IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
2. 2. 2010 16:00 - 2. 2. 2010 16:30
Sp. zn.: IV.ÚS 946/09
Soudce zpravodaj: Vlasta Formánková
Navrhovatelé: MEDIAREX COMMUNICATIONS AND CONSULTING, s.r.o., IČ: 266
99 249, se sídlem Praha 1, Prokopská 8/296, právně zastoupené JUDr.
Petrem Pečeným, advokátem se sídlem Advokátní kanceláře JUDr. Petr
Pečený & spol. Praha 1, Husova 7
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozhodnutí Rady pro
rozhlasové a televizní vysílání ze dne 29. srpna 2007 sp. zn.
2007/379/had/MED, č.j. had/8713/07, a rozsudkům Městského soudu v Praze
ze dne 16. dubna 2008 č.j. 5 Ca 367/2007-65, a Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. ledna 2009 č.j. 9 As 52/2008-99
(právo na spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti žádá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze a rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Podle ní byly těmito rozhodnutími porušeny čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 usnesení Listiny, neboť dle tohoto článku se každý může domáhal stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Stěžovatelka má za to, že bylo porušeno rovněž její právo na svobodu projevu a právo na informace uvedené v čl. 17 Listiny základních práv a svobod, když každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Stěžovatelka dostala pokutu 200.000, - Kč od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za reklamu na doplněk stravy Preventan. Podle názoru Rady mohla stěžovatelka vzbuzovat obsahem reklamního sdělení v adresátech reklamy dojem, že prezentovaný doplněk stravy je lékem nebo přípravkem schopným lidské choroby léčit nebo jim předcházet. Rada je toho názoru, že stěžovatelka dosáhla tohoto dojmu způsobem prezentace, který naznačuje léčivé účinky přípravku. Spotřebitel je tak podle Rady předmětnou reklamou, v níž jsou tyto léčivé účinky přípravku naznačeny, uveden v omyl (klamavá reklama), neboť přípravek je doplňkem stravy a nikoliv léčivem. Stěžovatelka se dále ohrazuje, že ve věci téže reklamy bylo vedeno správní řízení včetně vydání rozhodnutí nejen proti ní, ale samostatně také proti zadavateli reklamy, což je podle ní v rozporu s § 6b zákona o regulaci reklamy. Zadavateli a zpracovateli měla být podle ní uložena pouze jedna pokuta, za kterou by byli zadavatel a zpracovatel odpovědni společně a nerozdílně. Stěžovatelka napadá rovněž rozhodnutí o prekluzivní lhůtě v tomto konkrétním případě.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
3. 2. 2010 9:30 - 3. 2. 2010 10:00
Sp. zn.: I. ÚS 2930/09
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: Lenka Bečáková zastoupená JUDr. Jiřím Pánkem, advokátem se sídlem Riegrova 2668/6c, 370 01 České Budějovice
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v
Českém Krumlově ze dne 1. 9. 2009 č. j. 11 Nc 743/2009-41 ve spojení s
příkazem k úhradě nákladů exekuce č. j. 049 Ex 327/09-18
(náklady exekutora)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí Okresního soudu v Českém Krumlově, neboť má za to, že jimi bylo porušeno její základní právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka v ústavní stížnosti ve spojení s příkazem k úhradě nákladů exekuce namítá, že již téměř měsíc před doručením příkazu k úhradě nákladů exekuce dobrovolně uhradila exekucí vymáhanou pohledávku a proti tomuto příkazu k úhradě nákladů následně podala námitky. V návaznosti na tyto námitky Okresní soud v Českém Krumlově příkaz k úhradě nákladů exekuce změnil. Stěžovatelka je přesvědčena, že obecný soud a soudní exekutorka v daném případě v exekučním řízení postupovali nesprávně a jejich rozhodnutí a příkaz k úhradě nákladů exekuce nejsou v souladu se zákonem, důkazy či zjištěními vyplývajícími z provedeného řízeni. Podle stěžovatelky napadené rozhodnutí (stejně jako jemu předcházející příkaz k úhradě nákladů exekuce) svědčí o libovůli v rozhodování a je v rozporu se zákonem a s ústavním pořádkem ČR. Podle názoru stěžovatelky je nepochybné, že splnila svůj dluh dobrovolně a mimo rámec probíhající exekuce a postupem soudu se cítí být poškozena.
