Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled ústních jednání pro 49. týden roku 2010

V tomto týdnu se koná 7 jednání.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
7. 12. 2010 14:00
- 7. 12. 2010 14:30
Sp. zn.: I. ÚS 923/10
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Ing. Z. M.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 27. 10. 2009, č. j. 40 Co 839/2009-72, a proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 10. 3. 2008, č. j. 47 Nc 5445/2007-21
(náklady exekučního řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151



Stěžovatel napadá  uvedená rozhodnutí obecných soudů a namítá zejména porušení svého práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Stěžovatel byl věřitelem povinného M.V. (dále jen „povinný“) a pohledávka (dluh) vznikla ještě za trvání manželství povinného. Po nařízení exekuce přibral exekutor do řízení jako účastníka řízení i manželku povinného, která však byla s povinným v rozvodovém řízení a záhy se s ním rozvedla. Bývalá manželka povinného proto podala návrh na zastavení exekuce vůči své osobě a Okresní soud v Olomouci jí vyhověl, neboť takový výkon exekuce je ve smyslu § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. nepřípustný, což následně potvrdil i odvolací krajský soud. Stěžovatel tato rozhodnutí u Ústavního soudu napadl s tím, že on sám situaci nijak nezavinil, neboť neměl žádnou možnost ovlivnit činnost exekutora „v tom smyslu, aby mu bylo známo předem, jakým způsobem má záměr exekutor exekuci provádět“ a byl přitom postižen na svých procesních a majetkových právech.

 

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
8. 12. 2010 9:00
- 8. 12. 2010 9:10
Sp. zn.: II. ÚS 2121/10
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: L. S., zastoupený JUDr. Otakarem Padziorou, advokátem AK se sídlem v Děčíně
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 10 To 78/2010 ze dne 22. června 2010, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 5 Nt 244/2010 ze dne 3. června 2010
(předběžná vazba)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Usnesením soudu prvního stupně byl vzat do předběžné vazby a usnesením soudu druhého stupně byla zamítnuta jeho stížnost jako nedůvodná. Tvrdí, že jejich vydáním byla porušena jeho základní práva a svobody podle čl. 8 odst. 5 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

 

Stěžovatel v ústavní stížnosti vytýká napadenému rozhodnutí soudu druhého stupně absenci odůvodnění, jakož i závěr, že jeho stížnost proti usnesení soudu prvního stupně není přípustná. Dále rekapituluje obsah své stížnosti a zaměřuje se na závěr, že se nehodlá podrobit trestnímu řízení na Ukrajině, což má vyplývat z obsahu jeho výpovědi, podle níž nehodlá opustit území České republiky. Závěr o tom, zda se hodlá či nehodlá podrobit trestnímu řízení na Ukrajině považuje za spekulativní. Především však namítá, že smyslem institutu předběžné vazby je znemožnit útěk osoby, o jejíž vydání se jedná, a nikoliv vlastní vydání do ciziny. Podle stěžovatele je v rozporu s touto logikou, pokud soud druhého stupně argumentuje tím, že stěžovatel tuzemsko neopustí.

 

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
8. 12. 2010 9:15
- 8. 12. 2010 9:25
Sp. zn.: II. ÚS 1940/10
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: PaedDr. A. Š., zastoupená Mgr. Pavlem Wenzlem, advokátem AK se sídlem v Praze
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti příkazu Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 5 Nt 705/2010 ze dne 23. dubna 2010, a domovní prohlídce provedené na jeho základě.
(Podmínky pro splnění povinností vyplývající z Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních)
I. poschodí, senátní místnost č. 151



Stěžovatelka se ve své ústavní stížnosti domáhá zrušení v záhlaví označeného příkazu, kterým byla nařízena domovní prohlídka bydliště stěžovatelky a přilehlých prostor a příslušenství. Zároveň usiluje o to,  aby Ústavní soud prohlásil, že vykonáním domovní prohlídky porušil policejní orgán její základní práva a svobody podle čl. 7 odst. 1, čl. 12 odst. 1 a 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Ústavy České republiky a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

 

