Město Krupka vydalo v roce 2009 obecně závaznou vyhlášku, v níž stanovuje povinnost, že všichni obyvatele starší 15 let, kteří se zdržují na území města více než 30 dnů a mají trvalý pobyt na teritoriích jiných měst, musí nahlásit svůj pobyt ve městě Krupka městu. Podle zastupitelů města Krupka je dlouhodobý pobyt osob nepřihlášených v ohlašovně Městského úřadu Krupka „činností, která by mohla, či narušuje ve městě veřejný pořádek, je v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti zdraví a majetku na území města“.

Ministerstvo vnitra dospělo k závěru, že město Krupka zneužilo zákonem mu svěřenou pravomoc a působnost, neboť opominulo relevantní úvahy při přijímání rozhodnutí (tj. výše uvedené otázky charakteru oblasti hlášení pobytu obyvatel, ústavně zaručené právo na svobodu pohybu a pobytu) a zároveň přihlíželo k nerelevantním úvahám (vydání obecně závazné vyhlášky jakožto upozornění na názor, že je třeba pro efektivní výkon veřejné správy změnit legislativu, prohlášení pobytu na území města za činnost narušující veřejný pořádek). Z uvedených důvodů shledalo Ministerstvo vnitra v ustanoveních čl. 1 odst. 2 a čl. 2 vyhlášky možný rozpor s čl. 2 odst. 3 Ústavy, s čl. 14 Listiny základních práva a svobod a s ustanoveními § 10 a § 35 zákona o obcích.

Podle názoru Ministerstva vnitra však pobyt na území města, byť přesahující dobu trvání 30 dnů a bez splnění ohlašovací povinnosti stanovené vyhláškou, sám o sobě není činností, která by byla způsobilá narušit veřejný pořádek, nemůže být ani v rozporu s dobrými mravy, ani s ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku a nemůže být tudíž za takovou činnost ani vyhláškou prohlášen. Takto zakotvená úprava evidence pobytu na území města úpravy by také znamenala, že případná sankce za porušení povinností uložených obecně závaznou vyhláškou by byla de facto ukládána za narušení veřejného pořádku, které spočívá pouze v tom, že pobývá na území města déle než 30 dnů, bez ohledu na důvod, aniž by splnil povinnost ohlásit svůj pobyt městu. Z tohoto pohledu lze podle názoru Ministerstva vnitra úpravu provedenou vyhláškou považoval také za zásah do svobody pobytu zaručené ustanovením čl. 14 Listiny, když splnění povinnosti ohlásit pobyt městu Krupka je nezbytnou podmínkou pro to, aby pobyt na jeho území nebyl na základě vyhlášky považován za činnost narušující veřejný pořádek. Navíc lze podle názoru Ministerstva vnitra takovéto opatření považovat za neproporcionální zásah, který vychází z předpokladu, že každý, kdo se na vymezeném území města Krupka zdržuje a není občanem města, se dopustí jednání skutečně narušujícího veřejný pořádek.

Podle argumentace Ministerstva vnitra se vydáním vyhlášky jedná o snahu řešit nedostatky institutu trvalého pobytu projevující se při výkonu veřejné správy vlastní právní úpravou zavádějící evidenci současného pobytu za situace, kdy oblast evidence obyvatel zcela zřejmě nespadá do samostatné působnosti obce a kdy řešení situace touto cestou ani nemůže být dosaženo, protože zvláštní právní předpisy navazují na trvalý pobyt, přičemž důsledkem takto zakotvené úpravy je „kriminalizování" pouhého dlouhodobého (nad 30 dnů) pobytu osob nepřihlášených k trvalému pobytu na území města. Jde tedy zcela zřejmě o stanovení neadekvátních prostředků za účelem dosažení vyhláškou deklarovaného cíle.

Ústavní soud se bude podáním ze dne 19. srpna 2010 zabývat pod spis. zn. Pl. ÚS 39/10 a soudkyní zpravodajkou je místopředsedkyně Eliška Wagnerová.