III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
4. 10. 2011 9:00 - 4. 10. 2011 9:30
Sp. zn.: III. ÚS 1233/11
Soudce zpravodaj: Jiří Mucha
Navrhovatelé: J. K.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2011 č. j. 19 Co 101/2010-81 a výroku I, III a IV rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. 10. 2009 č. j. 52 C 255/2006-60
(spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení uvedených soudních rozhodnutí s tím, že jimi byla porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Napadeným rozsudkem Městského soudu v Brně byla stěžovateli coby žalovanému uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi jako žalobci částku 85 000 Kč (výrok I), kromě toho jím byl zamítnut návrh vedlejšího účastníka na to, aby byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit mu smluvní pokutu (výrok II), a rovněž stěžovatelův návrh na vydání vozidla Honda Accord oproti zaplacení rozdílu v ceně ke dni 10. 11. 2004 a ceně současné (výrok III). Dále městský soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně rozsudek soudu prvního stupně v (napadených) výrocích I, III a IV potvrdil a rozhodl, že stěžovatel je povinen zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení. V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že uzavřel s vedlejším účastníkem dvě písemné kupní smlouvy o prodeji automobilu, v první nebylo obsaženo ujednání o ceně, druhá kupní smlouva obsahovala ujednání o tom, že je uzavírána „ve smyslu § 409 a následně obchodního zákoníku“, tj. ujednání, že se závazkový vztah mezi účastníky řídí obchodním zákoníkem. Rozhodnutí obecných soudů mají podle stěžovatele charakter paušálního odmítnutí jeho argumentů, bez uvedení vlastní argumentace.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
5. 10. 2011 8:30 - 5. 10. 2011 9:00
Sp. zn.: I. ÚS 3698/10
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: A. Z., zast. advokátem JUDr. Vlastimilem Ajmem, Josefská 577, Teplice
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: výrok II. usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 2.6.2010, sp.zn. 20 C 57/2010 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.9.2010, sp.zn. 14 Co 637/2010
(náklady řízení )
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatel se domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí, protože v nich spatřuje porušení svého práva na spravedlivý proces. Uvádí, že bylo opakovaně rozhodováno o skutečnostech, ke kterým mu nebylo umožněno se vyjádřit. Stěžovatel byl žalován za náklady spojené s péčí o odchyceného psa v útulku. Ačkoliv stěžovatel nejprve přiznal vlastnictví psa, po doručení faktury za náklady spojené s péčí o něj oznámil, že se o jeho psa nejedná, neboť tento byl nalezen mrtev poblíž jeho domu. Přesto byl vydán platební rozkaz, proti němuž stěžovatel podal odpor. Následně vzal druhý účastník svoji žalobu zpět s tím, že se sporným stranám podařilo dospět k mimosoudní dohodě. Soud proto řízení zastavil a mimo jiné rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto výroku podal stěžovatel odvolání, v němž namítal, že žalobce uvedl soud vědomě v omyl, neboť žádná mimosoudní dohoda uzavřena nebyla, a proto by mu měl žalobce nahradit náklady řízení. Krajský soud však jeho odvolání nevyhověl s argumentací, že sice byla založena povinnost žalobce hradit náklady řízení stěžovateli, avšak zároveň nastaly důvody hodné zvláštního zřetele, podle nichž soud nemusí náhradu nákladů řízení přiznat. Tyto důvody měly spočívat v nezodpovědném chování stěžovatele ve vztahu k žalobci a identifikaci psa.  V tomto postupu obecných soudů shledává stěžovatel porušení svého práva na spravedlivý proces.  

