ohledně dodržování zákazu retroaktivity, a je proto i v rozporu s právem na spravedlivý proces zakotveným v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a s čl. 6 odst. 1 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ze shora uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu navrhuje, aby napadená přechodná ustanovení zákona č. 183/2009 Sb. svým nálezem zrušil.
Téhož dne byl Ústavnímu soudu doručen i druhý, obsahově totožný návrh Nejvyššího správního soudu, v souvislosti s kárným řízením proti jinému soudnímu exekutorovi. Tento návrh obdržel spisovou. značku Pl. ÚS 39/09 a soudkyní zpravodajkou byla určena JUDr. Vlasta Formánková.
„Ústavní soud nejprve posoudí, zda nejsou dány zákonné důvody pro odmítnutí návrhů, zejména s ohledem na doručení druhého obsahově totožného návrhu na zrušení týchž ustanovení zákona o změně exekučního řádu, případně důvody pro spojení obou řízení. Podle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je totiž později podaný návrh nepřípustný, pokud Ústavní soud v téže věci již jedná.,“ uvedl k této problematice generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. „Po vyřešení této drobné procedurální záležitosti soudce zpravodaj standardním postupem zajistí shromáždění důkazů a vyjádření dalších účastníků řízení, Poslanecké sněmovny a Senátu, případně Ministerstva spravedlnosti, a předloží plénu Ústavního soudu zpravodajskou zprávu a návrh na rozhodnutí,“ pokračoval a upozornil též na obsahovou souvislost s návrhem Nejvyššího správního soudu z 30. října 2009 na zrušení zákona č. 7/2002 Sb., o kárném řízení ve věcech soudců a státních zástupců. Všechny tyto nové kárné kompetence svěřené Nejvyššímu správnímu soudu jsou tak Nejvyšším správním soudem samým zpochybněny co do souladu s ústavním pořádkem.
S ohledem na složitost řízení o kontrole norem však nelze předem odhadovat, jaká může být celková délka tohoto řízení.
Jana Pelcová, tisková mluvčí
tel.: 542 161 026