Přehled ústních jednání pro 46. týden roku 2013

08.11.2013

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.11.2013 14:00 do: 12.11.2013 14:30
místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
sp. zn: III. ÚS 562/12
typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Musil, CSc.
navrhovatelé: Jan Kavur
návrh na přezkoumávané akty:  usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. července 2011 č.j. 25 Cdo 2175/2011-96, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2010 č. j. 24 Co 90/2010-57 a usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 29. dubna 2009 č. j. 28 Nc 9757/2009-4
stručná charakteristika: nařízení exekuce na základě rozhodčího nálezu; právo na soudní ochranu a na spravedlivý proces

Stěžovatel ústavní stížností napadá označená rozhodnutí soudů pro porušení práva na soudní ochranu a spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva podle čl. 38 odst. 1 Listiny zakotvujícího, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Porušení těchto práv spatřuje stěžovatel v tom, že jak Okresní soud Praha – východ, tak i Krajský soud v Praze se při svém rozhodování zaměřily výhradně na existenci rozhodčího nálezu a jeho formální právní moci (jeho doručení stěžovateli), ale odmítly se zabývat otázkou platnosti rozhodčí doložky v bodu II smlouvy uzavřené mezi stěžovatelem a zprostředkovatelem kapitálového životního pojištění, obchodní společností ČFU s. r. o. Stěžovatel v této souvislosti namítá, že oba obecné soudy se měly námitkami stěžovatele, týkajícími se neplatnosti rozhodčí doložky, zabývat v rámci řízení o návrhu oprávněné ČFU s. r. o. na nařízení exekuce na majetek stěžovatele a přezkoumat rovněž pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu z úřední povinnosti. Tato povinnost soudů podle názoru stěžovatele vyplývá z judikatury Evropského soudního dvora k aplikaci směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.11.2013 09:00 do: 15.11.2013 09:30
místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
sp. zn: I. ÚS 1928/11
typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
soudce zpravodaj:  JUDr. Kateřina Šimáčková, PhD.
navrhovatelé: Jiří Svoboda
návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 3. 2011 č. j. 11 Co 208/2011-82 stručná charakteristika: výkon rozhodnutí

Stěžovatel se domáhá zrušení uvedeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým bylo v rámci vykonávacího řízení potvrzeno usnesení Okresního soudu v Teplicích, jímž byl vůči stěžovateli jako povinnému nařízen výkon rozhodnutí podle rozsudku okresního soudu vydaného v nalézacím řízení a stanovícího stěžovateli povinnost hradit výživné na jeho nezletilé děti. Tento podkladový rozsudek okresního soudu byl napaden odvoláním stěžovatele, přičemž rozsudkem odvolacího soudu byl následně potvrzen, ovšem zároveň byla prodloužena lhůta k plnění pro výživné stanovené okresním soudem. Přestože uvedený rozsudek odvolacího soudu v nalézacím řízení byl vydán dříve nežli ústavní stížností napadené usnesení krajského soudu ve vykonávacím řízení, krajský soud, který rozhodoval ve vykonávacím řízení, jej nijak nezohlednil s odůvodněním, že rozsudek Okresního soudu v Teplicích vymezující stěžovatelovu povinnost hradit výživné byl ze zákona předběžně vykonatelný, tj. vykonatelný bez ohledu na odvolání stěžovatele a následné rozhodnutí odvolacího soudu ohledně splatnosti výživného.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítá vadný postup obecných soudů při nařízení výkonu rozhodnutí v jeho věci. Konkrétně stěžovatel napadá nedostatečné odůvodnění usnesení krajského soudu, v němž se soud nevypořádal se všemi stěžovatelovými odvolacími námitkami. Dále stěžovatel napadá nezákonné nařízení výkonu rozhodnutí okresním soudem, který rozhodl na základě vadného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, které se týkalo splatnosti částky výživného v den podání návrhu. Obecné soudy podle stěžovatele svým postupem porušily jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, stejně jako základní právo vlastnit majetek.