Pl. ÚS 29/13 Při výpočtu náhrady škody za tzv. černé odběry elektrické energie nemusí soud respektovat obsah vyhlášky

04.04.2014

Ústavní soud, Brno, TZ 17/2014

Plénum Ústavního soudu odmítlo návrh Okresního soudu v Chrudimi na zrušení části energetického zákona, která zmocňuje ministerstvo k úpravě náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie.

Okresní soud v Chrudimi, který projednává žalobu ve věci náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie, navrhl zrušení zmocňovacího ustanovení § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona. Na základě zmocňovacího ustanovení tohoto zákona vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlášku č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Tuto vyhlášku navrhovatel považoval za protiústavní především proto, že podle jeho názoru porušuje čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a tím i princip rovnosti při ochraně vlastnického práva. Způsob, jímž vyhláška přistupuje k výpočtu škody, je totiž podle navrhovatele paušální, sankční, extenzivní a neodpovídající skutečné škodě. 

Ústavní soud návrh uvážil, vyžádal si vyjádření vedlejších účastníků a pro projednání věci v plénu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) dospěl k závěru, že každý případ neoprávněného odběru elektrické energie je specifický a výpočet náhrady škody bývá někdy velmi obtížný. Pokud odběratel nesouhlasí se způsobem, jímž dodavatel provedl výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny (například podle vyhlášky), může se obrátit na příslušný soud. Podle § 95 odst. 1 Ústavy České republiky je soudce při rozhodování vázán zákonem a je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem; není tedy vázán vyhláškou. Ústavní soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že obecný soud nesmí vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody v konkrétním případu aplikovat mechanicky, nýbrž musí vždy zohledňovat specifické okolnosti případu, tak aby se zjištěná škoda blížila co nejvíce škodě skutečné.  Za účelem zjištění škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny může použít vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody, resp. v ní obsažený způsob výpočtu výše škody jen z části nebo k ní nemusí přihlédnout vůbec. Pro svůj závěr o výši škody může soud vzít v úvahu například předchozí historii spotřeby energie neoprávněného odběratele elektřiny, pokud je tato k dispozici nebo provést výpočet pro spotřebitele jiným spravedlivým způsobem tak, aby se výši skutečné škody v maximální míře přiblížil.

Ústavní soud ze shora uvedených důvodů návrhu na zrušení části energetického zákona nevyhověl.

Znění usnesení sp.zn. Pl. ÚS 29/13 je dostupné zde .
 

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu