II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.04.2016 10:00 do: 25.04.2016 10:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 143/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 27. 11. 2015 č. j. 1 KZV 73/2015-34 a usnesení Policejního prezídia České republiky, Národní protidrogové centrály, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 26. 10. 2015 ČTS:NPC-1435/TČ-2015-2200E3
Stručná charakteristika: spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: E. U.

Stěžovatelka byla v říjnu 2015 zadržena na Krajském soudu v Ústí nad Labem, když se dobrovolně na základě předvolání soudu dostavila ze Spolkové republiky Německo svědčit. Zde byla zadržena Policí ČR a bylo proti ní zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Stěžovatelka podala v zákonné lhůtě stížnost, Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem ji zamítlo. Rozsudkem Okresního soudu v Chemnitz (SRN) z července 2015 byla stěžovatelka odsouzena pro zločin dle § 29a zákona o omamných látkách (BtMG), za to jí byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let podmíněně odložený.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že orgány činnými v trestním řízení je jí dáváno za vinu opětovně jednání pro drogové delikty. Jednání orgánů činných v trestním řízení je tak podle jejího přesvědčení v rozporu se zásadou, že nikoho nelze trestat pro stejný pokračující trestný čin dvakrát. Dále stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že trestní stíhání bylo zahájeno v rozporu s ustanovením § 44 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Stěžovatelka se domáhá zrušení usnesení v její trestní věci, neboť se domnívá, že jimi byla porušena celá řada jejích ústavně zaručených práv.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.04.2016 08:30 do: 26.04.2016 09:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3705/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení KS v Brně
Stručná charakteristika: Náklady řízení
Označení navrhovatelů:  J. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka se žalobou podanou u Okresního soudu Brno-venkov proti vedlejší účastníci - společnosti Agren Capital, spol. s r. o. - domáhala vyloučení movitých věcí z exekuce vedené soudním exekutorem. V průběhu řízení vzala stěžovatelka žalobu zpět. Výrokem I. usnesení soudu prvního stupně bylo řízení o žalobě stěžovatelky zastaveno, výrokem II. bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a výrokem III. tak, že stěžovatelce bude vrácen soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podala stěžovatelka odvolání. Podle stěžovatelky to byla vedlejší účastnice, která zavinila zastavení řízení, neboť po podání žaloby sama u soudního exekutora iniciovala vyškrtnutí věcí ze soupisu, proto měla vedlejší účastnice nahradit stěžovatelce náklady řízení. Usnesením Krajského soudu v Brně byl výrok II. napadeného usnesení soudu prvního stupně změněn tak, že stěžovatelce se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že výlučně z procesního hlediska bylo příčinou zpětvzetí žaloby chování vedlejší účastnice, a stěžovatelka by tak měla mít právo na náhradu nákladů řízení. V nyní projednávané věci však podle jeho názoru nastaly okolnosti, které odůvodňovaly aplikaci § 150 občanského soudního řádu ve prospěch vedlejší účastnice.

Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení krajského soudu, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.04.2016 09:00 do: 26.04.2016 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 705/16
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2015 č. j. 29 Cdo 2066/2013-179 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. ledna 2013 č. j. 6 Cmo 16/2012-145
Stručná charakteristika: právo na ochranu majetku
Označení navrhovatelů: Ing. M. P.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byly ke stěžovatelově žalobě, směřující proti vedlejšímu účastníkovi, vyloučeny z konkurzní podstaty úpadce blíže specifikované nemovitosti. Krajský soud dospěl k závěru, že smlouva o převodu předmětných nemovitostí ze dne 1. 4. 1998, uzavřená mezi úpadcem a Frýdlantskou zemědělskou, a. s. je platným právním úkonem, a tudíž je platná i kupní smlouva ze dne 6. 5. 2003, na jejímž základě stěžovatel předmětné nemovitosti od uvedené společnosti nabyl do svého vlastnictví. Napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci byl k odvolání vedlejšího účastníka rozsudek krajského soudu změněn tak, že se žaloba zamítá. Vrchní soud dospěl k závěru, že smlouva o převodu nemovitostí ze dne 1. 4. 1998 je pro svou neurčitost neplatná a pokud se Frýdlantská zemědělská, a. s. nestala vlastníkem předmětných nemovitostí, nemohla tyto platně převést na stěžovatele. Rozsudek vrchního soudu napadl stěžovatel dovoláním, které však Nejvyšší soud jako nedůvodné zamítl.