Konkrétně stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že napadený příkaz není řádně odůvodněn, resp. že není odůvodněn vůbec s ohledem na to, že toliko odkazuje na spisový materiál státního zastupitelství Mülhausen a na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích. Chybí tak podle ní jakékoliv důkazy či skutečnosti z nichž vycházely úvahy soudu o nezbytnosti provést domovní prohlídku, resp. chybí popis konkrétních úvah, jimž byl soud veden. Pokud soud odkázal na obsah spisu cizozemského orgánu, pak pominul, že o tomto spisu jí nemohlo být nic známo, protože o svém stíhání ve Spolkové republice Německo se dozvěděla právě až z doručeného příkazu k domovní prohlídce. Stěžovatelka poukazuje na to, že souběžně probíhala domovní prohlídka u spoluobviněného v Rakousku, a to na základě příkazu, v němž si rakouský soud na odůvodnění svého rozhodnutí dal záležet podstatně více. V návaznosti na uvedenou námitku se stěžovatelka domnívá, že nezákonná byla i samotná domovní prohlídka.

 

 

Plénum - veřejné ústní jednání
8. 12. 2010 10:00
- 8. 12. 2010 14:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 39/10
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: Ministerstvo vnitra České republiky
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Přezkoumávané akty: návrh na zrušení čl. 1 odst. 2 a čl. 2 obecně závazné vyhlášky města Krupka č. 3/2009, hlášení obyvatel starších 15 let, zdržujících se na území města Krupka déle než 30 dnů a mají trvalý pobyt na teritoriích jiných měst
sněmovna

 

Město Krupka vydalo v roce 2009 obecně závaznou vyhlášku, v níž stanovuje povinnost, že všichni obyvatele starší 15 let, kteří se zdržují na území města více než 30 dnů a mají trvalý pobyt na teritoriích jiných měst, musí nahlásit svůj pobyt ve městě Krupka městu. Podle zastupitelů města Krupka je dlouhodobý pobyt osob nepřihlášených v ohlašovně Městského úřadu Krupka „činností, která by mohla, či narušuje ve městě veřejný pořádek, je v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti zdraví a majetku na území města“.

Ministerstvo vnitra dospělo k závěru, že město Krupka zneužilo zákonem mu svěřenou pravomoc a působnost, neboť opominulo relevantní úvahy při přijímání rozhodnutí (tj. výše uvedené otázky charakteru oblasti hlášení pobytu obyvatel, ústavně zaručené právo na svobodu pohybu a pobytu) a zároveň přihlíželo k nerelevantním úvahám (vydání obecně závazné vyhlášky jakožto upozornění na názor, že je třeba pro efektivní výkon veřejné správy změnit legislativu, prohlášení pobytu na území města za činnost narušující veřejný pořádek). Z uvedených důvodů shledalo Ministerstvo vnitra v ustanoveních čl. 1 odst. 2 a čl. 2 vyhlášky možný rozpor s čl. 2 odst. 3 Ústavy, s čl. 14 Listiny základních práva a svobod a s ustanoveními § 10 a § 35 zákona o obcích.

 

 

IV. senát - veřejné ústní jednání
9. 12. 2010 9:00
- 9. 12. 2010 13:00
Sp. zn.: IV. ÚS 2600/09
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: "F" družstvo, Brno, Filipova 9.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 26 Co 586/2006 ze dne 30.1.2008 a rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3626/2008 ze dne 30.6.2009.
(Občanskoprávní řízení - posouzení platnosti smlouvy.)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

Stěžovatel napadá svojí ústavní stížností označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Napadená rozhodnutí byla vydána v řízení zahájeném k žalobě na stanovení povinnosti žalovanému stěžovateli uzavřít se žalobci ve stanovené lhůtě kupní smlouvu ohledně ideální části označených nemovitostí - obytných domů. Povinnost uzavřít uvedenou kupní smlouvu žalobci opírali o smlouvu o smlouvě budoucí, jež byla mezi nimi a stěžovatelem uzavřena. Podle ní měla být kupní smlouva se stěžovatelem uzavřena poté, co stěžovatel bude v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník nemovitostí. Stěžovatel, který jako právnická osoba vznikl za účelem převádění bytových jednotek v předmětných nemovitostech do vlastnictví svých členů, koupil tyto od předchozího vlastníka Teplárny Brno, která byty přidělovala svým zaměstnancům (původně byty podnikové). Tito nájemci bytů v předmětných nemovitostech založili družstvo, aby bylo možno tyto byty po vymezení bytových jednotek prohlášením vlastníka převést do jejich osobního vlastnictví. Kupní cena za nemovitosti měla být Teplárně zaplacena z členských vkladů členů družstva, avšak s ohledem na to, že někteří nájemníci neměli dostatek finančních prostředků na zaplacení členských podílů a stěžovatel tak neměl k dispozici celou částku na zaplacení kupní ceny Teplárně, poskytli členové družstva a rovněž nájemci bytů, stěžovateli finanční částku cca 1.000.000,- Kč jako půjčku. Tato půjčka jim byla následně vrácena. Stěžovatel ve stanovené lhůtě kupní smlouvu se žalobci neuzavřel a ti se proto obrátili na soud se žalobou o nahrazení projevu vůle stěžovatele při uzavření kupní smlouvy.

