Přehled ústních jednání pro 41. týden roku 2010

08.10.2010

V tomto týdnu se konají 3 jednání.

Plénum - veřejné ústní jednání
14. 10. 2010 9:30
- 14. 10. 2010 12:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 28/09
Soudce zpravodaj: Dagmar Lastovecká
Navrhovatelé: Ministerstvo vnitra ČR
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Přezkoumávané akty: návrh na zrušení čl. 3 odst. 1 obecně závazné

vyhlášky města Břeclav č. 5/2008, k zabezpečení místních záležitostí

veřejného pořádku při provozování hostinských činností v obytné zástavbě

města
(návrh na zrušení čl. 3 odst. 1 obecně závazné vyhlášky města

Břeclav č. 5/2008, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku

při provozování hostinských činností v obytné zástavbě města)
sněmovna

 

Ministerstvo

vnitra podalo návrh na zrušení ustanovení článku 3 odst. 1 obecně

závazné vyhlášky města Břeclav č. 5/2008, k zabezpečení místních

záležitostí veřejného pořádku při provozování hostinských činností v

obytné zástavbě města Zastupitelstvo města Břeclavi schválilo na svém

zasedání konaném dne 19. listopadu 2008 vydání obecně závazné vyhlášky

č. 5/2008. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva města vyplývá, že vydání

vyhlášky bylo schváleno 25 přítomnými členy z celkového počtu 27 členů

zastupitelstva, tedy nadpoloviční většinou všech členů Zastupitelstva

města Břeclavi. V souladu se zákonem byla vyhláška vyvěšena na úřední

desce Městského úřadu Břeclav a následně nabyla účinnosti dnem 1. ledna

2009. Ani po jednání s Ministerstvem vnitra obec obecně závaznou

vyhlášku nezrušila.

 

Ministerstvo vnitra spatřuje ve znění ustanovení čl. 3 odst. 1 vyhlášky rozpor se zákonem.

Toto ustanovení zní „ V obytné zástavbě města se stanovuje konec provozní doby hostinských

provozoven takto:

a) ve dnech předcházejících dnu pracovního klidu na 24.00 hodin,

b) v ostatních dnech na 22.00 hodin,

přičemž počátek provozní doby je každý den nejdříve v 6.00 hodin. ".

 

Obce

nemají dle názoru Ministerstva vnitra možnost regulovat provozní dobu

pohostinství, neboť se jedná o upravování rozsahu podnikatelských

aktivit, byť se zde udává jako cíl ochrana veřejného pořádku. Takové

omezování podnikání naráží dle Ministerstva vnitra na základní právo,

zaručené článkem 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Provozování hostinské činnosti samo o sobě není podle navrhovatele

činností, která by narušovala veřejný pořádek. Pokud k narušování

veřejného pořádku v souvislosti s požíváním alkoholických nápojů

dochází, mají obce k dispozici jiné prostředky na jeho ochranu,

například ustanovení § 47 odst. 1 písmena b) - d) zákona č. 200/1990

Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. U opatření plošného

charakteru (vztahuje se k veškeré obytné zástavbě města) lze mít podle

Ministerstva vnitra pochybnosti o jeho přiměřenosti, neboť právní

regulace, kterou obsahuje článek 3 odst. 1 vyhlášky koliduje se

základním právem, zaručeným článkem 26 odst. 1 ve spojení s odstavcem 2

Listiny.

 

 

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
14. 10. 2010 14:00
- 14. 10. 2010 15:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 39/08
Soudce zpravodaj: Jiří Mucha
Navrhovatelé: skupina senátorů Senátu Parlamentu České republiky
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Přezkoumávané akty: návrh na zrušení bodů 1, 2, 3, 29, 30, 31, 32, 33,

34, 35, 36, 38, 41, 42 a 49 čl. I, bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl.

II, bodů 2 a 3 čl. III, jakož i čl. IV zákona č. 314/2008 Sb., kterým se

mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní

správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a

soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní

řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení

ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění

pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění

pozdějších předpisů, a dále na zrušení slov „ministerstvu nebo“ v § 68

odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b) a na zrušení § 100a zákona č. 6/2002

Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., in eventum

na zrušení: v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a

státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a

soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb.,

nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č.

192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č.

349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č.

221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č.

267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného

pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb. v §

15 odst. 1 slova „místopředsedů“, v § 15 odst. 2 slova

„místopředsedové“, v § 23 odst. 1 slova „místopředsedů“, § 102, § 103

odst. 1 a 2, § 104 odst. 1 a 2, § 105 odst. 1 a 2, § 105a, § 108 odst.

