Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 11. týden roku 2016

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.03.2016 13:30 do: 08.03.2016 14:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3973/13
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 17 Co 517/2012-41 ze dne 10. ledna 2013 a usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 1498/2013-55 ze dne 26. září 2013
Stručná charakteristika: Právo na spravedlivý proces - rozpor mezi skutečným stavem a skutkovými závěry
Označení navrhovatelů: Ing. L. M.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel se obrátil na Obvodní soud pro Prahu 2 s žalobním návrhem, v němž se po žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti domáhal ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklé v důsledku průtahů ve vykonávacím řízení. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, byla podaná žaloba zamítnuta. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud usnesením odmítl pro nepřípustnost. Obecné soudy přisvědčily stěžovateli, že ve vykonávacím řízení k průtahům došlo, nicméně je nepovažovaly za příčinu tvrzené škody. Tento závěr založily jednak na zjištění, že výkon rozhodnutí nemohl být úspěšný, jelikož pohledávka povinného za třetí osobou, jež měla být předmětem výkonu rozhodnutí, povinnému nesvědčila, a dále na úvaze, že před ukončením konkursního řízení, v němž stěžovatel může uplatňovat svou pohledávku vůči povinnému, nelze hovořit o vzniku škody odpovídající výši této pohledávky.

Stěžovatel vytýká odvolacímu soudu, že skutkový stav věci posoudil v rozporu se skutečností, když nesprávně numericky ohodnotil délku řízení, která činila 7,5 let a nikoli soudem uváděných 6 let. Stěžovatel za nesprávný označuje rovněž závěr odvolacího soudu, že reparační řízení bylo účelně vedeno jen dva roky, což nepředstavuje nepřiměřeně dlouhou dobu. Kritice podrobil zejména tvrzení soudu, podle něhož od září 2007 vedl stěžovatel řízení již jen formálně, protože dne 6. září 2007 Krajský soud v Ostravě zamítl jeho žalobu. Městský soud v Praze, přestože rozhodoval až dne 10. ledna 2013, tj. s odstupem 6 let, zcela pominul fakt, že stěžovatel byl v této věci naopak úspěšný. Ono zamítavé rozhodnutí ze září 2007 bylo totiž zrušeno Vrchním soudem v Olomouci a následně Krajský soud v Ostravě vydal nové rozhodnutí, ve kterém určil, že stěžovatel má vůči žalovaným společnostem pohledávku po právu. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.03.2016 14:00 do: 08.03.2016 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 746/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 234/2014-49 ze dne 18. 12. 2014,
Stručná charakteristika: Právo na informace
Označení navrhovatelů: Seznam.cz, a. s.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka dne 21. 11. 2013 požádala vedlejšího účastníka - CHAPS spol. s r. o. - podle zákona o svobodném přístupu k informacím o kompletní a aktuální soubor zdrojových dat, která získal od jednotlivých dopravců, popřípadě od dopravních úřadů a jimiž aktuálně disponuje za účelem jejich dalšího zpracování v celostátním informačním systému o jízdních řádech. Vedlejší účastník opakovaně žádost o informace odmítl a následně informoval Ministerstvo dopravy, že nadále nebude činit ve věci stěžovatelčiny žádosti žádné další kroky, neboť Nejvyšší správní soud v jiné, avšak obdobné věci přiznal kasační stížnosti vedlejšího účastníka odkladný účinek a v obdobné věci je rovněž vedeno řízení o ústavní stížnosti. Věc vyvrcholila podáním žaloby proti nečinnosti vedlejšího účastníka, které Krajský soud v Brně vyhověl, uložil vedlejšímu účastníkovi povinnost vyřídit žádost stěžovatelky o poskytnutí informací ve lhůtě pěti dnů od právní moci rozsudku, jakož i nahradit jí náklady řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal vedlejší účastník kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem, jímž napadený rozsudek krajského soudu zrušil, žalobu stěžovatelky pro nevyčerpání procesních prostředků na ochranu proti nečinnosti vedlejšího účastníka podle § 110 odst. 3 ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního jako nepřípustnou odmítl a rozhodl o nákladech řízení a vrácení soudního poplatku vedlejšímu účastníkovi za návrh na podání odkladného účinku kasační stížnosti.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti poukázala na identickou situaci v řízení o ústavní stížnosti vedeném pod sp. zn. I. ÚS 3930/14 a namítla, že i výklad zákona o svobodném přístupu k informacím provedený Nejvyšším správním soudem v nyní napadeném rozsudku, konkrétně aplikace lhůty podle § 16a odst. 3 tohoto zákona, je opět přepjatě formalistický a zasahuje do jejího ústavně zaručeného práva na informace. I nyní napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu také dle stěžovatelky vede k absurdnímu stavu, při kterém je vedlejší účastník povinen její žádost o informace vyřídit, avšak stěžovatelka nedisponuje žádnými účinnými prostředky ochrany proti nečinnosti vedlejšího účastníka, a tato povinnost je tak de facto nevynutitelná.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.03.2016 16:00 do: 08.03.2016 16:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 368/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014 sp. zn. 6 To 150/2014 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014 sp. zn. 7 Tdo 1338/2014
Stručná charakteristika: presumpce neviny
Označení navrhovatelů: K. V.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 uznána vinnou přečinem zpronevěry a byla odsouzena k peněžitému trestu a k trestu zákazu výkonu zaměstnání spojených s hmotnou odpovědností zaměstnance na dobu 3 let. Městský soud v Praze jako odvolací soud prvostupňový rozsudek zrušil a nově rozhodl tak, že stěžovatelce snížil peněžitý trest a částečně ji zprostil obžaloby (v rozsahu 12 skutků) neboť nebylo prokázáno, že se tyto skutky staly. Dovolání stěžovatelky odmítl Nejvyšší soud jako nepřípustné.

Stěžovatelka obecným soudům předně vytýká, že její vinu dovodily zejména ze tří setů listinných důkazů – přehledu údajně stěžovatelkou pozměněných faktur dle výkazu jejího zaměstnavatele, přehledu faktur dle výkazů odběratelů zaměstnavatele a kopie pokladní knihy zaměstnavatele, – jež nebyly opatřeny jako důkazy zákonným způsobem, čímž mělo dojít k vážnému narušení správnosti, věrohodnosti a integrity informací obsažených v těchto důkazech. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze v jeho odsuzujícím výroku a usnesení Nejvyššího soudu v celém rozsahu z důvodu porušení jejího základního, ústavně zaručeného práva na soudní ochranu a na spravedlivý proces, jakož i zákazu svévole vyplývající z čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky.