Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled ústních jednání pro 31. týden roku 2011

V tomto týdnu se koná 6 jednání.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
1. 8. 2011 9:00
- 1. 8. 2011 10:00
Sp. zn.: IV. ÚS 2492/08
Soudce zpravodaj: Michaela Židlická
Navrhovatelé: Ing. A. P. a Ing.D..P.
Řízení o ústavní stížnosti
(ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2008 č. j. 18 Co 272/2008-138)
I. poschodí, senátní místnost č. 151


Porušení svých ústavně zaručených práv spatřují stěžovatelé v tom, že obvodní i městský soud dospěly k nesprávnému závěru o opožděnosti podaného odvolání. Stěžovatelé v této souvislosti uvedli, že předmětné odvolání zaslali obvodnímu soudu poslední den odvolací lhůty, a to jednak prostřednictvím faxu a jednak elektronicky bez zaručeného podpisu. Faxové podání bylo dle záhlaví doručeno obvodnímu soudu v době mezi 23:49 hod. a 23:51 hod., tedy podle stěžovatelů včas. Obecné soudy však vycházely z údaje vyznačeného na návrhu zaměstnancem soudu, který zřejmě představoval okamžik, kdy bylo podání příslušným pracovníkem vyzvednuto z faxového přístroje – další pracovní den v 7:10 hod. Dle názoru stěžovatelů nemůže být z hlediska dodržení odvolací lhůty podstatné, kdy se s podáním pracovník soudu seznámí, neboť takový postup by nutně založil stav nejistoty a možnost svévole. Výklad přijatý městským soudem by z elektronické pošty činil, z hlediska právní jistoty účastníků, méněcenné podání, ačkoliv ve skutečnosti se jedná o moderní a perspektivní způsob komunikace, k němuž směřuje i současná reorganizace činnosti soudů. Nadto, když již městský soud považoval za rozhodný okamžik zobrazení zprávy pracovníkem soudu, nutno podotknout, že žádný takový údaj nebyl ve spise obsažen. Časový údaj představoval okamžik, kdy pracovnice podatelny přeposlala předmětnou zprávu soudní zapisovatelce, nikoliv okamžik, kdy zprávu otevřela. Stěžovatelé se domnívají, že Městský soud tak ani v mezích svého právního názoru neměl řádně zjištěny rozhodné skutečnosti.

 

 

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
2. 8. 2011 14:15
- 2. 8. 2011 14:30
Sp. zn.: III. ÚS 3363/10
Soudce zpravodaj: Vladimír Kůrka
Navrhovatelé: Bc. A. D.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pob. v Olomouci ze dne 31. 8. 2010, č. j. 70 Co 405/2010-979
(předběžné opatření ve věci péče o nezletilé - čl. 32/4 a čl. 36/1 Listiny)
I. poschodí, senátní místnost č. 152


V ústavní stížnosti navrhuje stěžovatelka zrušení označeného rozhodnutí odvolacího soudu, které bylo vydáno v občanskoprávním řízení. Je přesvědčena, že jím byl porušen čl. 2 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 32 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, stejně jako čl. 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 6 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 3 Úmluvy o právech dítěte.

 

 

Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku byl nezletilý A. D. svěřen do výchovy matky, stěžovatelka. Rozsudkem téhož soudu byl upraven styk nezletilého s jeho otcem – vedlejším účastníkem. Poté otec zahájil řízení o svěření dítěte do své výchovy a současně podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým soud nařídil sice novou úpravu jeho styku s nezletilým, ale zamítl návrh otce na umístění syna do péče psychiatrické léčebny, protože zaujal stanovisko, že by mohlo umístění syna v léčebně přinést efekt opačný a dítě by mohlo zaujmout k otci postoj ještě nepříznivější. Otec se domníval, že umístěním syna do psychiatrické léčebny bude omezen vliv matky na nezletilého. Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc svým usnesením ale usnesení okresního soudu změnil tak, že nařídil předběžné opatření, jímž matce nezletilého uložil předat syna do péče Psychiatrické léčebny v Opavě, kde následně strávil nezletilý téměř šest měsíců.

 

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
3. 8. 2011 8:00
- 3. 8. 2011 8:30
Sp. zn.: I. ÚS 1264/11
Soudce zpravodaj: Pavel Rychetský
Navrhovatelé: M. H., zastoupený Mgr. Pavlem Marťánem, advokátem, se sídlem v Českém Krumlově, Latrán 193
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 29 Co 344/2010-81 ze dne 9. prosince 2010 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 21 C 252/2009-64 ze dne 22. února 2010
(Právo na soudní a jinou právní ochranu)
I. poschodí, senátní místnost č. 151


Stěžovatel namítá porušení svých základních práv, zejména práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v tom, že obecné soudy nesplnily svoji povinnost poskytovat ochranu právům, protože se vůbec nezabývaly stěžovatelem uplatněnými námitkami, nevypořádaly se s jeho tvrzeními náležitým způsobem, čímž zatížily řízení vadou, jež svoji intenzitou dosáhla ústavněprávní roviny a porušila jeho právo na spravedlivý proces.

 

Obvodnímu soudu pro Prahu 5 vytýkal odlišné hodnocení právní otázky, neboť ten ji neposoudil jako bezdůvodné obohacení, jak ji vyhodnotil sám stěžovatel v žalobě před obecnými soudy, ale naopak ji posoudil jako nárok z ústně uzavřené smlouvy o dílo v režimu občanského zákoníku. Při tom se soud dopustil procesního pochybení, neboť stěžovatele nepoučil podle ustanovení § 118a odst. 2 o. s. ř., což v konečném důsledku pro stěžovatele znamenalo tzv. překvapivé rozhodnutí, protože stěžovatel na tento nový právní názor nemohl adekvátně reagovat. Do ústavně zaručených práv měl zasáhnout svým rozsudkem i Městský soud v Praze, který se podle stěžovatele náležitým způsobem nevypořádal s argumenty a odvolacími námitkami stěžovatele. Stěžovatel a vedlejší účastník spolu uzavřeli v roce 2004 smlouva o dílo v režimu obchodního zákoníku (provedení stavebních úprav na domě).  

