Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 25. kalendářní týden roku 2020

Vyhlášení nálezu může být současně přítomno nejvýše deset osob z řad veřejnosti a médií, které dodrží vzájemný odstup nejméně 1,5 m. Shromáždí-li se více než deset zájemců o účast na vyhlášení nálezu, budou do jednací místnosti prioritně vpuštěni účastníci řízení a jejich právní zástupci, dále zástupci médií a až poté veřejnost.
 

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.06.2020 09:00 do: 16.06.2020 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1136/20
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2020, č. j. 10 As 423/2019-25, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2020, č. j. 10 As 423/2019-38.
Stručná charakteristika:  právo na přístup soudu, zaplacení soudního poplatku
Označení navrhovatelů:  RNDr. J. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 13. 12. 2019 doručena kasační stížnost stěžovatele a jeho manželky. Vzhledem k tomu, že stěžovatelé nezaplatili soudní poplatek, splatný podáním kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud je usnesením ze dne 9. 1. 2020 vyzval k jeho úhradě, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Současně stěžovatele poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Protože Nejvyšší správní soud ve stanovené lhůtě platbu soudního poplatku pod určeným variabilním symbolem neobdržel, řízení o jejich kasační stížnosti ústavní stížností napadeným usnesením zastavil podle ustanovení § 47 písm. c) ve spojení s ustanovením § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Dne 20. 2. 2020 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh stěžovatele na obnovu řízení a eventuálně na opravu zřejmých nesprávností usnesení o zastavení řízení o kasační stížnosti ve vztahu k jeho osobě. Stěžovatel sdělil, že soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplatil, nicméně namísto shora určeného variabilního symbolu označil platbu nesprávným variabilním symbolem. Současně potvrdil, že jeho manželka soudní poplatek nezaplatila. Nejvyšší správní soud ústavní stížností rovněž napadeným usnesením návrh stěžovatele v části týkající se obnovy řízení odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť podle ustanovení § 114 odst. 2 s. ř. s. je obnova řízení proti rozhodnutí o kasační stížnosti nepřípustná. Návrh stěžovatele na změnu usnesení o zastavení řízení o kasační stížnosti pak zamítl pro nesplnění požadavků na opravu zřejmých nesprávností ve smyslu ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. a navazující judikatury kasačního soudu, neboť důvodem opravy výroku rozhodnutí může být v tomto směru toliko písařská nebo početní chyba či nesprávnost, která je zřejmá. Nejvyšší správní soud dále uvedl, že „účelem variabilního symbolu je mj. usnadnit přiřazení plateb soudních poplatků prostřednictvím bankovního převodu ke konkrétním spisovým značkám (rozsudek NSS ze dne 14. 1. 2020, čj. 10 As 261/2019-28). V množství soudních poplatků, které jsou placeny na účet NSS, je uvedení správného variabilního symbolu zcela zásadní, neboť jedině tak je umožněno soudu přiřadit soudní poplatek ke správné spisové značce. Nelze proto požadovat, aby příslušní pracovníci soudu prověřovali, zda soudní poplatek zaplacený pod určitým variabilním symbolem nemá být přiřazen k jiné spisové značce, než které odpovídá uvedený variabilní symbol.“ Nejvyšší správní soud uznal, že uvedení nesprávného variabilního symbolu sice představuje lidskou a do značné míry pochopitelnou chybu, nicméně uzavřel, že nemá žádné procesní prostředky, na základě kterých by toto pochybení stěžovatele napravil.

Stěžovatel s těmito závěry Nejvyššího správního soudu nesouhlasí a napadá je ústavní stížností, v níž namítá, že řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno neoprávněně, v důsledku čehož došlo k zásahu do jeho základních práv.


IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.06.2020 13:30 do: 16.06.2020 14:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 362/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesením Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 931/2018-24 ze dne 26. září 2018 a Krajského soudu v Praze č. j. 11 To 105/2018-455 ze dne 19. dubna 2018 a rozsudku Okresního soudu v Kolíně č. j. 3 T 116/2017-436 ze dne 14. prosince 2017
Stručná charakteristika:  presumpce neviny, in dubio proreo
Označení navrhovatelů:  Ing. P. Š.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel byl v řízení před obecnými soudy uznán vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deset měsíců podmíněně odloženému na zkušební dobu třiceti měsíců.  Skutek měl stručně řečeno spočívat v tom, že stěžovatel nechal vyměnit sklo okénka obráběcího stroje za nevhodné bezpečnostní vrstvené sklo, neodpovídající bezpečnostním normám a dokumentaci výrobce. Dne 9. července 2015 pak při práci na uvedeném stroji utrpěl poškozený smrtelné zranění; k úrazu došlo v příčinné souvislosti s jednáním poškozeného, který, ač řádně obeznámen, nerespektoval bezpečnostní předpisy a nedodržel bezpečnou vzdálenost.

Za významné stěžovatel považuje, že v řízení nebylo zjišťováno, jak by se „chovalo“ originální sklo, bylo-li by jím osazeno okénko obráběcího stroje, neboť dalším (podstatným) bezpečnostním prvkem je mřížka, která byla původní; soudy tak ani nezjišťovaly, došlo-li by k úrazu (s příslušnými následky) i v případě osazení okénka originálním sklem, a tedy nebylo-li jedinou příčinou nebezpečné (neopatrné) chování poškozeného. Stěžovatel je přesvědčen, že obecné soudy při rozhodování porušily jeho právo na spravedlivý proces, pravidlo in dubio pro reo, a proto navrhuje zrušit napadená rozhodnutí. Stěžovatel si je vědom, že simulace takové situace je obtížná, ne však nemožná; podobné zjištění (jeho vyloučení) je zásadní pro posouzení příčinné souvislosti mezi jednáním stěžovatele a důsledkem nehody – shodný následek i při použití originálního bezpečnostního skla totiž nebyl vyloučen.


III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.06.2020 14:00 do: 16.06.2020 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3378/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Radovan Suchánek Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. června 2019 č. j. 7 To 249/2019-4523, a o návrhu s ní spojeném na zrušení § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů
Stručná charakteristika:  princip rovnosti, právo získávat prostředky pro životní potřeby prací a právo podnikat
Označení navrhovatelů:  Z. G.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel byl ustanoven opatrovníkem poškozené obchodní společnosti, v trestní věci vedené proti obviněným pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 trestního zákona ve formě spolupachatelství. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích byla podle § 151 odst. 2 a 3 trestního řádu za užití § 9 odst. 5 advokátního tarifu přiznána opatrovníkovi poškozené, tedy stěžovateli, odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 26 166,90 Kč. Návrh stěžovatele byl přitom vyčíslen na částku 1 637 566,16 Kč.  Stěžovatel napadl usnesení okresního soudu stížností, jež byla Krajským soudem v Ústí nad Labem napadeným usnesením jako nedůvodná zamítnuta podle § 148 odst. 1 trestního řádu.

Stěžovatel uvádí, že vykonával funkci opatrovníka poškozené obchodní společnosti celkem devět let, pročež za tuto dobu vykonal řadu úkonů, které po zrušení svého ustanovení v řízení řádně a včas vyúčtoval. Stěžovatel dále uvádí, že napadené rozhodnutí je v rozporu se zásadou slušnosti, právem na spravedlivou odměnu za práci a právem podnikat. Přiznaná odměna není spravedlivá, legitimní ani rozumná a zakládá neodůvodněnou nerovnost ve srovnání s jinými subjekty, kdy má platit pravidlo, že za stejnou práci náleží stejná odměna.