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
5. 10. 2011 9:00 - 5. 10. 2011 9:30
Sp. zn.: I. ÚS 2340/10
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: J. S., zast. advokátem JUDr. Pavlem Fojtou, Drobného 34, Brno
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2.4.2007, sp.zn. 17 Co 36/2004
(ochrana vlastnictví)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatel napadá v záhlaví rozsudek Krajského soudu v Brně pro porušení jeho práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a pro porušení jeho práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 54 261,- Kč s příslušenstvím. Prvostupňový rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem krajského soudu, který stěžovatel napadá ústavní stížností. Soudy obou stupňů dospěly ke shodnému závěru, že v předmětné věci byly naplněny všechny zákonem stanovené předpoklady vzniku obecné odpovědnosti za škodu. Porušení právní povinnosti se měl stěžovatel dopustit tím, že nesplnil svou povinnost, kterou mu uložil rozsudek okresního soudu, který mu uložil vydat žalobci výstředníkový lis. Tento lis nabyl žalobce na základě kupní smlouvy, přičemž stěžovatel se v dobré víře domníval, že vlastníkem lisu je on, když jej nabyl kupní smlouvou. O vlastnictví lisu byl ale veden soudní spor pro nedodržení formy darovací smlouvy, v němž byl následně jako vlastník lisu potvrzen žalobce. V průběhu řízení byl lis sešrotován. Podle stěžovatele bylo oběma rozsudky porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu a právo na ochranu vlastnického právo, když mu byla uložena povinnost nahradit žalobci škodu v uvedené výši.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
5. 10. 2011 9:30 - 5. 10. 2011 10:00
Sp. zn.: II. ÚS 1027/11
Soudce zpravodaj: Dagmar Lastovecká
Navrhovatelé: V. N. T.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2010 č. j. 7 As 87/2010-98
(právo na spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatel se domnívá, že odmítnutím kasační stížnosti na postup Ředitelství služby cizinecké policie Praha porušil Nejvyšší správní soud ČR jeho základní práva.  Je přesvědčen, že Nejvyšší správní soud ČR svým rozhodnutím porušil jeho ústavně zaručené základní právo garantované čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, když odepřel stěžovateli právo na soudní ochranu. Právo na přístup k soudu je jednou ze základních součástí práva na spravedlivý proces, který je garantován jak vnitrostátním ústavním právem, tak i mezinárodními smlouvami.  Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle stěžovatele nezkoumal a v rozporu se zákonným ustanovením (§ 106 s.ř.s.) kasační stížnost odmítl, čímž upřel stěžovatelům jejich právo na soudní ochranu. Rozhodnutím Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Kladno bylo stěžovateli uloženo správní vyhoštění na dobu jednoho roku.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
5. 10. 2011 16:00 - 5. 10. 2011 16:30
Sp. zn.: I. ÚS 801/11
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: P. P., zast. advokátem Rudolfem Skoupým, Soudní 1, Svitavy
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15.12.2010, sp.zn. 21 Co 470/2010 a proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11.5.2010, sp.zn. 17 C 229/2009
(právo na soudní ochranu)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatel napadá rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové pro porušení jeho práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a pro porušení jeho práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny. Žalobou u okresního soudu se domáhal vůči konkrétní společnosti zaplacení částky 15 001,- Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku vypořádacího podílu (spoluvlastnického podílu na majetku sdružení), který mu náležel dle stanov jako účastníku sdružení fyzických osob po jeho vystoupení z tohoto sdružení. Okresní soud jeho žalobu zamítl, když konstatoval, že žalovaní nejsou v řízení pasivně legitimováni, a ještě před rozhodnutím zamítl jeho důkazní návrh – vyžádání seznamu veškerých účastníků sdružení. Okresní soud zaujal také názor, že stěžovatelem poskytnuté peněžní prostředky do sdružení se staly spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení, a stěžovatel se tedy po vystoupení sdružení nemůže domáhat vrácení těchto prostředků jako jejich vlastník, nýbrž pouze jako vlastník ideálního spoluvlastnického podílu podle úpravy vypořádání spoluvlastnictví. Krajský soud pak převzal právní názor okresního soudu, odkázal na něj a doplnil, že stěžovatelem navržený důkaz vyžádáním seznamu účastníků sdružení byl nadbytečným s ohledem na předmět řízení (žaloba o vrácení peněž vložených do sdružení). Stěžovatel namítá, že postupem obou soudů bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu a na spravedlivý proces. Zamítnutím důkazního návrhu (vyžádání seznamu členů) mu byla odepřena spravedlnost a zmařeno jeho právo domáhat se svých práv žalobou u soudu.

IV. senát - veřejné ústní jednání
6. 10. 2011 8:30 - 6. 10. 2011 9:30
Sp. zn.: IV. ÚS 3597/10
Soudce zpravodaj: Vlasta Formánková
Navrhovatelé: Církev československá husitská, se sídlem v Praze 6, Wuchterlova 523/5, zastoupené Mgr. Jiřím Oswaldem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 1, Bílkova 4
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 2082/2010-271 ze dne 8. září 2010 a proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 302/2009-248 ze dne 11. listopadu 2009
(právo zakotvené v čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelka se domnívá, že bylo významně zasaženo do jejích základních práv a rozhodnutími obecných soudů byla porušena Listina základních práv a svobod.  Obecné soudy rozhodly po osmi letech o skutečnosti, že služební poměry, který stěžovatelka ukončila, stále trvají. Rozhodnutí byla podle stěžovatelky vydána v rozporu se zaručeným právem na církevní samosprávu dle čl. 16 odst. Listiny. Uvedenými rozhodnutími došlo podle stěžovatelky k neoprávněnému zásahu do zaručeného práva stěžovatelky do práva ustanovovat duchovní.

IV. senát - veřejné ústní jednání
6. 10. 2011 10:30 - 6. 10. 2011 11:30
Sp. zn.: IV. ÚS 1145/11
Soudce zpravodaj: Vlasta Formánková
Navrhovatelé: Investment Intelligence s.r.o., se sídlem v Praze 5, Na Bělidle 996/6, zastoupené JUDr. Vladimírem Szabem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 1021/70
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 11 Co 392/2010-238 ze dne 12. ledna 2011 ve výroku o povinnosti stěžovatelky zaplatit České republice – Ministerstvu financí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 172.329,11 Kč.
(právo zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatel podal ústavní stížnost proti odůvodnění uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, protože podle jeho názoru nevzal soud v úvahu argumenty stěžovatele, když výrok o nákladech řízení odůvodnil pouze odkazem na ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Otázkou, zda se skutečně jedná o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva, se tedy vůbec nezabýval. Tím podle názoru stěžovatele zatížil své rozhodnutí vadou, která má ústavně právní rozměr a spočívá v porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Obecný soud neposkytl ochranu právům stěžovatele (čl. 90 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.), necítil se vázán názorem Ústavního soudu (čl. 89 odst. 2 téhož) a současně tak porušil ústavně zaručené právo stěžovatele na soudní ochranu, čímž došlo podle stěžovatele k porušení principu řádného a spravedlivého procesu.