Přehled ústních jednání pro 45. týden 2012

02.11.2012

V tomto týdnu se konají 3 jednání.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
7. 11. 2012 8:00 - 7. 11. 2012 9:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 8/09
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Nejvyšší správní soud
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Přezkoumávané akty: návrh na zrušení ustanovení čl. IV bodu 3, bodu 5 a věty druhé a poslední bodu 6 zákona č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Navrhovatel se domáhá zrušení uvedených ustanovení citovaného zákona, protože jsou podle jeho názoru v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. l a 3, čl. 81 a čl. 90 Ústavy České republiky, jakož i s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel projednává kasační stížnost stěžovatelky MINORITY, a. s., proti žalované Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

 

Rada pro rozhlasové a televizní vysílám (dále „Rada“) podle čl. IV bodu 5 zákona č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (dále též „zákon č. 304/2007 Sb.“, resp. „napadený zákon“), společnosti Barrandov Televizní Studio, a. s., kompenzační licenci k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání programu Televize Barrandov, a to na základě žádosti této společnosti. Stěžovatelka MINORITY, a. s., jejíž žádosti o udělení licence byly zamítnuty předchozími rozhodnutími Rady, napadla žalobou u Městského soudu v Praze jak toto rozhodnutí žalované, tak i rozhodnutí o udělení kompenzační licence společnosti První zpravodajská, a. s. Městský soud usnesením odmítl žalobu stěžovatelky jako podanou osobou zjevně neoprávněnou ve smyslu § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť jediným účastníkem řízení o udělení kompenzační licence (čl. IV bod 5 zákona č. 304/2007 Sb.) je dle čl. IV bod 6 zákona č. 304/2007 Sb. žadatel.

 

V kasační stížnosti proti tomuto usnesení se stěžovatelka domáhá zrušení tohoto usnesení městského soudu a uvádí, že čl. IV bod 5 zákona č. 304/2007 Sb., kterým městský soud argumentuje, je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Rozhodnutí Rady, které prý bylo vydáno bez řádného licenčního řízení, podle ní bezdůvodně zvýhodnilo určitou skupinu žadatelů o licenci a porušilo ústavně zaručené právo žalobkyně – stěžovatelky na rovnost v právech. V důsledku vydání rozhodnutí totiž budou podle stěžovatelky obsazeny volné pozice v budovaných digitálních sítích, což znamená nezákonnou diskriminaci žalobkyně ve prospěch držitelů kompenzačních licencí. Udělením kompenzačních licencí podle citovaného zákona byl podle stěžovatelky rovněž popřen smysl soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu.

 

 

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
7. 11. 2012 8:30 - 7. 11. 2012 9:30
Sp. zn.: III. ÚS 1140/12
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: M. Š.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. prosince 2011 č. j. 9 As 122/2011-101, jakož i proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. září 2011 č. j. 9 Ca 254/2008-62-66, rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Ústředního pozemkového úřadu, ze dne 15. dubna 2008 č. j. 10800/08-13070/Ja a rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Ústředního pozemkového úřadu ze dne 1. února 2008 č. j. 155/08/PÚ pú 1/2008.
(Pozemkové úpravy - žaloba proti rozhodnutí správního orgánu)
I. poschodí, senátní místnost č. 152


Stěžovatelka je majitelkou pozemků, na kterých proběhly komplexní pozemkové úpravy a Pozemkovým úřadem Plzeň-jih byly pozemky směněny. Vlastníci pozemků specifikovali své požadavky, ale v případě stěžovatelky došlo k závažným chybám. Navrhovatelka namítala, že při oceňování pozemků nebylo přihlédnuto k věcným břemenům, která pozemky ve vlastnictví stěžovatelky zatěžovala, čímž byl jednoznačně porušen zákon. Podle zákona č. 139/2002 nelze tyto pozemky směňovat bez předchozího souhlasu majitele. Postupem obecných soudů bylo podle stěžovatelky porušeno právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a právo rovnosti účastníků při řízení před soudem. Obecné soudy se podle stěžovatelky nezabývaly námitkami, že nebyl dodržen zákonný postup a jejím žalobám nevyhověly. Kasační stížnost Nejvyšší správní soud odmítl s odůvodněním, že byla podána opožděně, s čímž stěžovatelka nesouhlasí.

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
8. 11. 2012 10:00 - 8. 11. 2012 10:30
Sp. zn.: II. ÚS 46/10
Soudce zpravodaj: Dagmar Lastovecká
Navrhovatelé: P. K.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 10. 2009 č. j. 1 Co 16/2009-176
(právo na spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 151


Stěžovatel napadá část výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze v části, kterou mu bylo uloženo zaplatit dvěma žalobcům 70 000 Kč a třetímu částku 25 000 Kč, náklady řízení před soudem prvního stupně a soudní poplatek. Stěžovatel je však přesvědčen, že tímto soudním rozhodnutím došlo k porušení jeho práva na spravedlivý soudní proces zaručeného čl. 36 až 38 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel byl provozovatelem nákladního vozu, který byl účastníkem vážné dopravní nehody, ale on sám v době dopravní nehody automobil neřídil. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že aplikace § 135 odst. 1 o. s. ř. na případ, kdy protiprávní jednání zakládá občanskoprávní odpovědnost někoho jiného než údajného pachatele trestného činu, představuje porušení práva na spravedlivý proces; osobě, která nebyla stranou trestního řízení a která odpovídá za protiprávní jednání jiného, je tím znemožněno prokazovat, že k protiprávnímu jednání třetí osoby nedošlo. Soud I. stupně a odvolací soud porušily podle stěžovatele jeho právo na spravedlivý proces tím, že se v důsledku aplikace § 135 odst. 1 o. s. ř. odmítly zabývat důkazy, které k vyvrácení údajného protiprávního jednání třetí osoby stěžovatel předložil.