Přehled ústních jednání pro 36. týden roku 2011

02.09.2011

V tomto týdnu se konají 3 jednání.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
5. 9. 2011 8:30
- 5. 9. 2011 9:00
Sp. zn.: IV. ÚS 3202/08
Soudce zpravodaj: Michaela Židlická
Navrhovatelé: Servisní služby, s. r. o., zast. JUDr. Šárkou Toulovou, Janáčkovo nábřeží 57, Praha 5
Řízení o ústavní stížnosti

(o ústavních stížnostech proti 1) usnesení Krajského soudu v Hradci

Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 1. 10. 2008 č. j. 22 Co

428/2008-29 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne

12. 8. 2008 č. j. 16 Nc 15114/2007-18, 2) usnesení Krajského soudu v

Ostravě ze dne 29. 9. 2008 č. j. 66 Co 890/2008-40 a usnesení Okresního

soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 7. 7. 2008 č. j. 126 Nc

1754/2006-22, 3) usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v

Pardubicích, ze dne 16. 10. 2008 č. j. 22 Co 424/2008-29 a výroku II.

usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 12. 8. 2008 č. j. 16 Nc

14691/2007-18, 4) výroku I. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové,

pobočky v Pardubicích, ze dne 30. 10. 2008 č. j. 23 Co 492/2008-34, 5)

usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne

30. 10. 2008 č. j. 23 Co 502/2008-25 a výroku II. usnesení Okresního

soudu v Pardubicích ze dne 12. 8. 2008 č. j. 16 Nc 15462/2007-12, 6)

výroku I. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v

Pardubicích, ze dne 29. 9. 2008 č. j. 23 Co 384/2008-31, 7) výroku I.

usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne

29. 10. 2008 č. j. 23 Co 503/2008-24, 8) výroku I. usnesení Krajského

soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 30. 10. 2008 č. j.

23 Co 494/2008-29, 9) usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 10.

2008 č. j. 11 Co 456/2008-25 a výroku IV. usnesení Okresního soudu v

Karlových Varech ze dne 15. 8. 2008 č. j. 27 Nc 2902/2006-14, 10)

usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne

11. 11. 2008 č. j. 22 Co 429/2008-30 a výroku II. usnesení Okresního

soudu v Pardubicích ze dne 14. 8. 2008 č. j. 16 Nc 15105/2007 16, 11)

usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne

30. 10. 2008 č. j. 22 Co 422/2008-29 a výroku II. usnesení Okresního

soudu v Pardubicích ze dne 12. 8. 2008 č. j. 16 Nc 16077/2007-18, 12)

usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne

27. 11. 2008 č. j. 23 Co 537/2008-23 a výroku II. usnesení Okresního

soudu v Pardubicích ze dne 3. 9. 2008 č. j. 16 Nc 14899/2007 11, 13)

výroku II. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v

Pardubicích, ze dne 27. 11. 2008 č. j. 18 Co 403/2008-24 a výroku II.

usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 15. 2. 2008 č. j. 5 Nc

3841/2006-11, 14) usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 1. 2009 č.

j. 12 Co 606/2008-29 a výroku III. usnesení Okresního soudu v Chebu ze

dne 14. 10. 2008 č. j. 13 Nc 4257/2007-18, 15) usnesení Krajského soudu v

Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 27. 11. 2008 č. j. 23 Co

559/2008-29 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne

12. 8. 2008 č. j. 16 Nc 14256/2006-13, 16) usnesení Krajského soudu v

Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 17. 12. 2008 č. j. 23 Co

628/2008-32 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne

4. 11. 2008 č. j. 16 Nc 14777/2007-23, 17) usnesení Krajského soudu v

Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 29. 1. 2009 č. j. 23 Co

44/2009-28 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 4.

11. 2008 č. j. 16 Nc 14452/2006-19, 18) usnesení Krajského soudu v

Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 11. 12. 2008 č. j. 23 Co

627/2008-27 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne

4. 11. 2008 č. j. 16 Nc 14693/2007-17, 19) usnesení Krajského soudu v

Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 11. 12. 2008 č. j. 23 Co

588/2008-29 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne

12. 8. 2008 č. j. 16 Nc 15104/2007-18, 20) usnesení Krajského soudu v

Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 29. 1. 2009 č. j. 23 Co

19/2009-30 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne

12. 8. 2008 č. j. 16 Nc 14457/2006-13, 21) výroku I. usnesení Krajského

soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 26. 2. 2009 č. j.

23 Co 48/2009-29 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze

dne 25. 7. 2008 č. j. 16 Nc 15113/2007-12, 22) usnesení Krajského soudu v

Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 26. 3. 2009 č. j. 23 Co

115/2009-32, 23) usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v

Pardubicích, ze dne 26. 3. 2009 č. j. 18 Co 594/2008-27, 24) usnesení

Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 3. 2009 č. j. 26 Co

48/2009-22, 25) usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v

Pardubicích, ze dne 30. 4. 2009 č. j. 22 Co 122/2009-28, 26) usnesení

Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 30. 3.

2009 č. j. 18 Co 544/2008-25, 27) usnesení Krajského soudu v Hradci

Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 26. 3. 2009 č. j. 23 Co

95/2009-26, 28) usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v

Pardubicích, ze dne 30. 4. 2009 č. j. 18 Co 132/2009-32 a 29) usnesení

Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 29. 4.

2009 č. j. 23 Co 161/2009-32)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatelka

doručila Ústavnímu soudu 29 návrhů na zahájení řízení o ústavní

stížnosti, jejichž prostřednictvím se domáhá zrušení označených

rozhodnutí obecných soudů. Usneseními Ústavního soudu byly tyto návrhy

spojeny ke společnému řízení, jelikož obsahovaly skutkově i věcně

shodnou argumentaci a směřovaly vůči obsahově totožným rozhodnutím

obecných soudů. Z obsahu ústavních stížností plyne, že stěžovatelka

podala u jmenovaných okresních soudů návrhy na nařízení exekuce, jimž

okresní soudy vyhověly a pověřily provedením exekuce stěžovatelkou

navrženou exekutorku. Ta posléze plošným zjišťováním dospěla k závěru,

že povinný nemá žádný postižitelný majetek a z jejího podnětu byla

následně všechna exekuční řízení, se souhlasem stěžovatelky, zastavena.

 

Ve

všech výše uvedených řízeních tak bylo stěžovatelce uloženo uhradit

náklady exekuce v podobě hotových výdajů exekutora ve výši 4.165,- Kč, a

to s odkazem na ustanovení § 89 zákona exekučního řádu, ve znění

účinném od 1. 1. 2008 (po novele provedené zákonem č. 347/2007 Sb.), jež

stanoví, že v případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí

paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný.

Stěžovatelka v ústavních stížnostech namítá, že napadená rozhodnutí

obecných soudů byla v části, týkající se její povinnosti hradit náklady

exekuce, založena na nesprávném právním posouzení a porušovala princip

právní jistoty a důvěry v právo. V době, kdy byl podán návrh na nařízení

exekuce, stanovila platná právní úprava, že veškeré náklady exekučního

řízení v případě jeho zastavení pro nedostatek majetku povinného má

hradit povinný. Opačný výklad, zvolený obecnými soudy, zakládá pravou

retroaktivitu, jež je z hlediska ústavněprávního neakceptovatelná.

Jestliže by již při podání návrhu na nařízení exekuce platila aktuální

právní úprava, stěžovatelka by jistě více zvažovala rizika soudní

exekuce a tomu by odpovídal i její další postup.

 

 

II. senát - veřejné ústní jednání
6. 9. 2011 14:00
- 6. 9. 2011 16:00
Sp. zn.: II. ÚS 2546/10
Soudce zpravodaj: Stanislav Balík
Navrhovatelé: K. V.
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2010

čj. 53 Co 201/2010-155 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9.

3. 2010 čj. 25 Nc 450/2009-143
(právo na spravedlivý proces, předběžné opatření - odevzdání nezletilého dítěte do péče matky)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatelka

se znovu se obrátila na Ústavní soud, protože v roce 2009 jí bylo

odňato dítě tři dny po porodu a svěřeno do ústavní péče. Proti tomuto

stěžovatelka brojila ústavní stížností, které bylo vyhověno a rozhodnutí

obecných soudů byla zrušena (sp. zn.:  IV. ÚS 2244/09 ).

V mezidobí však obecné soudy rozhodly znovu a opět svěřily nezletilou

do ústavní péče. Uvedená rozhodnutí napadá stěžovatelka touto ústavní

stížností a domáhá se jejich zrušení, neboť je přesvědčena, že jimi

došlo k porušení ústavně zaručených základních lidských práv nejen

stěžovatelky, ale rovněž práv dítěte.

 

 

 

Plénum - veřejné ústní jednání
7. 9. 2011 10:00
- 7. 9. 2011 12:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 56/10
Soudce zpravodaj: Michaela Židlická
Navrhovatelé: Ministerstvo vnitra ČR
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

(návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky města Františkovy Lázně č.

1/2010, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v oblasti

omezení hazardu)
sněmovna

 

Návrh

na zrušení obecně závazné vyhlášky města Františkovy Lázně č. 1/2010, k

zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v oblasti omezení

hazardu, podalo Ministerstvo vnitra. Zastupitelstvo města Františkovy

Lázně schválilo uvedenou vyhlášku, která nabyla účinnosti v březnu 2010.

Ministerstvo vnitra na základě právního rozboru shledalo možný rozpor

vyhlášky o omezení hazardu se zákonem a v říjnu 2010 pozastavilo její

účinnost. Představitelé města Františkovy Lázně ale tvrdí, že vyhlášku

vydalo město výhradně za účelem ochrany veřejnéhopořádku, neboť státní

dozor na úseku loterií a jiných podobných her sám o sobě nezaručuje

dostatečnou ochranu veřejného pořádku na území města. Úmysl při vydání

vyhlášky nesměřoval dle jejich vyjádření ke svévolnému omezení jakékoliv

oblasti podnikatelské činnosti, ale pouze k zákonné eliminaci těch

příčin, které do veřejného pořádku ve městě Františkovy Lázně nejvíce

zasahují. Dle názoru Ministerstva vnitra je ale obec při vydávání obecně

závazných vyhlášek limitována mezemi své samostatné působnosti, nemůže

upravovat otázky, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úpravě, nebo

otázky, které jsou již upraveny předpisy práva veřejného či soukromého,

pokud se předmět a cíl obojí regulace překrývají. Smyslem obecně

závazných vyhlášek dle Ministerstva vnitra rovněž není reprodukce zákonů

týkajících se úkolů státní správy nebo normování této oblasti, ale

samostatná správa vlastních záležitostí.