Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.07.2015 09:30 do: 09.07.2015 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl.ÚS 24/14
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Vlasta Formánková
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost na zrušení ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
Stručná charakteristika: návrh na zrušení § 250 zákona č.280/2009 Sb. daňový řád ve znění pozdějších předpisů
Označení navrhovatelů:  Městský soud v Praze
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Městský soud v Praze podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s věcí u něj vedenou pod sp. zn. 11Af 76/2011. V řízení se jedná o tři žaloby stejného žalobce proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu, jimiž se domáhá zrušení rozhodnutí bývalého Finančního ředitelství pro hlavní město, kterými byla zamítnuta odvolání žalobce proti platebním výměrům, vydaným Finančním úřadem pro Prahu 7. Pplatebními výměry byla žalobci podle ustanovení § 250 odst. 5 daňového řádu uložena pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2011 ve výši 51 092 Kč, za zdaňovací období březen 2011 ve výši 217 812 Kč a za zdaňovací období duben 2011 ve výši 16 998 Kč. Žalobce namítal, že v daném případě nebyly řádně posouzeny okolnosti naplnění zákonných předpokladů pro uložení pokuty a dále namítal nepřiměřenou tvrdost při ukládání výše pokuty. Přestože daňový řád v ustanovení § 250 výslovně předpokládá sankci ex lege automaticky, nelze podle názoru žalobce pominout ústavní požadavek přiměřenosti ukládané sankce, proto by měly být použity spíše principy správního práva a přiměřeného správního trestání. Navrhovatel žalobcem namítaný rozpor žalobou napadených rozhodnutí se zásadou proporcionality při ukládání sankcí shledal důvodným, a proto řízení přerušil a věc předložil k posouzení Ústavnímu soudu.

Nynější úprava podle tvrzení navrhovatele jednak znamená zásah do základního práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, přičemž způsob výpočtu umožňuje zásah do majetkových poměrů jedince se značnou intenzitou v případech, kdy jde o daňový subjekt, který v důsledku své ekonomické aktivity má vysokou daňovou povinnost, od níž se zcela mechanicky vypočítává sankce za pozdní podání daňového přiznání. Jednak je stávající úpravou narušeno i ústavní právo rovnosti subjektů v jejich právech podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Shodné porušení zákonem stanovené povinnosti – tj. pozdní podání daňového přiznání – bude mít totiž za následek různý postih, kdy daňový subjekt, který má nižší daňovou povinnost, bude sankcionován nižší pokutou než subjekt s vyšší daňovou povinností, aniž by pro to byl jakýkoliv racionální důvod, který by rozdílnost postihu shodného porušení zákona ospravedlňoval.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.07.2015 09:30 do: 09.07.2015 10:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 21/14
Jednací místnost:  sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. Milada Tomková
Návrh na přezkoumávané akty:  Návrh na zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nebo jeho jednotlivých ustanovení
Stručná charakteristika:  Návrh prezidenta republiky na zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nebo jeho jednotlivých ustanovení
Označení navrhovatelů:  Ing. Miloš Zeman, prezident republiky
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Prezident republiky podal návrh na zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, eventuálně na zrušení § 1 odst. 2, § 5 odst. 2, § 11 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16, § 17 odst. 3 věta čtvrtá, § 21 odst. 3, § 22, § 31 odst. 2, § 78 písm. c), § 85 odst. 5, § 104 odst. 3, § 145 odst. 3, § 165, § 172, § 173, § 178, § 184 odst. 2 a § 189 uvedeného zákona. Návrh na zrušení zákona o státní službě jako celku zdůvodňuje navrhovatel protiústavností procedury, jíž byl napadený zákon přijat. V případě některých napadených ustanovení jde podle navrhovatele o nepřímou novelu zákoníku práce, která neodpovídá základním principům právního státu, k nimž patří nejen zásady předvídatelnosti a srozumitelnosti zákona, ale i jeho vnitřní bezrozpornosti, a z tohoto hlediska je podle názoru navrhovatele nepřípustná. Navrhovatel uvádí ve svém podání výčet celé řady dalších ústavních výhrad vůči některým ustanovením zákona.