Přehled jednání Ústavního soudu pro 44. týden roku 2015

23.10.2015

V tomto týdnu je nařízeno jedno veřejné vyhlášení.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 27.10.2015 11:00 do: 27.10.2015 11:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3057/13
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. července 2013 č. j. 30 Cdo 335/2013-111, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. října 2012 č. j. 19 Co 317/2012-92 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. května 2012 č. j. 19 C 125/2011-60
Stručná charakteristika: náhrada škody za nesprávný úřední postup
Označení navrhovatelů:  Pivovar Nymburk, spol. s r. o.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel se v řízení před obecnými soudy neúspěšně domáhal po České republice náhrady škody za nesprávný úřední postup ve výši 2.574.760 Kč, která rovná výši doměřené daňové povinnosti z daně spotřební a kterou je povinen státu zaplatit. Stěžovatel jako žalobce tvrdil, že doměrek na dani vznikl výlučně v důsledku toho, že se choval přesně podle instrukce správce daně, která se následně – při daňové kontrole – ukázala být nesprávnou a v rozporu se zákonem. K doměření daně došlo v důsledku toho, že správce daně za rok 2005 neuznal stěžovatelem uplatněnou ztrátu při stáčení piva ve stáčírně v Kralupech v objemu celkem 475,2 hl. V důsledku neuznání ztráty stěžovatel překročil limit výstavu piva v nižší daňové sazbě a 77,41 hl, čímž došlo k jeho přeřazení do vyšší daňové sazby a doměření daně. Stěžovatel namítá, že pokud by věděl, že ztráta 475 hl mu nemůže být uznána, nebo pokud by postupoval ohledně uplatnění ztráty tak, jak postupoval v roce 2004 až do doby, než mu správce daně „poradil“ jinak, o kritických 77 hl by výstav nepřekročil a tím by nebyl zařazen do jiné daňové sazby a k doměření daně by nedošlo. Zatímco soud I. stupně uznal, že se ze strany celního úřadu jednalo o nesprávný úřední postup, nicméně škodou není celý doměrek, ale jen v rozsahu daně ke dni rozhodnutí již zaplaceném (necelých 300 tis. Kč), odvolací soud dospěl k závěru, že pravomocně vyměřená a zaplacená daň není škodou, konání celního úřadu nelze podřadit pod pojem nesprávný úřední postup, ačkoliv jeho postup k žalobci nebyl korektní a dal stěžovateli chybní pokyn, jak uplatňovat ztráty. Nejvyšší soud dovolání stěžovatele zamítl.

Stěžovatel se domnívá, že se Nejvyšší soud výrazně odchýlil od právního posuzování obdobných případů a tím bylo porušeno právo na rovnost účastníků v řízení. Stěžovatel má dále za to, že bylo porušeno jeho základní právo na právní pomoc na základě nesprávného úředního postupu správce daně a že odvolací a dovolací soud nesprávně posoudily, že se o nesprávný úřední postup nejednalo a nárok na náhradu škody stěžovateli nevznikl. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu.