Přehled ústních jednání pro 3. týden roku 2010

14.01.2010

V tomto týdnu se konají 3 jednání.

I. senát - veřejné ústní jednání
20. 1. 2010 10:00
- 20. 1. 2010 12:00
Sp. zn.: I. ÚS 1439/09
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: Ing. Stanislav Klimeš, zast. JUDr. Jiřím Bílým, advokátem, Rudoleckého 25, Znojmo
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.2.2009,

sp.zn. 49 Co 63/2009 a usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne

23.1.2009, sp.zn. 11 C 136/2007
(Náklady řízení v pracovněprávním sporu )
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

 

Stěžovatel

podal ústavní stížnost, neboť se domnívá, že rozhodovací činností

Okresního soudu ve Znojmě a Krajského soudu v Brně ohledně placení

soudních poplatků, došlo k zásahům soudcovské moci do jeho základních

práv, konkrétně práva na spravedlivý proces podle ustanovení čl. 36

odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel obdržel výpověď

z pracovního poměru, proti které podal žalobu a rozhodnutím Krajského

soudu v Brně jí bylo vyhověno. Zaměstnavatel následně ignoroval výzvu

k mimosoudnímu vyrovnání nároků stěžovatele z pravomocně skončeného

sporu o neplatnost výpovědi, takže se stěžovatel musel se svým

požadavkem znovu obrátit na soud. Okresní soud ve Znojmě nevyhověl

žádosti o osvobození od placení soudních poplatků, ačkoli byl stěžovatel

již přes dva roky bez zaměstnání a mezitím dostal další neplatnou

výpověď od zaměstnavatele. Z důvodu nezaplacení soudních poplatků byla

přerušena soudní řízení a stěžovatel se domnívá, že výše částky soudních

poplatků (152.930,- Kč), kterou není schopen uhradit, narostla

především kvůli délce soudních řízení a rozhodnutí neosvobodit

stěžovatele od placení soudních poplatků, v čemž spatřuje porušení svých

práv garantovaných Ústavou a Listinou.

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
20. 1. 2010 14:00
- 20. 1. 2010 14:30
Sp. zn.: I. ÚS 1030/08
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: Kristýna Novotná, Šobrova 2560, Písek
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: II. výrok rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3.12.2007, sp.zn. 6 Co 2595/2007
(Náhrada nákladů řízení )
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatelka

navrhuje, aby Ustavní soud svým nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu

v Českých Budějovicích ze dne 3.12.2007 v části II výroku, kterým se

účastníkům řízení nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Dále žádá,

aby Ústavní soud uložil Krajskému soudu v Českých Budějovicích uhradit

náklady řízení právnímu zástupci stěžovatelky dle platné právní úpravy.

Stěžovatelka měla plný úspěch ve věci, kterou žalovala a přesto Krajský

soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů

odvolacího řízení. Stěžovatelka tvrdí, že tímto postupem odvolacího

soudu a nepřiznáním náhrady nákladů řízení v rozporu s meritem věci byla

porušena její základní ústavní práva a to zejména ustanovení 90 Ústavy

ČR, čl.2 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 Listiny

základních práv a svobod. Podle stěžovatelky byl porušen princip práva

na spravedlivý proces, práva na soudní ochranu, práva na rovnost

účastníků řízení a práva volně disponovat s vlastním majetkem.

 

 

 

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
21. 1. 2010 9:00
- 21. 1. 2010 9:30
Sp. zn.: III. ÚS 722/09
Soudce zpravodaj: Jan Musil
Navrhovatelé: Ludmila Kočová
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12.

2008 sp. zn. 6 Tdo 1520/2008, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem

ze dne 30. 4. 2008 sp. zn. 5 To 740/2007 a rozsudku Okresního soudu v

Děčíně ze dne 19. 9. 2007 sp. zn. 3 T 120/2005
(Dokazování subjektivní stránky trestného činu podvodu)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

 

Stěžovatelka

byla uznána vinnou trestným činem podvodu, když pobírala příspěvek na

bydlení od Městského úřadu v Děčíně, aniž by oznámila tuto skutečnost na

odboru sociálních věcí a zdravotnictví stejného úřadu, kde pobírala

zároveň sociální dávky. Podle města Děčín jí byla neoprávněně vyplacena

sociální dávka ve výši 10.688,- Kč. Stěžovatelka je přesvědčena, že

postupem soudu prvního stupně došlo k porušení jejích základních práv,

konkrétně čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a

svobod, protože jí bylo podle jejího názoru odepřeno právo na

spravedlivý proces a byla porušena rovněž zásada rovnosti účastníků

řízení. Stěžovatelka navrhla před hlavním líčením celou řadu důkazů,

které by podle jejího názoru podpořily obhajobu v jejích tvrzení o

nevině. Soud prvního stupně ale navrhované důkazy zamítl, „ neboť má za

to, že z hlediska posouzení podané obžaloby jsou zcela nadbytečné". Soud

prvního stupně a následně i soud odvolací tak podle názoru stěžovatelky

připustil pouze důkazy, předložené obžalobou a z nich zejména stěžejní

důkaz svědectvím sociální pracovnice, která sama dle přesvědčení

stěžovatelky v případu nepostupovala v souladu s platnými předpisy a

neposkytla stěžovatelce náležitou pomoc a poučení. Stěžovatelka navrhuje

zrušení rozsudků Okresního soudu v Děčíně a Krajského soudu v Ústí nad

Labem, stejně jako usnesení Nejvyššího soudu.