Přehled ústních jednání pro 14. týden roku 2011

31.03.2011

V tomto týdnu se koná 5 jednání.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu

5. 4. 2011 9:00 - 5. 4. 2011 9:10

Sp. zn.: II. ÚS 538/10

Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým

Navrhovatelé: JUDr. J.P., advokát, zastoupený Mgr. Renatou Wachtlovou, advokátkou, se sídlem v Hořovicích

Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2010, č. j. 22 Co 9/2010-140

(náhrada nákladů řízení)

I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatel

byl v řízení před nalézacím soudem ustanoven právním zástupcem k

ochraně zájmů jedné ze stran. Stěžovatel po pravomocném skončení sporu

vyúčtoval náklady právního zastoupení této strany vůči státu. Vycházel

přitom z hodnoty sporu, neboť předmětem žaloby byla nemovitost. Okresní

soud v Berouně stanovil odměnu advokáta podle § 9 odst. 3 advokátní

tarifu s tím, že se nejedná o věc ocenitelnou penězi a proto je na místě

použití výše citovaného ustanovení. Odvolací soud pak pouze upravil

výši nákladů a konstatoval, že vzhledem k tomu, že hodnota nemovitostí

nebyla v tomto řízení zjišťována, nelze při určení sazby mimosmluvní

odměny vycházet z § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Tím, jak tvrdí

stěžovatel, bylo zasaženo do jeho ústavně zaručeného práva na

spravedlivý proces a do práva na ochranu vlastnictví .

 

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu

5. 4. 2011 9:15 - 5. 4. 2011 9:25

Sp. zn.: II. ÚS 2877/10

Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým

Navrhovatelé: K.D., zastoupený JUDr. Stanislavem Hospůdkou, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem

Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané

akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.

června 2010, č. j. 33 Cdo 2954/2008-127, a rozsudku Krajského soudu v

Ústí nad Labem ze dne 13. prosince 2007, č. j. 11 Co 662/2006-105, ve

znění opravného usnesení ze dne 22. ledna 2008, č. j. 11 Co

662/2006-108.

(ochrana spotřebitele)

I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatel

uzavřel v roce 1993 kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo zboží zn.

ZEPTER za cenu 2.335 DEM. Kupní cena byla splatná v šesti měsíčních

splátkách v českých korunách podle kurzovního lístku České národní

banky. Podle soudu prvního stupně uvedená kupní smlouva odporuje dobrým

mravům a je absolutně neplatná. Odvolací soud však dospěl k závěru že

předmětná kupní smlouva je určitá, srozumitelná a dobrým mravům

neodporuje. Následné dovolání bylo rozsudkem Nejvyššího soudu zamítnuto

jako nedůvodné. Stěžovatel tvrdí, že obecné soudy v řízení porušily jeho

ústavně zaručené právo na soudní ochranu.

 

 

I. senát - veřejné ústní jednání

5. 4. 2011 14:00 - 5. 4. 2011 16:00

Sp. zn.: I. ÚS 1983/09

Soudce zpravodaj: Vojen Güttler

Navrhovatelé: Obchodní společnost Tipgames, a. s., se sídlem Václavské náměstí 56/802, 110 00 Praha 1

Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané

akty: Ústavní stížnost proti rozhodnutím Finančního úřadu pro Prahu 1

ze dne 5. 9. 2006, č.j. 262718/06/001514/3316, ze dne 5. 9. 2006, č.j.

265071/06/001514/6063, ze dne 25. 1. 2007, č. j. 20664/07/001514/6063,

ze dne 25. 1. 2007, č. j. 20733/07/001514/6063, ze dne 26. 2. 2007, č.

j. 60847/07/001514/6063, ze dne 13. 8. 2007, č. j.

256120/07/001514/6063, ze dne 20. 9. 2007, č. j. 286577/07/001514/6063,

ze dne 6. 11. 2007, č. j. 330242/07/001514/6063, ze dne 6. 11. 2007, č.

j. 330259/07/001514/6063, proti rozhodnutím Finančního ředitelství pro

hl. m. Prahu ze dne 15. 6. 2007, č. j. 9745/07-1300-102687, ze dne 13.

6. 2007, č. j. 9749/07-1300-102687, ze dne 19. 6. 2007, č. j.

10095/07-1300-102687, ze dne 7. 3. 2007, č. j. 3563/07-1300-102687, ze

dne 7. 3. 2007, č. j. 3559/07-1300-102687, ze dne 15. 2. 2008, č. j.

2078/08-1300-102687, ze dne 15. 2. 2008, č. j. 2077/08-1300-102687, ze

dne 15. 2. 2008, č. j. 2075/08-1300-102687, ze dne 15. 2. 2008, č. j.

2074/08-1300-102687, proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 26.