2, v § 119 odst. 2 slov „místopředsedové Nejvyššího soudu“, v § 121

odst. 2 slova „místopředsedové“, v § 168 slova „místopředsedy“, dále v

zákoně č. 314/2008 Sb. v čl. II bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11, dále §

13 odst. 3 a § 13a v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve

znění zákona č. 314/2008 Sb. a v souvislosti s tím čl. IV v zákoně č.

314/2008 Sb., a dále slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68

odst. 2 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 314/2002 Sb. a

na zrušení § 100a téhož zákona, in eventum na zrušení slova

„místopředsedů“ v § 15 odst. 1, § 23 odst. 1 a v § 102 odst. 2, slova

„místopředsedové“ v § 15 odst. 2 a v § 121 odst. 2, slova

„místopředsedy“ v § 102 odst. 1 a v § 168 a slova „místopředsedové

Nejvyššího soudu v § 119 odst. 2, dále slov „ministerstvu nebo“ v § 68

odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b), dále § 100a, § 102 odst. 2, § 103

odst. 2, § 104 odst. 2, § 105 odst. 2, § 105a, § 108 odst. 2 zákona č.

6/2002 Sb., ve znění zákona č. 314/2008 Sb.; dále ustanovení § 13 odst. 3

a § 13a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č.

314/2008 Sb. a ustanovení bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II části

první zákona č. 314/2008 Sb.
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Skupina

17 senátorů podala Ústavnímu soudu návrh na přezkoumání zákona č.

314/2008 Sb., kterým se  mění i  zákon o soudech a soudcích. Senátoři ve

svém podání zpochybňují ústavnost řady institutů, například možnosti

dočasného přidělení soudce na stáž k ministerstvu spravedlnosti, délku

funkčního období předsedů soudů a možnosti jejich opakovaného mandátu.

Další stížnostní body návrhu jsou zaměřeny na možnost zvýšení počtu

místopředsedů u Nejvyššího soudu a upozorňují na  odlišnou délku

funkčních období předsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

Senátoři rovněž zpochybnili legislativní proces při schvalování

napadené novely zákona. Toto veřejné vyhlášení nálezu navazuje na

veřejné ústní jednání, které se konalo 6. října 2010.

 

 

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
15. 10. 2010 10:00
- 15. 10. 2010 10:30
Sp. zn.: III. ÚS 1840/10
Soudce zpravodaj: Jan Musil
Navrhovatelé: Obec Oplot
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 4. 2010 č. j. 18 Co 237/2009-336
(právo na spravedlivý proces, rozhodnutí o nákladech řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

V ústavní

stížnosti stěžovatelka Krajskému soudu v Plzni vytýká, že porušil její

ústavně zaručená práva tím, že změnil výrok pod bodem II.

rozsudku Okresního soudu Plzeň – jih týkající se náhrady nákladů řízení

před soudem prvního stupně, ačkoli právní posouzení celé věci provedené

soudem prvního stupně potvrdil. Odvolací soud podle stěžovatelky neměl

žádné důvody pro své rozhodnutí o snížení náhrady nákladů řízení, které

byly stěžovatelce přiznány. Uvedené rozhodnutí je podle stěžovatelky

v rozporu s principy spravedlnosti a nese známky svévole. Odůvodnění,

proč odvolací soud povinnost žalobce nahradit náklady

řízení stěžovatelce snížil o jednu polovinu, je podle stěžovatelky zcela

obecné, bez jakéhokoliv objasnění okolností, důkazů a myšlenkových

postupů, které soud k takovému rozhodnutí vedly. V ústavní stížnosti

stěžovatelka podrobně popisuje důvody, které mají podpořit její názor,

že odvolací soud o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně

rozhodl nesprávně. Napadené rozhodnutí je tak podle stěžovatelky

nezákonné a protiústavní.

 

Stěžovatelka

se domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ve výroku pod bodem

II., a to pro porušení článku 11 a článku 36 odst. 1 Listiny základních

práv a svobod, jakož i článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a

základních svobod. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň – jih byla zamítnuta

žaloba, kterou se žalobce po žalované (v řízení před Ústavním soudem

„stěžovatelka“) domáhal zaplacení částky 68 123,- Kč (výrok pod bodem

I.), žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve

výši 149 668,- Kč (výrok pod bodem II.) a dále byla žalobci uložena

povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši 220,- Kč (výrok pod

bodem III.).