Přehled jednání Ústavního soudu pro 42. týden roku 2015

08.10.2015

V tomto týdnu jsou nařízena tři veřejná vyhlášení.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.10.2015 08:00 do: 13.10.2015 08:45

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1213/13
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2012 č. j. 3 Co 87/2011-261
Stručná charakteristika:  Právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů:  E. B., V. B., oba zastoupeni Mgr. Davidem Strupkem, advokátem se sídlem Praha 1, Jungmannova 36/31,
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelé se společně s další osobou neúspěšně domáhali žalobou na ochranu osobnosti po společnosti RING group. a. s. (později po právním nástupci společnosti AUTOMOTODROM MOST a.s.) písemné omluvy a zadostiučinění ve výši 25 000 Kč pro každého z nich.  Žalovaná společnost byla provozovatelem hotelu Cascade v Mostě, kam se žalobci v listopadu 2005 dostavili v domnění, že mají zajištěnou rezervaci ubytování, nicméně posléze jim na recepci bylo ředitelem hotelu sděleno, že nejsou k dispozici žádné volné pokoje. Žalobci spatřovali důvod, pro který jim byla odepřena možnost ubytování, v jejich příslušnosti k romské etnické skupině, v důsledku čehož se cítili dotčeni ve svých osobnostních právech. Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu zamítl a toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobců potvrzeno Vrchním soudem v Praze. Oba soudy v dané věci aplikovaly § 133a písm. b) občanského soudního řádu. Podle odvolacího soudu nelze z tohoto ustanovení dovodit, že osobě, která se při nákupu služeb cítila být rasově diskriminována, stačí pouze tvrdit, že s ní nebylo zacházeno obvyklým či neznevýhodňujícím způsobem; toto tvrzení musí rovněž prokázat. Pokud však jde o pohnutku tohoto zacházení, tedy zda k němu došlo právě a výlučně pro její etnický původ, pak v tomto směru má pouze břemeno tvrzení, jehož vyvrácení je naopak povinností toho, kdo se měl diskriminačního jednání dopustit. Z napadeného rozsudku dále vyplývá, že vedlejší účastnice unesla své důkazní břemeno, neboť prokázala, že rovně zachází s hosty z jakéhokoliv etnika, rasy či národnosti.

Jedním ze stěžovatelů podáno rovněž trestní oznámení v souvislosti s jednáním hotelu, policie však neshledala, že by došlo k trestnému činu, a věc odložila.