           

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
9. 12. 2010 13:30
- 9. 12. 2010 14:00
Sp. zn.: IV. ÚS 518/10
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: PRO-LOG CB s. r. o. se sídlem České Budějovice, Dlouhá 385/7
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 12. 2009 č. j. 6 Co 3174/2009-43 a Okresního soudu v Písku ze dne 18. 1. 2009 č. j. 4 C 341/2009-32
(předběžné opatření)
I. poschodí, senátní místnost č. 152



Stěžovatel se v ústavní stížnosti domáhá zrušení výše označeného usnesení, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí Okresního soudu v Písku o zamítnutí jeho návrhu na nařízení předběžného opatření tak, že návrh odmítl. Uvedl, že svým návrhem požadoval uložit žalovanému, aby se zdržel nakládání s příslušnými dědictvím nabytými nemovitostmi, poněvadž jejich převodem na jiného by došlo k zamezení výkonu rozhodnutí při vymáhání finančních částek, které jsou po žalovaném uplatňovány. Pokud jde o rozhodnutí soudu I. stupně, byl jeho návrh s odůvodněním - že žalovaný již ohledně převodu označených nemovitostí smlouvu uzavřel a předložil ji příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení vkladu - zamítnut podle stěžovatele neopodstatněně. K pochybení došlo podle stěžovatele i u soudu odvolacího, který změnil výrok soudu I. stupně tak, že se návrh na vydání předběžného opatření odmítá, a to pro neuhrazení jistoty současně s podáním návrhu. Vzhledem k tomu, že částku 10.000,- Kč jako jistotu stěžovatel složil v den podání návrhu u soudu v hotovosti a svou povinnost tak splnil, soud I. stupně jeho návrh zamítl v rozporu s § 76f odst. 2 občanského soudního řádu a soud II. stupně bez řádného zjištění údaje o splnění jeho povinnosti jej odmítl, cítí se označenými rozhodnutími dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod.

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu

9. 12. 2010 14:00 - 9. 12. 2010 14:30
Sp. zn.: IV. ÚS 1743/10
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: T-Mobile Czech Republic, a. s., se sídlem Praha, Tomíčkova 2144/1.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. dubna 2010 č. j. 9 Co 251/2010-30.
(exekuce)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Návrhem se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě o exekučním titulu k vymožení smluvní pokuty za porušení povinnosti uhradit cenu za poskytnutou službu v oblasti elektronických komunikací. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčena v základním právu na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

 

K návrhu stěžovatelky byla usnesením Okresního soudu v Ostravě nařízena exekuce na majetek povinného, bylo rozhodnuto o pověření soudního exekutora provedením této exekuce a dále byl návrh v části týkající se úhrady smluvní povinnosti za nesplnění povinnosti uhradit cenu služeb v oblasti elektronických komunikací zamítnut, a to s odůvodněním, podle něhož k rozhodnutí o smluvní pokutě není příslušný správní orgán - Český telekomunikační úřad, nýbrž soud. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě v ústavní stížností napadeným rozhodnutím předmětné usnesení soudu I. stupně potvrdil. Uvedl v této souvislosti, že při rozhodování o návrhu a nařízení exekuce soud „zkoumá i to, zda titul, který nebyl vydán v občanském soudním řízení, byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc“. V posuzované věci pak dospěl k závěru, dle něhož v ní jde o titul dle ustanovení § 274 písm. f) o. s. ř., přičemž úřadu, který rozhodoval též o smluvní pokutě, v této části pravomoc k takovému rozhodnutí nepříslušela.