Stěžovatel poukazuje na to, že krajský soud vůbec otázku dobré víry a nabytí vlastnického práva od „nevlastníka“ nezkoumal a v tomto ohledu jej nepoučil ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu, a stejně tak neučinil ani vrchní soud. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudků Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Olomouci, neboť se domnívá, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv na ochranu majetku a na spravedlivý proces

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.04.2016 09:30 do: 26.04.2016 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3317/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. srpna 2015 č. j. 56 Co 184/2015-83
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: Q. D. N.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud v Ostravě rozhodl o žalobě České kanceláře pojistitelů (ČKP) proti stěžovateli tak, že stěžovatel je povinen vedlejšímu účastníkovi řízení zaplatit 12 876 Kč s úrokem z prodlení z částky 11 870 Kč za dobu od 9. 7. 2011 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně a s úrokem z prodlení z částky 1 006 Kč za dobu od 23. 12. 2011 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, a to z titulu práva na úhradu příspěvku dle § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozhodném znění. Podle § 24c věty druhé tohoto zákona odpovídá za úhradu tohoto příspěvku společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Okresní soud dospěl k závěru, že stěžovatel v rozhodném období (1. 1. 2009 až 31. 3. 2009) sice již nebyl vlastníkem předmětného vozidla, byl však stále jeho provozovatelem, neboť byl takto evidován v registru vozidel. Krajský soud v Ostravě k odvolání stěžovatele rozsudek okresního soudu v rozsahu částky 12 876 Kč s úroky z prodlení z částky 11 870 Kč ve výši 7,75 % ročně za dobu od 9. 7. 2011 do zaplacení a 7,75 % ročně z částky 1 006 Kč za dobu od 22. 6. 2013 do zaplacení potvrdil (výrok I), v rozsahu úroku z prodlení ve výši 7,75 % z částky 1 006 Kč za dobu prodlení od 23. 12. 2011 do 21. 6. 2013 včetně změnil tak, že žaloba se zamítá (výrok II) a stanovil stěžovateli povinnost zaplatit na náhradě nákladů za řízení před okresním soudem částku 8 193 Kč a za odvolací řízení částku 5 585 Kč (výrok III).

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, neboť odvolací soud nedodržel zákonem stanovený postup. V jeho důsledku došlo k vydání rozhodnutí, jehož obsah stěžovatel nemohl předvídat a v řízení, které jeho vydání předcházelo, nemohl relevantně procesně reagovat. Kvůli nedodržení zákonem stanoveného postupu ve vztahu k dokazování a poučovací povinnosti soudu tedy bylo stěžovateli dle jeho názoru znemožněno nabídnout soudu relevantní důkazy k prokázání svého tvrzení, že v předmětné době již nebyl vlastníkem provozovaného vozidla, když neměl a nemohl mít povědomí o tom, že odvolací soud je jiného názoru než okresní soud, přičemž ten měl za prokázané, že stěžovatel v předmětném období vlastníkem provozovaného vozidla nebyl.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.04.2016 14:00 do: 26.04.2016 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3035/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 4. 2015, č. j. 33 C 179/2013-54
Stručná charakteristika: Platba otce za přítomnost u porodu; právo na spravedlivý proces; právo na ochranu rodinného života; právo na péči o děti
Označení navrhovatelů: M. F.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud v Ústí nad Labem uložil Krajské zdravotní, a. s. (vedlejší účastnici) jako žalované zaplatit stěžovateli (žalobci) 100 Kč s příslušenstvím, částečně žalobu zamítl ohledně zaplacení částky 400 Kč a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení ve výši poplatku 500 Kč za přítomnost stěžovatele jako otce dítěte u porodu, k němuž byla jeho družka přijata dne v říjnu 2011 do Nemocnice Chomutov, provozované vedlejší účastnicí. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná v rozsahu paušální náhrady nákladů spojených s přítomností stěžovatele u porodu ve výši 400 Kč sestávající z náhrady za jednorázový oblek a přezutí ve výši 150 Kč a za instruktáž osoby doprovázející rodičku ve výši 250 Kč. Nalézací soud naopak shledal žalobu důvodnou v rozsahu 100 Kč, které vedlejší účastnice deklarovala jako přiměřený zisk.

Stěžovatel namítá zásah do práva na ochranu rodinného života podle čl. 10 odst. 2 a čl. 32, jakož i práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod i navazujících ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy o právech dítěte. Přítomnost u porodu potomka stěžovatel považuje za projev ústavně zaručeného práva na rodinný život, jehož výkon nelze nijak zpoplatnit; konkrétní výše náhrady nákladů navíc nebyla vedlejší účastnicí žádným způsobem doložena (prokázána). Podotýká, že ústavní stížnost sice podává ve své individuální věci, míří ovšem na obecnou praxi spočívající v nevpuštění otců na porodní sál bez předchozího zaplacení poplatku.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 27.04.2016 08:30 do: 27.04.2016 09:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3228/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2015, č. j. 64 Co 214/2014-106
Stručná charakteristika: doručování předžalobní výzvy ve smyslu § 142a občanského soudního řádu
Označení navrhovatelů:  Společenství vlastníků bytových jednotek V Přístavu 1585, 1586, Praha 7, zast. advokátkou Mgr. Gabrielou Hájkovou
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Obvodní soud pro Prahu 5 po zpětvzetí žaloby zastavil řízení, neboť žalovaný (vedlejší účastník) po podání žaloby uhradil žalovanou částku, která představovala neuhrazené zálohy na stanovené příspěvky na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí bytového domu, ve kterém vedlejší účastník vlastní bytovou jednotku a je proto členem Společenství vlastníků bytových jednotek V Přístavu 1585, 1586, Praha 7 – Holešovice (stěžovatel). Obvodní soud dále uložil povinnost vedlejšímu účastníkovi, aby stěžovateli (žalobci) zaplatil na nákladech řízení částku 17.288,- Kč. Proti nákladovému výroku obvodního soudu podal vedlejší účastník odvolání, neboť byl přesvědčen, že nebyly splněny podmínky pro přiznání nákladů řízení stěžovateli uvedené v § 142a občanského soudního řádu, neboť stěžovatel adresoval předžalobní výzvu na nesprávnou adresu. Městský soud v Praze napadeným usnesením změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 v odvoláním napadeném výroku o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a rozhodl, že stěžovatel je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na nákladech odvolacího řízení 4.950,- Kč.

Stěžovatel namítá, že se opakovaně pokoušel svými výzvami dosáhnout zaplacení dlužné částky mimosoudně, poté byl nucen podat žalobu, kdy vynaložil finanční prostředky na úhradu odměny za právní zastoupení a nakonec podle napadeného rozhodnutí je povinen vedlejšímu účastníkovi uhradit náklady odvolacího řízení. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze, vydaného v řízení o zaplacení částky 44.587,94 Kč s příslušenstvím, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 29.04.2016 09:00 do: 29.04.2016 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 3489/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2015, č. j. 28 Co 339/2015-495.
Stručná charakteristika:  právo na ochranu rodinného života
Označení navrhovatelů:  K. K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Předmětem řízení před obecnými soudy byla péče o nezletilé syny J. (nar. v lednu 2003) a V. (nar. v červenci 2004), jehož rodiči jsou stěžovatelka a P. K. (otec). Stěžovatelka spatřuje porušení svých základních práv především v postupu krajského soudu, který své rozhodnutí, jímž změnil usnesení soudu prvního stupně a uložil jím stěžovatelce za neuskutečněné styky otce s nezletilými syny (ve dnech 9. 1. – 11. 1., 6. 2. – 8. 2. a 6. 3. – 8. 3. 2015) pokutu ve výši 25.000 Kč podle ustanovení § 502 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Stěžovatelka především polemizuje se závěry a argumenty krajského soudu, na nichž své rozhodnutí vystavěl, neboť je toho názoru, že se nacházejí v rozporu se závěry vyplývajícími z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3462/14 ze dne 13. 10. 2015.