Přehled ústních jednání pro 40. týden roku 2012

27.09.2012

V tomto týdnu se koná 1 jednání.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
2. 10. 2012 8:30
- 2. 10. 2012 9:00
Sp. zn.: I. ÚS 704/12
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: A. a B. H., zast. advokátem Mgr. Pavlem Dvořákem, Strojírenská 2269, Žďár nad Sázavou
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě

sp.zn. 54 Co 878/2010 a rozsudek Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou

sp.zn. 10 C 210/98
(vyklizení pozemku)
I. poschodí, senátní místnost č. 151



Stěžovatelé

se domáhají zrušení uvedených rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že

jimi byla porušena povinnost poskytnout jednotlivci ochranu jeho

základních práv, a to čl. 1 Ústavy ČR a čl. 1 Listiny základních práv a

svobod. V roce 1983 došlo mezi stěžovateli a vedlejší účastnicí

k uzavření dohody o užívání pozemku, která byla následně transformována

na nájemní vztah sjednaný na dobu neurčitou s příslibem prodeje

předmětné nemovitosti. V ústavní stížnosti stěžovatelé uvádějí, že

vedlejší účastnice se jako žalobkyně dovolávala ochrany svého

vlastnického práva, když se domáhala uložení povinnosti vyklidit

konkrétní pozemek a odstranit stavbu chatky na něm stojící. Soud I.

stupně žalobě vyhověl, kdy vyšel ze zjištění, že stěžovatelé užívají

pozemek od roku 1983, přičemž mezi nimi a vedlejší účastnicí v té době

ani nikdy později nevznikl smluvní vztah (k platnosti smlouvy o dočasném

užívání pozemku bylo třeba souhlasu národního výboru, požadovaný

souhlas nebyl dán), proto se nemohl transformovat na vztah nájemní.

Odvolací soud rozhodnutí potvrdil. Pokud soudy dovodily neplatnost

smlouvy o užívání pozemků z formálních důvodů, a to s ohledem na absenci

souhlasu tehdejšího městského národního výboru, považují stěžovatelé

tento závěr za nesprávný, neboť nelze považovat za ústavně konformní

postup obecných soudů, kdy ryze soukromoprávní vztah je posuzován čistě

formálně podle více než 20 let neplatné socialistické právní úpravy. Za

podstatný považují souhlasný projev vůle účastníky, který byl po řadu

let naprosto jednoznačný, a podle nich došlo k porušení základních práv

nepřípustným zásahem do autonomie vůle stran.