1. 2008, č. j. 5 Ca 225/2007-60, ze dne 23. 10. 2008, č. j. 11 Ca

160/2008-140, ze dne 19. 11. 2008, č. j. 9 Ca 158/2007-56, a proti

rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2009, č. j. 1 Afs

26/2009-109,

(daně)

I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatelka

napadla shora uvedená rozhodnutí a předeslala, že z důvodu nesprávné

aplikace právních předpisů (především) soudy, které nesprávně a

protiústavně vykládaly a aplikovaly právo, byla porušena stěžovatelčina

ústavně zaručená práva. Soudy dle stěžovatelky postupovaly s vědomým

rozporem vůči judikatuře Ústavního soudu. Předmětem řízení před

správními orgány a obecnými soudy bylo uplatnění nároku na odpočet daně z

přidané hodnoty, a to v důsledku různého výkladu důsledků novely zákona

o dani z přidané hodnoty.

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu

6. 4. 2011 13:30 - 6. 4. 2011 14:00

Sp. zn.: I. ÚS 2445/09

Soudce zpravodaj: Vojen Güttler

Navrhovatelé: JUDr. J.B.

Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané

akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1.

2009, sp. zn. 5 Tdo 1439/2008, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci

ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 1 To 48/2007 a proti rozsudku Krajského soudu

v Brně ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 52 T 2/2005

(trestní věc)

I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

 

Obviněný

stěžovatel a JUDr. M.K. byli rozsudkem Krajského soudu v Brně uznáni

vinnými trestným činem zneužívání informací v obchodním styku ve

spolupachatelství a oba byli shodně odsouzeni k trestu odnětí svobody v

trvání pěti roků se zařazením do věznice s ostrahou. Oběma obviněným

soud uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkcí

statutárních orgánů v obchodních společnostech a družstvech s předmětem

činnosti nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej na dobu

pěti let a každému z obviněných byl podle uložen peněžitý trest ve

výměře dva miliony korun se stanoveným náhradním trestem odnětí svobody v

trvání jednoho roku. Bylo rozhodnuto i o tom, že oba musí zaplatit

společně a nerozdílně náhradu škody ve výši 41.565.822,01 Kč. Stěžovatel

i jeho spolupachatel uplatnili veškeré opravné prostředky, a to dokonce

několikrát. Neměl však úspěch ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu.

 

Stěžovatel

ve své ústavní stížnosti zejména tvrdí, že celé trestní řízení bylo

provázeno neustále se měnícím stanoviskem jednotlivých složek trestního

řízení o tom, zda konání obviněných je naplněním skutkové podstaty

trestného činu dle ustanovení § 128 odst. 2, odst. 4 trest. zákona či

nikoliv; dále šlo o otázky, jaká škoda komu, zda vůbec vznikla, zda ze

své činnosti měli obžalovaní nějaký prospěch či nezískali prospěch

jinému, zda jejich konání bylo konáním v souladu s platnými zákony či

nikoliv. Nakonec byl - podle stěžovatele - formalisticky převzat

vyslovený právní názor Nejvyššího soudu, místo toho, aby byla věc

posuzována materiálně dynamicky a aby Vrchní soud v Olomouci prověřil a

znovu posoudil skutky, které měl Nejvyšší soud za neprokázané. V tom

stěžovatel spatřuje – mimo jiné – i porušení svého práva na spravedlivý

proces.

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu

6. 4. 2011 14:00 - 6. 4. 2011 14:30

Sp. zn.: I. ÚS 2227/10

Soudce zpravodaj: Vojen Güttler

Navrhovatelé: JUDr. M.K.

Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané

akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4.

2010, sp. zn. 5 Tdo 317/2010, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.

1. 2009, sp. zn. 5 Tdo 1439/2008, a proti rozsudku Vrchního soudu v

Olomouci ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 1 To 48/2007

(trestní věc)

I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Obviněný

stěžovatel a JUDr. J.B. byli rozsudkem Krajského soudu v Brně uznáni

vinnými trestným činem zneužívání informací v obchodním styku ve

spolupachatelství a oba byli shodně odsouzeni k trestu odnětí svobody v

trvání pěti roků se zařazením do věznice s ostrahou. Oběma obviněným

soud uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkcí

statutárních orgánů v obchodních společnostech a družstvech s předmětem

činnosti nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej na dobu

pěti let a každému z obviněných byl podle uložen peněžitý trest ve

výměře dva miliony korun se stanoveným náhradním trestem odnětí svobody v

trvání jednoho roku. Bylo rozhodnuto i o tom, že oba musí zaplatit

společně a nerozdílně náhradu škody ve výši 41.565.822,01 Kč. Stěžovatel

i jeho spolupachatel uplatnili veškeré opravné prostředky, a to dokonce

několikrát. Neměl však úspěch ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu.

 

Stěžovatel

ve své ústavní stížnosti zdůrazňuje, že od údajného spáchání trestného

činu do vydání pravomocného rozsudku uplynulo více než 14 let (přitom

bylo mj. třikrát trestní stíhání proti obviněným zastaveno). Stěžovatel

zdůraznil, že uvedená délka trestního řízení nebyla způsobena jakoukoli

obstrukcí z jeho strany, neboť v celém průběhu řízení s orgány činnými v

trestním řízení spolupracoval. Dále stěžovatel argumentoval porušením

dalších součástí práva na spravedlivý proces a libovolné selekci důkazů

obecnými soudy.