IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
14. 4. 2010 11:00 - 14. 4. 2010 11:30
Sp. zn.: IV. ÚS 2087/07
Soudce zpravodaj: Michaela Židlická
Navrhovatelé: Ing. Kateřina Fabiánová a Lukáš Kubíček
Řízení o ústavní stížnosti
(ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14.6.2007 sp. zn. 8 Ao 1/2007)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelé mají za to, že napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu byli zkráceni na svých ústavně zaručených právech, neboť jim byla odepřena možnost domáhat se de facto jakékoli právní obrany proti zásahům územního plánu obce Zdiby. Dle náhledu stěžovatelů zasahuje předmětné rozhodnutí Nejvyššího správní soudu do jejich práv ve dvou rovinách. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu došlo jednak k odnětí možnosti stěžovatelů domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu a jednak byl výše nastíněným postupem porušen princip právní jistoty. Nejvyšší správní soud svým postupem založil podle stěžovatelů jakousi dvojkolejnost a diskriminaci, neboť proti jednomu územnímu plánu přijatému do 31. 12. 2006 neexistují prostředky ochrany a naproti tomu proti jinému územnímu plánu přijatému od 1. 1. 2007 lze podat návrh jeho zrušení.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
15. 4. 2010 8:30 - 15. 4. 2010 9:00
Sp. zn.: IV. ÚS 941/09
Soudce zpravodaj: Miloslav Výborný
Navrhovatelé: Anna Bittnerová
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 2. 2009 čj. 5 Cmo 509/2008-71 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2008 čj. 18 Cm 185/2006-56
(ochrana vlastnického práva)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Ústavní stížnost proti pravomocnému usnesení Vrchního soudu v Olomouci a usnesení Krajského soudu v Brně odůvodňuje stěžovatelka tím, že oběma usneseními obecných soudů bylo podle jejího názoru porušeno její ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, stejně jako právo na spravedlivý proces. Žalobce u obecných soudů požadoval po žalované (nyní stěžovatelka) zaplacení ceny za převod obchodního podílu v obchodní společnosti, ve které však podle stěžovatelky nebyl společníkem, což mělo vyplývat ze stavu zápisu v obchodním rejstříku.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
15. 4. 2010 9:30 - 15. 4. 2010 10:00
Sp. zn.: III. ÚS 870/09
Soudce zpravodaj: Vladimír Kůrka
Navrhovatelé: 1/ Jiřina Kovaříková; 2/ Martin Kovařík; 3/ Ondřej Kovařík
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7.1.2009 č.j. 54 Co 298/2008-51, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. 2. 2008, č.j. 13 C 342/2006-33
[právo na náhradu za nucené omezení vlastnického práva (čl. 11 odst. 4 Listiny základních práva a svobod)]
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Stěžovatelé podali ústavní stížnost proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, protože se domnívají, že jimi byla porušena základní práva zaručená Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami ve smyslu článku 10 Ústavy České republiky. Uvedenými rozsudky byla zamítnuta stěžovatelova žaloba o náhradu škody, která mu vznikla z titulu nesprávného úředního postupu České republiky. Požadovaná finanční náhrada představovala rozdíl mezi obvyklým nájemným a stěžovatelem skutečně přijatým nájemným odpovídajícím regulovanému nájemnému u pěti bytů nacházejících se v domě ve vlastnictví stěžovatele v době od 1.9.2003 do 31.8.2006.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
16. 4. 2010 8:30 - 16. 4. 2010 9:30
Sp. zn.: Pl. ÚS 8/07
Soudce zpravodaj: Dagmar Lastovecká
Navrhovatelé: Krajský soud v Ostravě
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Přezkoumávané akty: návrh Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
(návrh na zrušení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění )
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Na navrhovatele – Krajský soud v Ostravě – se obrátil žalobce, kterému byl rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) přiznán od 1.2.2006 plný invalidní důchod podle ustanovení § 39 odst. l/a zákona č. 155/1995 Sb. ve výši 13.346 Kč měsíčně s odůvodněním, že důchod je tvořen základní výměrou, která činí 1.470 Kč měsíčně a procentní výměrou, která činí 11.876 Kč. Tato procentní výměra byla vypočtena z osobního vyměřovacího základu zjištěného za rok 1986 až 2005 ve výši 68.635 Kč. Žalobce napadl výši přiznaného důchodu i při vědomí, že jeho výše byla stanovena v souladu se zákonem, a poukázal na to, že celková výše důchodu činí pouze 19 % z jeho příjmu, což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení. Poukazuje na skutečnost, že dle zpráv Ministerstva práce a sociálních věcí ČR činila v r. 2004 průměrná výše důchodu 44 % k hrubému průměrnému příjmu (k čisté mzdě 57 %), a na to, že výše jeho důchodu 13.346 Kč k příjmu 68.635 Kč (19 %) zakládá naprostou nerovnost jeho osoby k ostatním poživatelům důchodu. Namítá nesoulad zákona č. 155/1995 Sb., konkrétně ustanovení § 15 s čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a tvrdí, že redukce příjmu pro výpočet procentní výměry důchodu stanovená v tomto ustanovení jej znevýhodňuje a zakládá jeho nerovné postavení. Krajský soud v Ostravě považuje napadené rozhodnutí ČSSZ za správné, pokud se jedná o způsob výpočtu a zápočet odpracovaných let. Ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., které bylo při výpočtu důchodu aplikováno, však nemůže dle předkládajícího soudu obstát, neboť je neústavní, protože tímto ustanovením jsou poškozeni pojištěnci s vyššími příjmy, tedy ty osoby, jejichž příjem přesahuje základní stanovenou částku osobního vyměřovacího základu. Krajský soud v Ostravě proto Ústavnímu soudu navrhl zrušit § 15 zákona o důchodovém pojištění, které obsahuje tzv. redukční hranice pro stanovení tzv. výpočtového základu pro výpočet důchodu.