Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled ústních jednání pro 45. týden roku 2010

V tomto týdnu se konají 3 jednání.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
8. 11. 2010 13:30
- 8. 11. 2010 14:00
Sp. zn.: I. ÚS 2025/10
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: Mgr. Viktor Pavlík, advokát se sídlem Opatovická 4, 110 00 Praha 1, zast. JUDr. Věrou Neradovou, advokátkou se sídlem Opatovická 1, 110 01 Praha 1
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2010 sp. zn. 67 Tmo 15/2010
(náklady řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivé projednání věci garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a rovněž jím měly být porušeny čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 3 a odst. 4 Listiny. K porušení ústavně zaručených práv stěžovatele mělo dojít ve dvou směrech. Stěžovateli nebyla jednak doručena stížnost odsouzeného mladistvého O. K. proti přiznání odměny ve výši stanovené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 a stěžovatel se o námitkách odsouzeného dozvěděl až z doručeného usnesení. Tímto postupem bylo podle jeho názoru porušeno právo na spravedlivé projednání věci, protože mu byla odepřena možnost se proti důvodům uváděným v předmětné stížnosti formou písemné reakce bránit.

 

Stěžovatel spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv také v tom, že napadené usnesení Městského soudu v Praze vykazuje prvky libovůle státní moci, která podle něj překročila meze svého oprávnění. K tomu mělo dojít tím, že obecný soud přezkoumával správnost účtování právních úkonů právní pomoci poskytnutých stěžovatelem z hlediska jejich kvality a účelnosti a nikoliv pouze z hlediska správnosti účtování těchto úkonů, jak je k tomu jedině oprávněn dle ust. § 151 odst. 3 tr. ř. Důvod pro snížení odměny stěžovatele ze strany městského soudu spočíval v tom, že se stěžovatel účastnil množství úkonů (výslechů svědků a rekognic), které neměly s trestnou činností jeho klienta souvislost. Jeho účast byla podle názoru soudu toliko formální a nemohla přispět k řádnému a účinnému vedení obhajoby. Proti tomu stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že skutečnost, že se jakožto obhájce účastnil i úkonů, které byly shledány ve výsledku za úkony s trestnou činností odsouzeného nesouvisející, nemohl před jejich provedením tušit, neboť obviněný byl stíhán za trestnou činnost spáchanou ve spolupachatelství, kdy přesné rozdělení rolí spolupachatelů a obsah jejich trestné činnosti šlo s určitostí poznat až po skončení přípravného řízení.

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
12. 11. 2010 9:00
- 12. 11. 2010 9:30
Sp. zn.: I. ÚS 2462/10
Soudce zpravodaj: František Duchoň
Navrhovatelé: Zourab Nadiradze, zast. JUDr. Marií Hohenbergerovou, advokátkou se sídlem Děčín 1, Čs. armády 36
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ČR ze dne 9. 8. 2010, čj. 1400/2008-MOT-T/78, usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 3. 2010, čj. 2 To 16/2010 - 1313, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2009, čj. 1 Nt 110/99 - 1081
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatel je státním příslušníkem Gruzínské republiky, která požádala o jeho vydání k výkonu trestu odnětí svobody v délce patnácti let, uloženého v jeho nepřítomnosti za spáchání trestného činu vraždy s motivem chuligánství podle tamního trestního zákona. Stěžovatel žije v České republice od roku 1994 a požádal zde dvakrát o udělení mezinárodní ochrany. Řízení o jeho první žádosti skončilo neúspěšně, řízení o druhé žádosti nebylo dosud ukončeno a probíhá před Krajským soudem v Brně na základě jeho žaloby proti rozhodnutí Ministerstva vnitra. Ačkoliv má žaloba podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o azylu“), odkladný účinek, bylo shora uvedenými rozhodnutími v rámci souběžně probíhajícího extradičního řízení nepřípustně rozhodnuto o jeho vydání do Gruzie.

 

Stěžovatel uvedl, že zmíněný trestný čin vraždy nespáchal, obvinění bylo vykonstruováno po jeho odjezdu ze země gruzínskými státními orgány proto, že je pro ně osobou politicky nepohodlnou, jednak vzhledem k informacím, které získal v době svého působení na ministerstvu obrany a vnitra, jednak pro domnělou podporu bývalého prezidenta Zviada Gamsachurdii, jehož stoupenci jsou v Gruzii pronásledováni. Poukázal na neexistenci záruk spravedlivého procesu v Gruzii. Sliby záruk vyjádřené generální prokuraturou jsou v jeho věci pouhé proklamace. Stav gruzínských věznic je kritický, s absencí řádné lékařské péče, což pro něj, z důvodu onemocnění hepatitidou typu C, představuje vážné ohrožení života. Má rovněž obavy z krevní msty ze strany rodiny poškozeného, jejíž členové se zúčastňovali soudních jednání o extradičním řízení v České republice.

 

Stěžovatel navrhuje zrušení uvedených rozhodnutí s odůvodněním, že jimi byla porušena jeho základní práva zakotvená čl. 7 odst. 2, čl. 36 odst. 2, čl. 38 odst. 2 a čl. 43 Listiny základních práv a svobod, čl. 3 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 3 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestání.

 

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
12. 11. 2010 9:30
- 12. 11. 2010 10:30
Sp. zn.: I. ÚS 1104/10
Soudce zpravodaj: František Duchoň
Navrhovatelé: Zdeněk Žítek, zast. JUDr. Jaroslavem Ortmanem, advokátem se sídlem Praha 6, Španielova 1267
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 18. 3. 2010, čj. 5 Nt 759/2010, a usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň - město ze dne 25. 2. 2010, čj. 1 ZT 72/2010
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Okresního soudu Plzeň a usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město pro porušení čl. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Současně stěžovatel navruje, aby Ústavní soud rozhodl o jeho propuštění z vazby.

 

Označeným usnesením okresní soud zamítl stížnost stěžovatele proti uvedenému usnesení státní zástupkyně, kterým rozhodla, podle  § 71 odst. 3 trestního řádu (TrŘ) o ponechání stěžovatele ve vazbě, neboť i nadále trvá důvod vazby podle ustanovení § 67 písm. c) TrŘ. Stěžovatel uvádí, že okresní soud při rozhodování o stížnosti proti usnesení státní zástupkyně pochybil, neboť jej nevyslechl, ač v případě zásahu do osobní svobody existuje obecné základní právo být soudem, který o věci rozhoduje, slyšen, a to kdykoli se tak děje. Tím porušil podle jeho názoru právo na osobní slyšení a došlo k ústavně nepřípustnému omezení jeho svobody.