Přehled ústních jednání pro 27. týden roku 2012

29.06.2012

V tomto týdnu se koná 1 jednání.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
4. 7. 2012 8:00
- 4. 7. 2012 8:30
Sp. zn.: I. ÚS 2050/11
Soudce zpravodaj: Pavel Rychetský
Navrhovatelé: a) L. N. b) O. T. c) V. J., d) O. M.
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v

Praze ze dne 24. 2. 2011 sp. zn. 24 Co 257/2010 a rozsudku Obvodního

soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 5. 2010 sp. zn. 19 C 4/2007
(Právo na soudní a jinou právní ochranu; Navrácení majetku, restituce)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelé

se domáhají zrušení uvedených rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že

jimi bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na spravedlivý proces

dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně

lidských práv a základních svobod a způsobena majetková újma ve výši

5 529 384 Kč.

 

Stěžovatelé

jsou potomky rodičů, kteří zanechali majetek na bývalé Podkarpatské

Rusi. Dne 29. 6. 1945 byla uzavřena smlouva mezi ČSR a SSSR o

Zakarpatské Ukrajině, která byla spolu s Protokolem k této smlouvě

publikována zákonem č. 186/1946 Sb. Podle čl. II. Protokolu se smluvní

strany dohodly na odškodnění osob české a slovenské národnosti na území

Zakarpatské Ukrajiny. Závazek odškodnění z mezinárodní smlouvy byl do

vnitrostátní úpravy recipován zákonem č. 42/1958 Sb. V souladu s jeho

ustanovením § 1 odst. 2 stanovila vláda usnesením č. 938 ze dne 15. 10.

1958 obecné zásady odškodnění s tím, že k jejich provedení zmocnila

ministerstvo financí. To na základě zákonného zmocnění vydalo dvě

vyhlášky, z nichž jedna upravovala postup oprávněných osob při podání

žádosti o odškodnění (vyhláška č. 43/1959 Sb.) a druhá rozsah

hmotněprávního nároku (vyhláška č. 159/1959 Sb.). Podle ustanovení § 3

vyhlášky č. 159/1959 Sb. se náhrada měla poskytnout za nemovitý majetek,

pokud měl povahu osobního nebo drobného soukromého vlastnictví, který

splňoval mj. charakteristiku rodinného domku a za pozemek zastavěný

rodinným domkem nejvýše však ve výměře 800 m2.

 

Dne

1. 10. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují

majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který

zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním

postoupením SSSR. Tento zákon dává poškozeným a jejich právním zástupcům

prostor požádat o odškodnění. Přiměřenost limitujících ustanovení ve

vztahu ke vzniklým újmám zdejšímu soudu zkoumat nepřísluší.

 

Stěžovatelé

podali žalobu proti rozhodnutí ministra financí ze dne 1. 8. 2006,

v níž žádali finanční částku ve výši 7 047 108 Kč jako náhradu za

majetek zanechaný rodiči na Zakarpatské Ukrajině. Dne 5. 8. 2008 bylo

řízení přerušeno do skončení zákonodárného procesu o návrhu o zmírnění

majetkových křivd československých občanů, kteří zanechali svůj nemovitý

majetek na území Zakarpatské Ukrajiny. Rozsudkem Obvodního soudu pro

Prahu 1 byla žaloba zamítnuta. Při výkladu právní normy se obvodní soud

řídil rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2009, podle

něhož odkazuje-li právní předpis na pojem, který v průběhu vývoje doznal

v nových právních řádech významového posunu nebo zcela vymizel, je

nutno nadále při aplikaci této právní normy vykládat jej v mezích

někdejšího významu. V posuzované věci nebyl skutkový rozpor o rozsah

zanechaného majetku, když tento zcela zřejmě svou rozlohou přesahoval

definici rodinného domku a žalobkyni či její právní předchůdkyni nemohl

podle platné úpravy vzniknout nárok pro přiznání odškodnění.  Proti

rozhodnutí obvodního soudu podali stěžovatelé odvolání, v němž mj.

uvedli, že je třeba vycházet z obecné zásady, že právní předpis pozdější

a natož vyšší právní síly ruší právní předpis dřívější a nižší právní

síly, resp. ta jeho ustanovení, která jsou s novou právní úpravou

v disproporci. Odvolání stěžovatelů bylo ale městským soudem zamítnuto.