Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled ústních jednání pro 37. týden roku 2010

V tomto týdnu se konají 2 jednání.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
14. 9. 2010 9:15
- 14. 9. 2010 10:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 34/09
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: Vlastimil Hájek a Věra Hájková, zastoupeni JUDr. Viliamem Kováčikem, advokátem, se sídlem Škroupova 957, Hradec Králové
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009 č. j. 31 Cdo 135/2007-151
(dobré mravy)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

 

Stěžovatelé namítají porušení svých základních práv, které spatřují v postupu dovolacího soudu. Ten podle stěžovatelů nesprávně aplikoval obecné zásady pro posouzení platnosti či neplatnosti zástavní smlouvy, kterou byl zajištěn úvěr z úvěrové smlouvy mezi třetí osobou (úpadcem) a bývalou Podnikatelskou bankou Praha, a. s. (věřitel), čímž došlo ke zvýhodnění úpadce v tomto řízení, resp. správce konkursní podstaty po prohlášení konkurzu, na úkor stěžovatelů. Dovolací soud učinil došel k závěru, že dlužník (úpadce) jednal v souladu s dobrými mravy, když nemohl předpokládat případné nesplnění podmínek úvěrové smlouvy, tedy v době uzavírání úvěrové smlouvy nejednal s úmyslem dopustit se podvodného jednání spočívajícího v odčerpání poskytnutého úvěru a ponechání jeho splacení na zástavcích (stěžovatelé). Stěžovatelé vytýkají obecným soudům, že nerespektovaly závěry pravomocného rozsudku trestního soudu, kterým byl úpadce v souvislosti s uzavřením předmětné úvěrové smlouvy odsouzen za trestný čin podvodu. Dle názoru stěžovatelů byla argumentace dovolacího soudu vyvrácena závěry trestního řízení, ve kterém bylo prokázáno, že úpadce od samého počátku jednal s úmyslem získat finanční prostředky, a to pro jiný účel než jaký byl vymezen v úvěrové smlouvě a tyto nesplácet.

 

Dle názoru stěžovatelů se věřitel od počátku nechoval s péčí řádného hospodáře, když v rozporu s účelem použití finančních prostředků sjednaným ve smlouvě o úvěru, uvolnil jejich čerpání na nákup luxusních osobních vozidel. Poskytovatel úvěru tak jednal zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, když riziko, které svým jednáním vyvolal přenesl na stěžovatele jako zástavce, přičemž ti nemohli nikterak případný vznik škody ovlivnit. Stěžovatelé tvrdí, že dovolací soud nesprávně vyřešil otázku práva kterých subjektů ochránit -  zda stěžovatelů jako podvedených zástavců, či poskytovatele úvěru, taktéž poškozeného, který však svým jednáním navodil riziko vzniku škody, na toto riziko stěžovatele neupozornil a nejednal tak, aby vzniku škody zabránil.

 

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
16. 9. 2010 15:50
- 16. 9. 2010 16:50
Sp. zn.: I. ÚS 1286/10
Soudce zpravodaj: František Duchoň
Navrhovatelé: Petr Szitai, zast. JUDr. Janem Holubem LL.M., se sídlem Kladno, Kleinerova 24
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 12. 2009, čj. 6 To 818/2009 - 340
(včasnost podání opravného prostředku)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

 

Stěžovatel navrhuje zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též „odvolací soud“) pro porušení čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Okresní soud v Lounech usnesením rozhodl, že podle § 60 odst. 1 trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009, odsouzený (stěžovatel) vykoná trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Lounech původně jako trest podmíněný v trvání dvaceti měsíců se zkušební dobou na třicet měsíců. Současně bylo rozhodnuto o jeho zařazení do věznice s dozorem. Důvodem pro přeměnu trestu byla skutečnost, že stěžovatel ve stanovené zkušební době neuhradil náklady trestního řízení a nesplnil povinnost uhradit poškozeným náhradu škody. V tomto směru neprojevil ani snahu a poškozené za celou dobu nekontaktoval. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost. Opravný prostředek proti uvedenému rozhodnutí podal podle odvolacího soudu opožděně a vzhledem k tomuto zjištění odvolací soud stížnost z formálních důvodů zamítl jako opožděně podanou [§ 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu (dále jen „TrŘ“)], aniž by věcně přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně.