Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Přehled jednání Ústavního soudu pro 31. kalendářní týden roku 2020

24.07.2020

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.07.2020 08:30 do: 28.07.2020 09:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 478/20
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. prosince 2019 č. j. 11 To 360/2019-764
Stručná charakteristika:  právo na přístup k soudu, právo na obhajobu
Označení navrhovatelů:  P. B.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud Praha-západ usnesením rozhodl,  že se stěžovatel ve zkušební době podmíněného odsouzení neosvědčil a vykoná trest odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon se zařazuje do věznice s ostrahou. Krajský soud v Praze ústavní stížností napadeným usnesením stěžovatelovu instanční stížnost proti tomuto usnesení okresního soudu jako nedůvodnou zamítl.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že v zákonné lhůtě podal tzv. blanketní stížnost, ve které uvedl, že „její odůvodnění zašle následně“. Tato blanketní stížnost byla doručena okresnímu soudu dne 25. 11. 2019. Samotné odůvodnění instanční stížnosti stěžovatel odeslal dne 2. 12. 2019. Obě písemná podání učinil prostřednictvím provozovatele poštovních služeb z  Vazební věznice Praha – Ruzyně. Krajský soud založil své rozhodnutí na konstatování, že stěžovatel v zákonné lhůtě podal stížnost, kterou však blíže neodůvodnil. Stěžovatel namítá, že svoji instanční stížnost odůvodnil „ve velice krátké době“ ode dne podání blanketní stížnosti, tj. v souladu se svým prohlášením, že tak učiní „následně“. Podle stěžovatele byl krajský soud povinen mu umožnit, aby stížnost doplnil, případně mu stanovit lhůtu přiměřenou. Stěžovatel odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, především nález ze dne 6. 12. 2019 sp. zn. III. ÚS 3333/19.



I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 30.07.2020 09:00 do: 30.07.2020 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I.ÚS 3705/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, č. j. 26 Cdo 1432/2019-215, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 11. 2018, č. j. 47 Co 186/2018-160 a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 28. 5. 2018, č. j. 108 C 30/2014-107
Stručná charakteristika:  právo vlastnit majetek, ručení členů společenství vlastníků jednotek.
Označení navrhovatelů:  E. L. a M. L.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

V projednávané věci uzavřela dne v listopadu 2011 Česká spořitelna a.s. (vedlejší účastnice) se společenstvím vlastníků bytových jednotek (dále jen „SVJ“) úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl SVJ poskytnut úvěr na opravu bytového domu. Na základě předložených faktur, kterými společnost PLANK, s.r.o. vyúčtovala SVJ cenu za provedené práce, došlo v období listopad – prosinec 2011 k výplatě úvěru. Pro prodlení se splácením byl úvěr dne 15. 10. 2013 zesplatněn a SJV bylo vyzváno k úhradě dané částky. Vzhledem k tomu, že SVJ nedostálo svým závazkům, obrátila se vedlejší účastnice na stěžovatele (vlastníky bytové jednotky) jako na ručitele za poskytnutý úvěr a posléze se v řízení před soudem domáhala úhrady poměrné části připadající na jejich jednotku ve výši 251 135,86 Kč. V souvislosti s projednáváním tohoto případu zjistily obecné soudy, že pravomocným rozsudkem z prosince 2017 byly dvě osoby odsouzeny za to, že z pozice pověřeného vlastníka SVJ s úmyslem získat finanční prostředky zažádaly jménem SVJ o poskytnutí předmětného úvěru na rekonstrukci bytového domu, přičemž k žádosti doložily nepravdivý zápis ze shromáždění SVJ se souhlasem dalších členů společenství. Peníze byly použity na uhrazení vlastních závazků. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3620/2010 posoudil Okresní soud v Trutnově shora uvedenou úvěrovou smlouvu jako platně uzavřenou a ústavní stížností napadeným rozsudkem zavázal stěžovatele k úhradě požadované částky. Důvodem pro tento postup soudu byla aplikace ustanovení § 13 odst. 7 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož vlastníci jednotky ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. K odvolání stěžovatelů Krajský soud v Hradci Králové ústavní stížností napadeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Následně podané dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto. 

Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvádí, že výkon práva je v rozporu s dobrými mravy, přičemž poukázali na specifičnost daného ručitelského vztahu a zdůraznili, že se na spáchaném úvěrovém podvodu nijak nepodíleli a neměli z něho žádný prospěch.