Stěžovatelé nesouhlasí se skutkovými zjištěními odvolacího soudu. Především tvrdí, že naplněnost hotelu jakožto důvod odlišného zacházení nebyla prokázána, protože nebyly odstraněny rozpory mezi provedenými důkazy. Podle stěžovatelů lze jejich případ řadit mezi notorickou „klasiku“ – služba (zaměstnání, bydlení, apod.) je telefonicky přislíbena, jakmile však aktér vidí žadatele osobně, postoj se mění. Stěžovatelé se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhají zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze, neboť se domnívají, že jím bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.10.2015 08:45 do: 13.10.2015 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1015/13
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 12. 2012 č. j. 4 Ads 22/2012-21 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2011 č. j. 42 Ad 55/2010-131
Stručná charakteristika:  Právo na hmotné zabezpečení ve stáří, nezpůsobilost k práci Hmotné zajištění státem Rovnoprávnost a záruky v základních právech a svobodách Právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů:  B. P., zastoupený JUDr. Antonínem Janákem, advokátem Advokátní kanceláře JANÁK ZEITHAML & spol., s.r.o., se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 142
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel je bývalým horníkem, který v letech 1972 až 1992 pracoval jako zaměstnanec Československého uranového průmyslu, oborový podnik (nyní DIAMO, státní podnik) u uranových dolů v Příbrami na různých pozicích. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení z roku 2008 byla zamítnuta jeho žádost o poskytnutí starobního důchodu podle nařízení vlády č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům. Důvodem byla skutečnost, že v jeho případě neměla být splněna podmínka podle § 2 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, podle níž mohl tento nárok vzniknout pouze občanovi, který byl zaměstnán nejméně 10 roků ve vybraných zaměstnáních v hornictví, jež spadají do zvlášť zvýhodněné I. pracovní kategorie v hornictví (kategorie I.AA, resp. I.AA uran). Předmětnou kvalifikaci sice bylo možné přiznat jeho zaměstnáním pro období od 2. 6. 1972 do 14. 8. 1974 (804 kalendářních dnů), kdy pracoval na pozici horník-dělník (I-01-19; jde o kód vycházející z příslušného resortního seznamu zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení), a pro období od 1. 6. 1987 do 31. 12. 1990 (1 308 kalendářních dnů), kdy pracoval na pozici mistr – revírník (05-07-01), tato doba však dohromady činila jen o něco více než 6 roků. Uvedené rozhodnutí napadl stěžovatel žalobou. Podle jeho názoru měla být za vybraná zaměstnání ve smyslu nařízení č. 557/1990 Sb. považována i jeho pozice úsekový měřič (I-02-5), resp. důlní měřič (05-20-01), kterou zastával od 14. 8. 1974 do 31. 5. 1987, neboť v tomto období vykonával soustavně a v průběhu kalendářního měsíce převážně veškeré provozní práce v oboru důlního měřičství na stálých pracovištích důlního úseku v podzemí hlubinného uranového dolu. Místo kategorie I.A, do které jej zařadil jeho tehdejší zaměstnavatel, tak měl být zařazen do kategorie I.AA, v důsledku čehož by mu vznikl i nárok na mimořádný hornický důchod. S touto argumentací se však Krajský soud v Praze neztotožnil a žalobu zamítl. Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele odmítl. Obě rozhodnutí správních soudů byla zrušena nálezem sp. zn. I. ÚS 1415/10 ze dne 23. 8. z důvodu přepjatého formalismu, který vedl k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces. Krajský soud v dalším řízení žalobu opět zamítl a Nejvyšší správní soud v pořadí druhou kasační stížnost stěžovatele zamítl.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že správní soudy nesprávně posoudily právní otázku, zda jeho zaměstnání úsekového měřiče, resp. důlního měřiče, které vykonával v letech 1974 až 1987, je „vybraným povoláním v uranovém hornictví“, resp. zda mělo být zařazeno pod přílohu 2 nařízení č. 117/1988 Sb., která zahrnuje pod kategorii I.AA též zaměstnání „horník-dělník“ s popisem činnosti „práce v oboru důlního měřictví, větrání a geologie“, nebo pod jeho přílohu 3, která stanoví vybraná zaměstnání vedoucích pracovníků kategorie I.A „vedoucí útvaru důlního měřiče“, „hlavní měřič“ a „vedoucí (samostatný) důlní měřič“ s popisem činnosti „organizace, řízení a kontrola důlně měřických, geologických, geofyzikálních a hydrogeologických prací“ a „koordinace, řízení a kontrola důlně měřických prací". Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu a rozsudku Krajského soudu v Praze, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu a spravedlivý proces.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.10.2015 09:30 do: 13.10.2015 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 880/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. ledna 2015 č. j. 21 Cdo 3211/2014-248 a rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 20. března 2014 č. j. 60 Co 447/2013-191
Stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  Mgr. J. K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel byl zaměstnán jako vychovatel Dětského domova Uherské Hradiště. Z tohoto pracovního poměru převzal dne 30. 5. 2012 výpověď danou podle § 52 písm. f) zákoníku práce s poukazem na to, že nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, a to pro absenci vzdělání v oboru speciální pedagogiky. Žalobu stěžovatele na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí zamítl Okresní soud v Uherském Hradišti, když dospěl k závěru, že se stěžovatelem byl rozvázán pracovní poměr v souladu se zákony. Ke stěžovatelem namítané diskriminaci pak okresní soud mj. s odkazem na zjištění kontrolních orgánů (inspekce práce, školní inspekce) a též veřejného ochránce práv uzavřel, že nebyla prokázána. Rozsudek soudu prvního stupně potvrdil k odvolání stěžovatele napadeným rozsudkem Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně. Dovolání stěžovatele proti rozsudku odvolacího soudu odmítl Nejvyšší soud jako nepřípustné.

Rozsudek odvolacího soudu je proto dle názoru stěžovatele nepřezkoumatelný a přijaté závěry nesprávné, včetně nesprávného posouzení zpráv kontrolních orgánů, kdy bylo přihlédnuto k závěrům orgánů, které nebyly kompetentní otázku diskriminace posuzovat, resp. nebylo přihlédnuto k relevantní zprávě oddělení rovného zacházení veřejného ochránce práv. Nejvyšší soud podle stěžovatele argumentoval nepříhodnou ustálenou soudní praxí. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu a rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.