Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled ústních jednání pro 14. týden roku 2012

V tomto týdnu se koná 6 jednání.
 I. senát - veřejné vyhlášení nálezu

3. 4. 2012 14:00 - 3. 4. 2012 14:15
Sp. zn.: I. ÚS 3523/11
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: R. H.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 11. 2011, č. j. 30 C 108/2011-24
(zaplacení dodávky plynu)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatel uvádí, že uvedeným rozhodnutím byla porušena jeho základní práva zaručená Listinou základních práv a svobod, a to právo na spravedlivý proces podle článku 36 Listiny a právo vlastnit a nabývat majetek podle článku 11 Listiny. Ústavní stížnost směřuje proti uvedenému rozsudku obecného soudu, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na zaplacení finanční částky spolu s úrokem z prodlení. Obecný soud podle stěžovatele nesprávně zjistil skutkový stav a provedl nesprávné právní, přičemž nesprávnosti jsou podle názoru stěžovatele tak významné a intenzivní, že zakládají ústavněprávní deficit shora uvedeného rozhodnuti. Ve sporu se jednalo o oprávněnost předčasného ukončení, která byla uzavřena na dobu určitou.

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
3. 4. 2012 14:15
- 3. 4. 2012 15:00
Sp. zn.: I. ÚS 660/09
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: O. T.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 19. 12. 2008, č. j. 13 Nc 5324/2007-31
(exekuční věc)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatelka se domáhá zrušení uvedeného usnesení Okresního soudu v Olomouci, protože se domnívá, že jím byla porušena její základní práva uvedená v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, v čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 2 (ve znění protokolu č. 7), čl. 6 a čl. 13 (ve znění protokolů č. 3, 5 a 8) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelka uvádí, že si je vědoma oprávněnosti nařízení exekuce za dluh u zdravotní pojišťovny, ale namítá, že v průběhu exekuce jí Okresní soud v Litoměřicích neposkytl a neposkytuje jakoukoliv ochranu. Stěžovatelka poukazuje na to, že na základě platebních výměrů zaplatila oprávněné ve dvou splátkách požadované dlužné částky a zdůrazňuje, že dotčené usnesení (stejně jako exekuční příkaz) obdržela pozdě. O tom, že je na její majetek vedena exekuce se proto dozvěděla až dnem doručení usnesení. Stěžovatelka zaslala na účet exekutora náhradu jeho odměny a nákladů exekuce. Námitky stěžovatelky proti příkazu exekuce obecný soud soudně nepřezkoumal a zhruba po roce věc jako evidentně skončenou odložil. Stěžovatelka zdůrazňuje, že doplatila exekutorovi celou jím požadovanou částku ve snaze zabránit tomu, aby z jejího účtu nebyly v rámci exekuce sraženy žádné částky, ale je přesvědčena, že mu byla nucena zaplatit odměnu, která mu nepříslušela. Napadené usnesení bylo vydáno téměř po roce od podání námitek a teprve poté, co požádala soud, aby konal; stěžovatelka uvádí, že na její majetek byla v době podání ústavní stížnosti vedena exekuce, ačkoli dluh oprávněné zaplatila již před 15 měsíci.

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu                                                                
4. 4. 2012 8:30
- 4. 4. 2012 9:00
Sp. zn.: I. ÚS 465/11
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: J. Š., zast. advokátem Mgr. Viktorem Pavlíkem, Opatovická 4, Praha 1
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.11.2010, sp.zn. 22 Co 333/2010
(exekuce - náklady řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatel se jako oprávněný soudně domáhal zaplacení finanční částky v exekučním řízení. Proti soudně nařízené exekuci se povinný odvolal s argumentem, že nejsou splněny podmínky pro nařízení exekuce, neboť exekuční titul pro jeho nedoručení dosud nenabyl právní moci a nestal se ani vykonatelným. Ze strany povinného bylo současně podáno odvolání proti samotnému exekučnímu titulu, kdy namítal, že v nalézacím řízení nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. V době nalézacího řízení nebyla adresa doručování místem jeho trvalého pobytu. Odvolání povinného proti exekučnímu titulu odvolací soud vyhověl a exekuční titul zrušil. Zároveň uložil stěžovateli povinnost nahradit povinnému náklady odvolacího řízení ve výši 30 618,- Kč a povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi částku ve výši 7 800,- Kč. Stěžovatel s výroky o uložení povinnosti hradit náklady odvolacího řízení a náklady exekuce nesouhlasí. Tvrdí, že odvolací soud při rozhodování nepřihlédl ke všem okolnostem, které mohly mít vliv na stanovení povinnosti hradit náklady odvolacího řízení a uložení povinnosti platit soudnímu exekutorovi náklady exekuce. Odvolací soud při rozhodování zejména aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a použil pravidlo úspěchu ve věci. Stěžovatel se však domnívá, že úkolem obecného soudu není jen mechanicky rozhodnout o nákladech řízení podle výsledku sporu, ale zvážit, zda tu neexistují další významné okolnosti, které mají podstatný vliv na uložení této povinnosti. K tomu dodává, že jím podaný návrh na nařízení exekuce vycházel z exekučního titulu opatřeného doložkou právní moci, přičemž není jeho zákonnou povinností zjišťovat pravdivost a správnost této doložky. V souzené věci postupoval v dobré víře a ani nemohl předpokládat, že by povinný namítal nevykonatelnost exekučního titulu.

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
4. 4. 2012 14:00
- 4. 4. 2012 14:30
Sp. zn.: IV. ÚS 3409/11
Soudce zpravodaj: Michaela Židlická
Navrhovatelé: O. B.
Řízení o ústavní stížnosti
(ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2011 sp. zn. 7 Tdo 424/2011 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2011 sp. zn. 11 To 401/2010)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu v Nymburce odsouzen pro trestný čin ublížení na zdraví podle ustanovení § 221 odst. 1 a 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání šesti let s výkonem trestu ve věznici s dozorem a bylo rozhodnuto o jeho povinnosti nahradit způsobenou škodu. Z podnětu odvolání obviněného Krajský soud v Praze rozhodl rozsudkem tak, že napadený rozsudek zrušil a znovu rozhodl tak, že stěžovateli uložil trest odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu pěti let a obviněnému uložil povinnost k náhradě škody. Ve věci bylo včas podáno dovolání, a to náměstkem nejvyššího státního zástupce, v zastoupení nejvyššího státního zástupce, v neprospěch obviněného. Nejvyšší soud podané dovolání projednal a svým usnesením napadený rozsudek krajského soudu zrušil. V dalším řízení pak Krajský soud v Praze věc znovu projednal a uložil stěžovateli trest odnětí svobody v délce trvání tři roky nepodmíněně s výkonem trestu ve věznici s dozorem. Stěžovatel je toho názoru, že Nejvyšší soud pochybil, když projednal dovolání nejvyššího státního zástupce podané v zastoupení náměstkem.  Stěžovatel je přesvědčen, že náměstek nejvyššího státního zástupce není oprávněn podat dovolání za nejvyššího státního zástupce

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
6. 4. 2012 8:30
- 6. 4. 2012 8:40
Sp. zn.: IV. ÚS 3441/11
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: D. B.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. srpna 2011 č. j. 49 Nc 4226/2008-87.
(náklady exekuce)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

Stěžovatel napadá označené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, jímž byl potvrzen příkaz k úhradě nákladů exekuce. Stěžovatel, v exekučním řízení povinný, ve své ústavní stížnosti ohledně náhrady nákladů exekuce soudnímu rozhodnutí vytýká, že nereagovalo na velkou část jeho námitek, jimiž své přesvědčení o nesprávnosti výroku soudního exekutora o nákladech exekučního řízení podložil. Z toho důvodu se cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech, zakotvených v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Poté, co výslovně formuloval námitky, vůči nimž se obecný soud dle jeho názoru jakkoliv argumentačně v odůvodnění rozhodnutí nevymezil, navrhuje napadené rozhodnutí zrušit.

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
6. 4. 2012 8:40
- 6. 4. 2012 9:00
Sp. zn.: IV. ÚS 3902/11
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: V. B.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2011 č. j. 25 Cdo 3442/2009-134 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. března 2009 č. j. 39 Co 328/2008-103.
(presumpce neviny)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

Stěžovatelka je přesvědčena, že označenými rozhodnutími obecných soudů došlo k zásahu do jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 6 odst. 1, 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle stěžovatelky se tak stalo v důsledku toho, že v občanskoprávním řízení o náhradu škody (stěžovatelka byla v postavení žalované) obecné soudy akceptovaly důkaz trestním spisem. Dále podle stěžovatelky Městský soud v Praze nereagoval na její stěžejní odvolací námitky a v rámci hodnocení důkazů se konkrétně nevyjádřil, ze kterých důkazů vyplývají pro soud odpovídající skutková zjištění, na nichž výrok svého rozsudku posléze založil. Stěžovatelka považuje za klíčové, které listiny z trestního spisu lze jako důkaz v řízení před soudem v občanskoprávním sporu použít. Ve vztahu k většině z nich je dle názoru stěžovatelky tato možnost kategoricky vyloučena. V odůvodnění svého rozsudku odvolací soud shrnul obsah jmenovaných listin a konstatoval, že v trestním řízení bylo nepochybně prokázáno, že stěžovatelka úmyslně jednala způsobem, v jehož důsledku vznikla žalobkyni škoda. Připojil, že rovněž výše škody byla zjišťována a prokazována orgány činnými v trestním řízení a v tomto směru nemá důvody o správnosti jejich závěrů pochybovat.