Přehled jednání Ústavního soudu pro 36. týden roku 2014

29.08.2014

V tomto týdnu jsou nařízena tři veřejná vyhlášení.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.09.2014 14:00 do: 01.09.2014 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 892/14
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti postupu Okresního soudu v Kutné Hoře a proti usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře č. j. 2 T 134/2013-41 ze dne 8. 1. 2014
Stručná charakteristika:  právo na veřejné projednání věci v trestním řízení
Označení navrhovatelů:  M. T.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Dne 27. 11. 2013 byl stěžovatel trestním příkazem shledán vinným ze spáchání přečinu křivé výpovědi a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na jeden rok. Trestní příkaz byl doručen do vlastních rukou stěžovatele dne 3. 12. 2013. Zároveň byl v trestním příkazu poučen, že proti němu může ve lhůtě osmi dnů podat odpor a pokud tak neučiní, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení. Poslední den lhůty, 11. 12. 2013, stěžovatel udělil plnou moc k podání odporu svému advokátovi. Advokát ten samý den vypracoval odpor, který, dle svého vyjádření, odeslal večer emailem s ověřeným podpisem na elektronickou podatelnu Okresního soudu v Kutné Hoře. Vzhledem k tomu, že o doručení zprávy neobdržel elektronickou doručenku, z opatrnosti odeslal odpor ještě jednou krátce po půlnoci. Ve spisu okresního soudu není žádný záznam o doručení prvního emailu zaslaného večer dne 11. 12. 2013. Druhý email od zástupce stěžovatele byl doručen do emailové schránky soudu dne 12. 12. 2013 v 0:27.  Tento email ve svém těle obsahuje text odporu a podle hlavičky se jedná o přeposlaný email, který byl původně odeslán dne 11. 12. 2013 v 19:12. Krátce po druhém emailu stěžovatel prostřednictvím svého zástupce poslal z opatrnosti žádost o navrácení lhůty k podání odporu, která k okresnímu soudu dorazila dne 12. 12. 2013 v 0:48. Žádost byla odůvodněna tím, že zástupce stěžovatele do konce dne 11. 12. 2013 neobdržel doručenku o poslaném emailu s odporem a není tedy vyloučeno, že k jeho doručení před půlnocí nedošlo z důvodu technické chyby. Dne 12. 12. 2013 dopoledne právní zástupce stěžovatele ještě svou žádost o navrácení lhůty doplnil a uvedl, že dne 11. 12. 2013 byla závada na jeho pracovním počítači, v důsledku čehož patrně nedošlo k doručení prvního emailu s odporem. Okresní soud žádost stěžovatele o navrácení lhůty zamítl. Zamítnutí odůvodnil tím, že odpor obdržel až dne 12. 12. 2013 v 0:27.

Stěžovatel namítá, že okresní soud porušil jeho právo na spravedlivý proces.  Má za to, že okresní soud tím, že mu neumožnil navrácení lhůty, ačkoliv pro to byly důležité důvody, porušil jeho ústavně zaručené právo na právní pomoc v řízení před soudy. Stěžovateli bylo dle jeho názoru nesprávným postupem soudu odňato právo na to, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.09.2014 14:30 do: 01.09.2014 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 173/13
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012 č. j. 29 Cdo 3058/2011-165, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2011 č. j. 5 Cmo 34/2011-139 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2010 č. j. 23 Cm 153/2008-110
Stručná charakteristika:  důkazní standard při prokazování jednání v duševní poruše
Označení navrhovatelů:  A. J.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Proti stěžovateli byl vydán Městským soudem v Praze směnečný platební rozkaz na částku 6 139 997,91 Kč na základě nezaplacené směnky vystavené na řad žalobce obchodní společností, jejímž jednatelem a majitelem byl v rozhodné době stěžovatel. Tato směnka, na které byl stěžovatel podepsán dvakrát - jednou jako jednatel společnosti, jednou jako fyzická osoba v pozici směnečného rukojmího -, sloužila jako zajištění úvěru poskytnutého společnosti. Proti platebnímu rozkazu uplatnil stěžovatel námitky, o kterých rozhodl Městský soud v Praze tak, že směnečný platební rozkaz se ponechává v platnosti. Pro řízení o ústavní stížnosti stěžejní námitkou bylo tvrzení, že stěžovatel v době podpisu směnky trpěl závažným onemocněním, jehož projevy v psychické rovině jej činily neschopným posoudit následky svého jednání. Ze znaleckých posudků, které soud nechal vypracovat, vyplývá závěr, že je velmi pravděpodobné, že stěžovatel při podpisu směnky trpěl duševní poruchou, která mu bránila, aby si plně uvědomil a mohl posoudit následky svého jednání. Tento závěr byl však postaven na tvrzení, že si stěžovatel na podpis směnky nepamatuje, přičemž tato informace poskytnutá samotným stěžovatelem je subjektivního charakteru a nelze ji objektivně ověřit, resp. na předpokladu, že stěžovatel i v době podpisu směnky skutečně trpěl psychickými potížemi vyvolanými jeho tělesným onemocněním. Naplnění tohoto předpokladu ke dni podpisu směnky však dle soudu prvního stupně jednoznačně, s ohledem na neexistující psychiatrické vyšetření z rozhodné doby, zjištěno nebylo. Podle soudu prvního stupně je proto možné, že schopnost žalovaného posoudit následky svého jednání při podpisu směnky omezena nebyla. Pouhý pravděpodobnostní závěr, který nevylučuje ani závěr opačný, k prokázání tvrzení nepostačuje. Stěžovateli se tak nepodařilo prokázat svá tvrzení. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal stěžovatel odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem tak, že napadený rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud neshledal dovolání stěžovatele přípustným a odmítl je, neboť stěžovatel zpochybňoval skutkové závěry odvolacího soudu, přitom však skutková zpochybnění nemohou přípustnost dovolání spočívající v posouzení otázky zásadního právního významu založit.

