II. senát - veřejné ústní jednání
30. 8. 2011 13:30 - 30. 8. 2011 15:00
Sp. zn.: II. ÚS 655/11
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: J. L. D., zastoupený Mgr. Petrem Mikeštíkem, advokátem, se sídlem Novotného lávka 5, Praha 1
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: usnesení nejvyššího státního zástupce ze dne 31. 1. 2011 sp. zn. 1 NZA 1136/2010; návrh stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí a návrh na zrušení ust. § 174a a ust. § 173a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení nejvyššího státního zástupce s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva garantovaná v čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, v čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelova námitka směřuje k tomu, že napadené usnesení je označeno jako rozhodnutí nejvyššího státního zástupce, ve skutečnosti jej ale nevydal nejvyšší státní zástupce, ale jeho náměstek. Oprávnění rušit usnesení nižších státních zástupců má nejvyšší státní zástupce. Tím je nejvyšší státní zástupce identifikován jako jediná osoba, které přísluší uvedené oprávnění. Nikomu jinému zákon toto oprávnění nedává. Druhou námitkou stěžovatele je, že ve vztahu k němu bylo rozhodnuto po uplynutí lhůty tří měsíců od právní moci usnesení o postoupení věci.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
30. 8. 2011 14:00 - 30. 8. 2011 14:30
Sp. zn.: IV. ÚS 3695/10
Soudce zpravodaj: Vlasta Formánková
Navrhovatelé: POTRUBÍ a.s., se sídlem v Praze 9, Sokolovská 207/198, zastoupené Mgr. Zuzanou Kundratovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem v Praze 9, Sokolovská 247/178
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 21 Co 463/2010-258 ze dne 23. listopadu 2010 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 18 C 149/2004-232 ze dne 15. února 2010
(právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelka je přesvědčena, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces dle čl. 1 odst. 1 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, právo na ochranu majetku zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny a právo na ukládání povinností jen na základě zákona a v jeho mezích dle čl. 4 odst. 1 Listiny. V řízení před obecnými soudy, které předcházelo vydání citovaných rozhodnutí, se stěžovatelka domáhala náhrady škody způsobené zatopením jejího výrobního areálu. Stěžovatelka nabyla přesvědčení, že k tomu došlo v důsledku překopnutého drenážního potrubí žalovanou společností. Toto byl rovněž jeden ze závěrů znaleckého posudku. Soud prvního stupně žalobu zamítl a odvolací soud tento rozsudek potvrdil a uložil stěžovatelce zaplatit část nákladů odvolacího řízení. Stěžovatelka se domnívá, že závěr soudu, který absolutně nemá oporu v dokazování, zasáhl do jejího práva na spravedlivý proces a ve svém důsledku tak zasáhl její vlastnické právo. Odvolací soud pak tento vytýkaný nedostatek nijak nenapravil a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako správný.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
30. 8. 2011 14:30 - 30. 8. 2011 15:00
Sp. zn.: I. ÚS 299/09
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Ing. M. P.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2008, sp. zn. 33 Odo 1255/2006, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2006, sp. zn. 25 Co 44/2006,
(určení spoluvlastnictví k nemovitosti)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatel se domnívá, že byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, stejně jako čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a domáhá se zrušení uvedených rozhodnutí obecných soudů. Žalobou se stěžovatel domáhal určení, že je spoluvlastníkem nemovitostí v Praze, které vlastnil společně s bratrem, který byl v řízení před obecnými soudy v pozici žalovaného. Základní spornou právní otázkou bylo v dané věci určení vlastnického práva k ideální 1/6 nemovitostí; spor spočíval v posouzení platnosti darovací smlouvy z roku 1970 mezi jejími účastníky, tedy žalobcem jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným. Žalobce tvrdil, že darovací smlouva byla uzavřena oboustranně pouze „na oko“, že se jednalo o simulovaný právní úkon trpící nedostatkem vzájemné shody vůle a jejího projevu a z tohoto důvodu se nejednalo o platný právní úkon. Smlouva nebyla podle stěžovatele uzavírána s úmyslem na žalovaného převést vlastnická práva k uvedeným nemovitostem, nýbrž s cílem vytvořit formálně takový stav v úředních zápisech, aby se předešlo předpokládané konfiskaci dotčeného majetku stěžovatele tehdejšími státními orgány na základě tehdy platných zákonů z důvodu jeho nelegálního pobytu mimo republiku. Obdarovaný prý tuto skutečnost před podpisem darovací smlouvy písemně potvrdil.