I. senát - veřejné ústní jednání
24. 10. 2012 10:00 - 24. 10. 2012 12:00
Sp. zn.: I. ÚS 1639/10
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: T. L., zast. advokátem JUDr. Drahomírem Šachtou, Radlická 28/663, Praha 5
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne
22.3.2010 sp.zn. 5 Cmo 457/2007 a proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 20.6.2006, sp.zn. 13 Cm 86/2003
(procesní práva účastníků řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatel navrhuje zrušení uvedených usnesení pro rozpor s jeho právem na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a dále rovněž pro rozpor s čl. 4, čl. 90 a čl. 96 odst. 2 Ústavy. Podle stěžovatele měly soudy obou stupňů rozhodnout v rozporu s procesním právem, když odvolací soud odepřel stěžovateli právo, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti, a aby se mohl vyjádřit k prováděným důkazům. Odvolací soud neprovedl důkazy navržené stěžovatelem, aniž by to jakýmkoliv způsobem odůvodnil a soud prvního stupně podle stěžovatele v rozporu s právem zastavil řízení a zrušil předchozí nepravomocný rozsudek Městského soudu v Praze. V soudním sporu šlo o fakt, zda stěžovatel udělil plnou moc, ale stěžovatel zpochybňuje pravost podpisu na uvedené plné moci. Zdůrazňuje, že jediným jeho zástupcem ve věci byl advokát, který jej i nyní zastupuje před Ústavním soudem. Stran námitky falešného podpisu na plné moci soudy vycházely ze tří znaleckých posudků, které však podle stěžovatele nebyly řádně provedeny, neboť soudy rozhodovaly bez nařízeného jednání.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
24. 10. 2012 14:00 - 24. 10. 2012 14:30
Sp. zn.: IV. ÚS 777/12
Soudce zpravodaj: Miloslav Výborný
Navrhovatelé: M. U.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti výroku II. usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2011 č. j. 28 Co 529/2011-100
(omylem nepřiznané náklady řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Stěžovatelka se domáhá zrušení výroku II. v záhlaví označeného usnesení obecného soudu pro porušení práv zaručených jí článkem 11 odst. 1 a článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dále stěžovatelka žádá přiznání náhrady nákladů řízení před Ústavním soudem dle ustanovení § 62 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (zákon o Ústavním soudu), ve výši 5 760 Kč, neboť je názoru, že její případ odůvodňuje použití tohoto ustanovení, a to jako sankci vůči obecnému soudu, který svým postupem zásah do jejích základních práv vyvolal. Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ve výroku o nákladech řízení (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení odůvodnil aplikací ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř.; uvedl k tomu, že plně úspěšné žalobkyni (nyní stěžovatelce) v odvolacím řízení žádné náklady řízení nevznikly. Stěžovatelka oponuje, protože v řízení prvního stupně komunikoval žalovaný s právní zástupkyni stěžovatelky. Stěžovatelka upozorňuje, že vyjádření Městského soudu v Praze neobsahuje žádné skutečnosti, které by objasňovaly, z jakých důvodů nebyly stěžovatelce náklady odvolacího řízení přiznány; soud se podle ní pouze omezuje na konstatování postrádající bližší odůvodnění, že stěžovatelce žádné náklady nevznikly, což neodpovídá obsahu soudního spisu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
25. 10. 2012 10:00 - 25. 10. 2012 10:30
Sp. zn.: III. ÚS 2310/09
Soudce zpravodaj: Jan Musil
Navrhovatelé: R. E.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2009 č. j. 13 To 206/2009-55
(Právo na soudní ochranu a na spravedlivý proces, lhůta k podání opravného prostředku)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Stěžovatel se domáhá zrušení uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Praze, neboť jím mělo dojít k porušení jeho práva na soudní ochranu a na spravedlivý proces, garantovaného článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tvrzenou protiústavnost napadeného rozhodnutí stěžovatel spatřuje v tom, že druhoinstanční soud zamítl jím podanou stížnost proti usnesení provoinstančního soudu o zamítnutí návrhu na obnovu řízení jako opožděně podanou, neboť počátek lhůty k podání stížnosti odvíjel vadně nikoliv od doručení napadeného usnesení, ale ode dne jeho oznámení. Krajský soud prý upřel stěžovateli právo na soudní ochranu tím, že se odmítl meritorně zabývat jím uplatněnými stížnostními důvody. Stěžovatel také navrhuje, aby Ústavní soud uložil Krajskému soudu v Praze povinnost nahradit mu náklady řízení, které musel vynaložit v řízení před Ústavním soudem.
