Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 10. týden roku 2014

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 04.03.2014 09:15 do: 04.03.2014 09:45
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Spisová značka: III. ÚS 1836/13
Soudce zpravodaj: Prof. JUDr. Jan Filip, CSc.
Označení navrhovatelů:  L. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. března 2013 č. j. 13 Co 10/2013-210
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces a soudní ochranu

Rozsudkem okresního soudu bylo vyhověno návrhu matky na zvýšení výživného pro nezletilou dceru. Rozsudkem odvolacího soudu byl následně rozsudek okresního soudu změněn tak, že výživné bylo zvýšeno i zpětně a stěžovateli – otci nezletilé, byla stanovena povinnost doplatit dlužné výživné.

V ústavní stížnosti stěžovatel poukazuje na to, že součástí práva na spravedlivý proces a soudní ochranu je požadavek, aby soudní rozhodnutí bylo přezkoumatelné a aby skutková zjištění soudu měla oporu v provedeném dokazování, a že těmto požadavkům napadené rozhodnutí nedostálo. Krajský soud zvýšil výživné na nezletilou dceru se zpětnou účinností a uložil mu uhradit vzniklý nedoplatek, což odůvodnil tím, že došlo ke změně poměrů na jeho straně, když od roku 2010 a poté i roku 2012 došlo k navýšení jeho průměrného příjmu. Krajský soud však žádné dokazování ohledně stěžovatelova příjmu za roky 2010 a 2011 a částečně i za rok 2012 neprováděl, stěžovatel se v průběhu řízení ke svým příjmům za tato období nevyjadřoval (a ani na ně nebyl dotazován) a konečně také v odůvodnění napadeného rozsudku krajský soud sám uvádí, že dokazování doplnil o zprávu zaměstnavatele, ze které zjišťoval příjem za období pouze od července do prosince 2012.
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí odvolacího soud, přičemž tvrdí, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva, zejména právo na spravedlivý proces, garantovaná čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
Od: 04.03.2014 14:00 do: 04.03.2014 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Spisová značka: IV. ÚS 1148/13
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Michaela Židlická Dr.
Označení navrhovatelů: FAMKO, s. r. o.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013 č. j. 32 Cdo 3422/2012-185 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 3. 2012 č. j. 1 Cmo 189/2008-168
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

Stěžovatelka se žalobou na obnovu řízení domáhala povolení obnovy řízení vedeného u Krajského soudu v Brně a dále obnovy odvolacího řízení vedeného u Vrchního soudu v Olomouci (v původním řízení se jednalo o žalobu na zaplacení částky z úvěrové smlouvy stěžovatelkou – v předmětném řízení žalovanou). Krajský soud v Brně obnovu řízení povolil. K odvolání vedlejší účastnice Vrchní soud v Olomouci změnil napadené usnesení tak, že návrh na obnovu řízení zamítl. Na základě dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, věc mu vrátil k dalšímu řízení a vyslovil závazný právní názor, že soud je vázán uplatněným důvodem obnovy řízení. Vrchní soud v Olomouci následně usnesení Krajského soudu v Brně, kterým krajský soud povolil obnovu řízení, potvrdil. Potvrzující usnesení Vrchního soudu v Olomouci napadla vedlejší účastnice dovoláním. Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci opětovně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, přičemž vyslovil závazný právní názor, že uplatněným důvodem obnovy řízení je rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2006 č. j. 20 Cm 454/95-265 a stěžovatelkou podaná žaloba na obnovu řízení tak byla podána včas. Podle názoru Nejvyššího soudu se ale Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací nezabýval posouzením, zda předmětný rozsudek Krajského soudu v Brně je ve smyslu ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, důvodem, pro který lze obnovu řízení povolit. Současně Nejvyšší soud zdůraznil, že ve svých rozhodnutích opakovaně vyjádřil závěr, že později přijaté rozhodnutí v jiné právní věci není samo o sobě důvodem pro povolení obnovy řízení. Vrchní soud v Olomouci, jsa vázán tímto právním názorem Nejvyššího soudu, návazně změnil usnesení Krajského soudu v Brně ve znění doplňujícího usnesení tím způsobem, že návrh na obnovu řízení zamítl. Stěžovatelkou podané dovolání Nejvyšší soud usnesením zamítl. 