senát - veřejné vyhlášení nálezu
3. 2. 2010 13:30 - 3. 2. 2010 14:00
Sp. zn.: I. ÚS 1537/09
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Marie Radoňová
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č.
j. 26 Cdo 772/2008-104 ze dne 7. dubna 2009, proti usnesení Krajského
soudu v Praze č. j. 26 Co 75, 76/2007-79 ze dne 26. září 2007 a proti
usnesením Okresního soudu v Nymburce č. j. 15 C 4/2006-22 ze dne 12.
10. 2006 a č. j. 15 C 4/2006-35 ze dne 25. října 2006, a návrh na
náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem
(návrh na obnovu řízení ve věci zrušení práva společného nájmu družstevního bytu)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
V ústavní stížnost stěžovatelka uvádí, že Nejvyšší soud ČR svým pravomocným usnesením porušil její právo na soudní ochranu jako základní právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Toto porušení lze podle ní charakterizovat jako odepření spravedlnosti jak ve smyslu citovaného ustanovení Listiny, tak i čl. 90 hl. 1 úst. zák. l/1993Sb. Stěžovatelce byl zamítnut návrh na obnovu řízení proti žalovanému ve věci zrušení práva společného nájmu družstevního bytu. Stěžovatelka se domnívá, že ze strany soudů došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces z důvodu opomenutí důkazů, které stěžovatelka předložila při jednání soudů. K porušení principů řádného a spravedlivého procesu došlo podle stěžovatelky na základě skutečnosti, že právní závěry soudů obsažené v napadených usneseních, jsou v rozporu se skutkovými a právními zjištěními soudů, kdy se soudy všemi právně významnými námitkami stěžovatelky ani nezabývaly. Současně stěžovatelka tvrdí, že ze strany soudů došlo k porušení jejího ústavního práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny a jejího ústavního práva na veřejné projednání věci čl. 38 odst. 2 Listiny. Porušení tohoto práva spatřuje v tom, že odvolací soud rozhodl o jejím odvolání proti usnesení soudu prvního stupně bez nařízení jednání. Stěžovatelka prohlásila, že se svého práva účasti na projednávání věci ústně, veřejně před odvolacím soudem nevzdala a naopak je ve svém písemném odvolání požadovala.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
4. 2. 2010 8:30 - 4. 2. 2010 9:00
Sp. zn.: IV. ÚS 1431/09
Soudce zpravodaj: Miloslav Výborný
Navrhovatelé: Helena Stiernborgová
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v
Praze ze dne 24. 3. 2009 čj. 55 Co 507/2008-62 a rozsudku Obvodního
soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 4. 2008 čj. 22 C 370/2006-39
(ochrana vlastnického práva)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Stěžovatelka podala svoji ústavní stížnost proti pravomocným rozsudkům Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu l, kterými bylo rozhodnuto o její žalobě na zaplacení náhrady škody z údajné pohledávky ve výši 2 993 144,- Kč proti České republice a stěžuje si na nesprávný úřední postup zákonodárných orgánů ČR (regulované nájemné). Stěžovatelka je přesvědčena, že byla porušena její základní práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu majetku ve smyslu čl.11 odst. 1 Listiny a požaduje vydání nálezu Ústavního soudu, kterými budou zrušena napadená soudní rozhodnutí. Zdůrazňuje podle ní chybná hodnocení skutkového stavu ve sporech o nájemních vztazích obecnými soudy, která se podle jejího názoru projevují v mylných rozhodnutích soudů. Jako pronajímatelka bytů se stěžovatelka domáhá zaplacení náhrady škody českým státem, které staví na tvrzení o dlouhodobé nečinnosti Parlamentu České republiky v otázce úpravy nájemních vztahů a nesprávném úředním postupu moci zákonodárné i moci výkonné.