Usnesením Okresního soudu pro Prahu – západ byl zamítnut stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení. Toto rozhodnutí napadl stěžovatel stížností, kterou však krajský soud ústavní stížností napadeným usnesením podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl jako opožděnou. Vycházel přitom ze skutečnosti, že stížností napadené usnesení okresního soudu bylo vyhlášeno ve veřejném zasedání dne 20. 4. 2009, kterého se stěžovatel zúčastnil, k vyhlášenému usnesení se nevyjádřil a ponechal si lhůtu k případnému podání stížnosti. Písemné vyhotovení usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 7. 5. 2009. Stížnost však byla podána na poštu až dne 11. 5. 2009, tedy – dle krajského soudu – opožděně, protože třídenní lhůta k jejímu podání dle § 143 odst. 1 tr. ř., prý začala běžet od vyhlášení prvostupňového rozhodnutí a uplynula dnem 23. 4. 2009.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
26. 10. 2012 8:30 - 26. 10. 2012 8:40
Sp. zn.: I. ÚS 2545/12
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: J. D.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení rozhodnutí Českého
telekomunikačního úřadu, Odboru pro jihomoravskou oblast č. j 111
371/2008-637/II ze dne 12. ledna 2009 a rozhodnutí téhož orgánu č. j.
111 371/2008-637/III ze dne 22. ledna 2009.
(ustanovení opatrovníka)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatel svou ústavní stížností podanou dne 9. července 2012 napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), v záhlaví označená rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (dále jen ČTÚ) a domáhá se jejich zrušení.
V důvodech ústavní stížnosti uvádí, že se o napadených rozhodnutích dověděl teprve v souvislosti s nahlédnutím do spisu ČTÚ, kdy také dne 9. května 2012 převzal prvé ze shora označených rozhodnutí, jímž mu byla stanovena povinnost zaplatit společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a. s. částku 6 684,- Kč s příslušenstvím. Ze spisu dále zjistil, že uvedené rozhodnutí mu bylo doručováno na adresu jeho posledního trvalého bydliště. Tam se mu však doručit nepodařilo, neboť stěžovatel se v té době nacházel ve výkonu trestu (jak dokládá potvrzením Věznice Brno). ČTÚ, aniž činil další šetření, stěžovateli ustanovil opatrovníka z řad svých zaměstnanců - Ing. Danu Strejčkovou a toto usnesení „doručoval“ prostřednictvím veřejné vyhlášky. Ustanovený opatrovník nečinil žádné kroky a obě napadená rozhodnutí tak nabyla právní moci, přičemž na základě prvého z nich je také proti stěžovateli vedena exekuce pod sp. zn. 9 EX 3636/09. Postupu ČTÚ stěžovatel s odkazem na judikaturu Ústavního soudu vytýká, že se prakticky nijak nesnažil zjistit pobyt stěžovatele, přestože tento byl jiným státním orgánům znám, opatrovníkem mu ustanovil osobu z řad svých zaměstnanců, která nemohla a ani nijak účinně nehájila práva stěžovatele, jemuž tak bylo uvedeným postupem znemožněno účastnit se řízení, což je v rozporu se shora označenými články Listiny.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
26. 10. 2012 8:40 - 26. 10. 2012 9:40
Sp. zn.: I. ÚS 2670/12
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: BDO Appraisal services - Znalecký ústav s. r. o.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 189/2012-563 ze dne 17. dubna 2012.
(odměna za znalecký posudek)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatel, který byl v řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů ustanoven znalcem k podání znaleckého posudku, napadá s tvrzením porušení čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo usnesení Okresního soudu v Tachově, přiznávající stěžovateli znalečné v jím účtované výši celkem v částce 35 008,- Kč, změněno tak, že se z důvodů tam uvedených stěžovateli přiznává znalečné pouze v částce 15 397,- Kč. Toto rozhodnutí odvolacího soudu napadá stěžovatel ústavní stížností, v níž kromě konkrétních výhrad proti postupu odvolacího soudu při určení sníženého znalečného stěžovateli - podle jeho názoru v rozporu s vyhláškou č. 37/1967 Sb. - také tvrdí, že mu nebylo doručeno rozhodnutí soudu I. stupně o stanovení znalečného, a nebylo mu také doručeno odvolání žalobce proti uvedenému rozhodnutí o znalečném, na základě kterého odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně přezkoumával. Stěžovatel se tak o vydání usnesení o znalečném i o odvolání žalobce dověděl až při doručení napadeného rozhodnutí krajského soudu, jímž odvolací soud, bez toho, že by stěžovateli byla dána možnost se k odvolání vyjádřit, zásadním způsobem znalečné o více jak 50 % snížil.