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že jí v návrhu na obnovu řízení předložený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2006 č. j. 20 Cm 454/95-265 v řízení, ve kterém vystupovala jak stěžovatelka, tak fakticky i vedlejší účastnice, je rozhodnutím týkajícím se totožné právní věci a naplňuje tak podmínku přípustnosti návrhu na obnovu řízení. Stěžovatelka proto v ústavní stížnosti vyslovuje nesouhlas s výkladovým závěrem obecných soudů, že u uvedeného rozhodnutí jde o rozhodnutí v jiné právní věci, které tak není samo o sobě důvodem pro povolení obnovy řízení a domáhá se s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces a práva na soudní ochranu, zaručených čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 90 Ústavy České republiky, jakož i porušení čl. 1 Ústavy, zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Olomouci.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 05.03.2014 09:30 do: 05.03.2014 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Spisová značka: I. ÚS 2733/13
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský
Označení navrhovatelů:  AKOV METAL, a.s., zastoupená JUDr. Jindřichem Vališem, advokátem se sídlem Praha 1, Opatovická 4
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti postupu Okresního soudu v Kladně spočívajícím v nenařízení jednání ve věci vedené pod sp. zn. EPR 164603/2013,
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu Práva účastníka soudního řízení

Stěžovatelce byl dne 17. června 2013 doručen elektronický platební rozkaz, kterým jí byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 75 104 Kč s příslušenstvím. Součástí tohoto rozhodnutí bylo poučení o možnosti podat proti němu do 15 dnů odpor, čímž by došlo bez dalšího k jeho zrušení. Za tím účelem učinila stěžovatelka 28. června 2013 prostřednictvím právního zástupce podání adresované okresnímu soudu, který platební rozkaz vydal, a to formou datové zprávy (e-mailu) opatřené platným uznávaným elektronickým podpisem. V jejím těle bylo uvedeno, že stěžovatelka ve věci předmětné žaloby „v příloze zasílá odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem v Kladně dne 17. června 2013 pod č. j. EPR 164603/2013-4“. Příslušná spisová značka se nacházela také v jejím předmětu. Datová zpráva byla v příloze doplněna jednak o kopii plné moci k zastupování stěžovatelky, jednak o dokument obsahující (patrně omylem) odpor do jiné nesouvisející věci a jménem jiné osoby. K žádné z těchto příloh nebyl připojen elektronický podpis. Dne 8. července 2013 právní zástupce stěžovatelky své podání zopakoval, a to znovu prostřednictvím datové zprávy s ověřeným podpisem. V její příloze se tentokrát již správně nacházel vedle plné moci také odpor směřující proti výše uvedenému platebnímu rozkazu. I v tomto případě byly přílohy bez elektronického podpisu. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 6. srpna 2013 byla stěžovatelka informována, že elektronický platební rozkaz nabyl právní moci dne 3. července 2013. Opakovaně proto podala stížnost proti postupu okresního soudu za účelem dosažení rozhodnutí o jejím odporu, stížnosti však nebyly shledány důvodnými, neboť jejich prostřednictvím se nelze domáhat přezkumu správnosti postupu a rozhodování senátu.

Ústavní stížnost se stěžovatelka domáhá potvrzení toho, že elektronický platební rozkaz vydaný okresním soudem dne 17. června 2013 byl zrušen jejím odporem ze dne 28. června 2013, jakož i uložení zákazu tomuto soudu pokračovat v porušování jejího základního práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (spočívajícím v nenařízení jednání ve věci vedené pod sp. zn. EPR 164603/2013. Podle stěžovatelky okresní soud zcela svévolně a nesprávně nepřihlédl k jí podanému odporu a na platebním rozkazu vyznačil doložku plné moci, v důsledku čehož jí zbavil práva „řádně se hájit“ v řízení před soudem prvního stupně. Odpor byl přitom obsažen již v textu průvodního e-mailu, který byl podán elektronicky s ověřeným podpisem.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 06.03.2014 08:30 do: 06.03.2014 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Spisová značka: I. ÚS 1011/12
Soudce zpravodaj: JUDr. Ivana Janů
Označení navrhovatelů: Ing. Š. S.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti
Návrh na přezkoumávané akty:  Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23.11.2011, sp.zn. 62 Co 246/2011 - II. výrok
Stručná charakteristika: spravedlivý proces