Podstatou ústavní stížnosti je dle stěžovatele otázka posouzení ústavněprávní konformity výkladu neplatnosti právního úkonu z důvodu duševní poruchy dle ustanovení § 38 odst. 2 č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (starý občanský zákoník), který zaujaly obecné soudy. Stěžovatel uvádí, že v zásadě nezpochybňuje skutková zjištění, jak uvádí Nejvyšší soud, ale že zpochybňuje právní posouzení věci. Zásadní otázkou dle něj je, nakolik může či nemůže pouhá pravděpodobnost jakkoliv vysoká a blížící se jistotě odůvodnit aplikaci ustanovení § 38 odst. 2 starého občanského zákoníku. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva, a to právo na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek, stěžovatel se rovněž dovolává zákazu diskriminace v souvislosti s právem na majetek s odkazem na čl. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 14 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále tvrdí, že měla být rozhodnutími dotčena práva zakotvená v ustanoveních čl. 12 odst. 4 a 5 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, dle kterých smluvní státy zajistí, aby všechna opatření týkající se uplatnění právní způsobilosti poskytovala odpovídající a účinné záruky zamezující zneužití a aby tato opatření respektovala práva, vůli a situaci dané osoby, resp. přijmou opatření zajišťující osobám se zdravotním postižením rovné právo vlastnit majetek.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 03.09.2014 15:00 do: 03.09.2014 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV.ÚS 1489/14
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Vlasta Formánková
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 42 C 357/2013-39 ze dne 13. února 2014
Stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod
Označení navrhovatelů:  V.H., zastoupen JUDr. Pavlem Musilem, Ph.D., advokátní kancelář se sídlem v Praze 1, Hellichova 1
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Česká kancelář pojistitelů se na stěžovateli domáhala zaplacení částky 7.258,- Kč s příslušenstvím jako příspěvku za nepojištěné vozidlo podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za dobu ode dne 5. srpna 2009 do dne 2. listopadu 2009, spolu s náklady na uplatnění a vymáhání tohoto příspěvku, když stěžovatel je vlastník blíže specifikovaného automobilu tov. zn. Fiat, které bylo v předmětném období evidováno v Centrálním registru vozidel a nebylo k němu uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Obvodní soud pro Prahu 5 žalobě vyhověl a stěžovateli uložil žalovanou částku s příslušenstvím uhradit.

Stěžovatel v ústavní stížnosti obvodnímu soudu vytýká, že akceptoval v napadeném rozhodnutí argumentaci České kanceláře pojistitelů, která spojuje vznik povinnosti platit příspěvek nepojištěných s uplynutím lhůty 30 dnů od doručení její výzvy, aniž by bylo prokázáno, že povinnost platit zákonný příspěvek nevznikla. Stěžovatel v této souvislosti odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2221/13 ze dne 31. března 2014, ve kterém se stejným způsobem podle ústavní stížnosti vyjádřil i Ústavní soud. Stěžovatel je tohoto názoru, že vlastník vozidla může prokázat to, že vozidlo nebylo provozováno (např. v situaci, že bylo jako nepojízdné odstaveno) i po uplynutí třicetidenní lhůty stanovené ve výzvě k zaplacení a odkazuje též na konkrétní rozhodnutí obecných soudů, které dospěly k témuž závěru. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku obvodního soudu, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.