 

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
3. 8. 2011 8:30
- 3. 8. 2011 9:30
Sp. zn.: IV. ÚS 569/11
Soudce zpravodaj: Pavel Rychetský
Navrhovatelé: V. D., zastoupený JUDr. Jiřím Matijaševičem, advokátem se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 16,
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. září 2009 sp. zn. 3 To 455/2009 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2010 sp. zn. 11 Tdo 546/2010
(Právo obviněného v trestním řízení; Právo na soudní a jinou právní ochranu; Právo na právní pomoc a tlumočníka)
I. poschodí, senátní místnost č. 151


Stěžovatel se domáhá zrušení uvedených rozhodnutí obecných soudů z důvodu porušení svého práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2, čl. 39 a čl. 40 ve spojení s čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku byl stěžovatel uznán vinným trestným činem účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona a trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. c) trestního zákona a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Dále mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 100 000 Kč. Stěžovatel byl uznán vinným jako hlavní organizátor. Zároveň byl společně s dalšími odsouzen rovněž v Polské republice za nelegální získávání finančních prostředků pácháním soustavné závažné trestné činnosti. Na území České republiky byl odsouzen za zločinné spolčení mezinárodního charakteru, zabývající se výdělečným nezákonným převážením osob vietnamské národnosti z území Polské republiky do České republiky a obráceně, mimo hraniční přechody.

 

Odvolání stěžovatele proti rozsudkům Krajský soud v Ostravě zamítl a Nejvyšší soud následně svým usnesením dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítl. Stěžovatel má za to, že obecné soudy dospěly k závěru o jeho vině pouze na základě paušální akceptace řady procesních pochybení, jež by jinak vůbec neumožňovaly vydat napadená odsuzující rozhodnutí. V podrobné argumentaci stěžovatel především namítá, že v hlavním líčení nebyly splněny podmínky pro čtení protokolů o výsleších svědků podle § 211 odst. 2 písm. b) trestního řadu, provedených ještě před zahájením trestního stíhání, protože se nejednalo o neodkladné nebo neopakovatelné úkony. Poukazuje na to, že žádné důvody v tomto směru nebyly obsaženy ani v protokolech o výsleších, ani v předmětném dožádání Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku (dále jen „okresní státní zastupitelství“), na jehož základě byly tyto výslechy provedeny orgány Polské republiky.

 

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
3. 8. 2011 9:30
- 3. 8. 2011 10:00
Sp. zn.: II. ÚS 231/10
Soudce zpravodaj: Pavel Rychetský
Navrhovatelé: V. K., zastoupený JUDr. Zdeňkou Polákovou, advokátkou, se sídlem v Havířově – Šumbarku, Opletalova ul. 608/2
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 25 C 9/2008-40 ze dne 11. června 2008, rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 42 Co 577/2008-71 ze dne 14. ledna 2009 a usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 3090/2009-89 ze dne 10. listopadu 2009
(Právo na soudní a jinou právní ochranu; Rovnost účastníků řízení; Práva účastníka soudního řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151


V ústavní stížnosti stěžovatel brojí proti shora uvedeným rozhodnutím, protože nebylo vyhověno jeho žalobnímu návrhu, aby byla vedlejší účastnici uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 180 000,- Kč. Touto částkou ohodnotil stěžovatel svoji práci vynaloženou na stavební úpravy domu, který je ve výlučném vlastnictví vedlejší účastnice po vypořádání společného jmění manželů. Stěžovatel je přesvědčen, že těmito rozhodnutími bylo zasaženo do jeho základního práva dle čl. 36 odst. 1 a 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy, protože obecné soudy vyloučily jeho návrh k samostatnému řízení. Obecné soudy podle stěžovatele postupovaly liknavě a s průtahy, chybně vyložily uzavřený a soudem schválený smír mezi ním a vedlejší účastnicí stran vypořádání společného jmění manželů a neaplikovaly stran náhrady nákladů řízení ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ač podle stěžovatele mohly a měly.

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
3. 8. 2011 10:00
- 3. 8. 2011 10:30
Sp. zn.: I. ÚS 969/11
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: R. Š., zast. advokátem Mgr. Miroslavem Šipkou, Jednoty 1628, Sokolov
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dn 9.3.2011, sp.zn. 31 Nt 3512/2011
(vazba)
I. poschodí, senátní místnost č. 151


Stěžovatel napadá usnesení Okresního soudu v Sokolově, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Sokolově, kterým byl ve vazbě. Stěžovatel tvrdí, že okresní soud rozhodoval v neveřejném zasedání bez jeho osobního slyšení a porušil tak čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod Stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil. Stěžovatel prostřednictvím svého obhájce opakovaně uvádí, že je jeho trestní stíhání vykonstruované, on sám se ničeho nedopustil. Stěžovatel je stíhán pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle § 283 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. Na základě usnesení okresního soudu byl vzat do vazby a soudce odůvodnil své rozhodnutí tím, že by mohl v trestné činnosti pokračovat, protože se uvedeného jednání měl dopouštět přesto, že byl pro obdobnou trestnou činnost již odsouzen. Trestná činnost byla zdrojem obživy, neboť obviněný nikde nepracuje.