Ve věci se jednalo o pracovní spor o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, který vedl stěžovatel s vedlejším účastníkem řízení. Stěžovatel, úspěšný v řízení před první instancí, neuspěl v řízení odvolacím, když Městský soud v Praze rozsudek soudu prvého stupně změnil a žalobu zamítl. Za této situace uložil odvolací soud stěžovateli povinnost zaplatit žalované České obchodní inspekci (ČOI) náhradu nákladů řízení podle zásady úspěchu ve sporu.
Stěžovatel je však přesvědčen, že v řízení o jeho žalobě nebyl dán žádný důvod, aby žalovaná ČOI byla v tomto sporu zastoupena advokátem. ČOI disponuje právním útvarem a zaměstnává dostatečný počet odborníků, kteří jsou schopni zajišťovat obranu zájmů státu před soudy, a tuto skutečnost stěžovatel soudu doložil a prokázal. Stěžovatel je přesvědčen, že po něm není možno spravedlivě požadovat náhradu nákladů těchto zastoupení, protože tyto náklady nelze považovat za náklady účelně vynaložené a potřebné k účelnému bránění práva ve smyslu ustanovení § 342 odst. 1 o.s.ř.

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že výrokem II. rozsudku Městského soudu v Praze, o povinnosti stěžovatele zaplatit náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 18.900,- Kč k rukám advokáta, bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces podle čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a aby proto rozsudek zrušil.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 06.03.2014 10:00 do: 06.03.2014 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Spisová značka: IV. ÚS 1829/13
Soudce zpravodaj: Prof. JUDr. Vladimír Sládeček, DrSc..
Označení navrhovatelů: Mgr. J. K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty:  Návrh na zrušení usnesení Městského soudu v Brně č. j. 79 EXE 2514/2011-46 ze dne 12. 3. 2013 a příkazu k úhradě nákladů exekuce soudního exekutora č. j. 144 EX 10632/11-80 ze dne 6. 4. 2012
Stručná charakteristika: exekuce


Usnesením soudního exekutora byla k návrhu stěžovatele částečně zastavena exekuce nařízená usnesením Městského soudu v na majetek stěžovatele k uspokojení pohledávky společnosti AXA Česká republika s. r. o. Následně vydal soudní exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým uložil stěžovateli ve výroku č. I. uhradit náklady exekuce ve výši 7 800 Kč a ve výroku č. II. uhradit náklady oprávněného (vedlejšího účastníka) vzniklé v souvislosti s vedením exekuce ve výši 8 952  Kč. Proti příkazu k úhradě nákladů exekuce podal stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce námitky, a to jednak faxem a následně téhož dne elektronickým podáním, které obsahovalo zaručený elektronický podpis advokáta stěžovatele. Podle stěžovatele se soudní exekutor námitkami nezabýval a teprve k jeho opakované urgenci uvedl, že si přeje zaslat dosud neobdržené námitky znovu. Stěžovatel je proto opětovně zaslal do datové schránky úřadu soudního exekutora. Dne 12. 3. 2013 vydal Městský soud v Brně ústavní stížností napadené usnesení, kterým odmítl námitky stěžovatele, přičemž své rozhodnutí odůvodnil tím, že vlastní námitky podané v elektronické podobě formou přílohy k e-mailu (se zaručeným elektronickým podpisem) neobsahovaly zaručený elektronicky podpis a nebyly ve lhůtě do tří dnů doplněny písemně v souladu s ustanovením § 42 odst. 3 o. s. ř. Dále uvedl, že námitky podané do datové schránky soudního exekutora byly podány opožděně. Soudní exekutor i městský soud tak zaujal stanovisko, že nepostačuje, pokud je uznávaný elektronický podpis připojen k tělu elektronické zprávy, ale že uznávaný elektronický podpis musí obsahovat taktéž každá jednotlivá PDF příloha e mailu podepsaného uznávaným podpisem oprávněné osoby, která např. základní námitky obsažené v těle e-mailu, popř. jeho předmětu rozvíjí.

Stěžovatel se domnívá, že se jedná o přepjatý nezákonný formalismus, šikanu účastníka a nesprávnou interpretaci ustanovení § 43 odst. 5 o. s. ř. Ustanovení § 42 odst. 5 o. s. ř. hovoří pouze o „elektronickém podání", tj. jakémsi celku (a nikoliv o jednotlivých součástech, které by nutně musely být taktéž podepsány uznávaným elektronickým podpisem), jenž tvoří e-mail a jeho přílohy. Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení usnesení městského soudu a příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce.