IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 17.03.2016 09:00 do: 17.03.2016 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: 4 US 3073/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2015, č. j. 21 Cdo 2625/2015-145, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 12. 2014, č. j. 20 Co 77/2013-134
Stručná charakteristika: Vázanost právním názorem nadřízeného soudu; poučovací povinnost; faktický pracovní poměr
Označení navrhovatelů: R. K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresní soud v Hradci Králové uložil jako soud nalézací rozsudkem vedlejšímu účastníku 1) zaplatit stěžovatelce (žalobkyni) 262 806 Kč jako jednorázové odškodnění pozůstalého rodiče podle § 375 odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v rozhodném znění a náhradu nákladů spojených s pohřbem.
V odůvodnění vycházel okresní soud z tohoto skutkového stavu: Syn stěžovatelky spolu se svým kamarádem přijali dne 13. 6. 2011 nabídku brigády u vedlejšího účastníka 1), kterou jim jako zprostředkovatel nabídl zaměstnavatel syna stěžovatelky, který byl zároveň obchodním partnerem prvního vedlejšího. Syn stěžovatelky spolu se zmíněným kamarádem (brigádníci) se podle dohody následující pracovní den (14. 6. 2011) dostavili ke zprostředkovateli brigády, který zajistil jejich dopravu na stavbu, kde měli vykonávat práci. Vedlejší účastník 1) nebyl na stavbě přítomen, s brigádníky však jednal jako pověřený zástupce jeho syn, práci brigádníkům vysvětlil, společně se poté přemístili na střechu a začali pracovat. Podstatou práce byla výměna starých střešních plechů za nové. Syn vedlejšího účastníka 1) a další osoba (kamarád syna vedlejšího účastníka 1) demontovali staré plechy a brigádníci připevňovali plechy nové. V jednu chvíli ujel synovi stěžovatelky pod nohama dosud nepřipevněný plech, následkem čehož propadl odkrytou částí střechy z výšky cca 6 metrů na betonovou podlahu. Na následky tohoto pádu následující den (15. 6. 2011) zemřel. Nalézací soud po provedeném dokazování (zejm. výslechem svědků) dospěl k jednoznačnému závěru, že mezi zemřelým synem a prvním vedlejším účastníkem vznikl pracovněprávní vztah ve formě faktického pracovního poměru a žalovanou částku stěžovatelce přiznal. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací přehodnotil důkazy provedené nalézacím soudem (aniž by sám dokazování provedl) a překvalifikoval jeho právní závěr tak, že ke vzniku faktického pracovního poměru nedošlo. Vyhovující rozsudek změnil a žalobu stěžovatelky zamítl. Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Především odvolacímu soudu vytkl, že chybně vyložil obsah institutu „faktický pracovní poměr“, a sám provedl jeho korektní a pro odvolací soud závazný výklad. Odvolací soud následně odvolání znovu projednal, zopakoval výslechy svědků, setrval však na svém původním závěru, že faktický pracovní poměr nevznikl a žalobu stěžovatelky opět zamítl. Opětovně podané dovolání soud usnesením z procesních důvodů odmítl.
Proti druhému rozsudku odvolacího soudu podala stěžovatelka ústavní stížnost a požaduje zrušení tohoto rozhodnutí. Tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu je ústavně nekonformní, neboť obsahuje prvky libovůle. Odvolací soud podle ní ignoroval závazný právní názor vyslovený dovolacím soudem, čímž porušil jeden z principů práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a též se ve svém právním hodnocení dopustil excesivního právního závěru odporujícího vší logice.