Přehled ústních jednání pro 5. týden roku 2010

29.01.2010

V tomto týdnu se konají 4 jednání.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
2. 2. 2010 16:00
- 2. 2. 2010 16:30
Sp. zn.: IV.ÚS 946/09
Soudce zpravodaj: Vlasta Formánková

Navrhovatelé: MEDIAREX COMMUNICATIONS AND CONSULTING, s.r.o., IČ: 266

99 249, se sídlem Praha 1, Prokopská 8/296, právně zastoupené JUDr.

Petrem Pečeným, advokátem se sídlem Advokátní kanceláře JUDr. Petr

Pečený & spol. Praha 1, Husova 7
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozhodnutí Rady pro

rozhlasové a televizní vysílání ze dne 29. srpna 2007 sp. zn.

2007/379/had/MED, č.j. had/8713/07, a rozsudkům Městského soudu v Praze

ze dne 16. dubna 2008 č.j. 5 Ca 367/2007-65, a Nejvyššího správního

soudu ze dne 29. ledna 2009 č.j. 9 As 52/2008-99
(právo na spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

                                                                                          

Stěžovatelka

ve své ústavní stížnosti žádá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze a

rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Podle ní byly

těmito rozhodnutími porušeny čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a čl. 4

odst. 1 Listiny základních práv a svobod a základní právo na soudní

ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 usnesení Listiny, neboť dle tohoto

článku se každý může domáhal stanoveným postupem svého práva u

nezávislého a nestranného soudu. Stěžovatelka má za to, že bylo porušeno

rovněž její právo na svobodu projevu a právo na informace uvedené v čl.

17 Listiny základních práv a svobod, když každý má právo vyjadřovat své

názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i

svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu

na hranice státu. Stěžovatelka dostala pokutu 200.000, - Kč od Rady pro

rozhlasové a televizní vysílání za reklamu na doplněk stravy Preventan.

Podle názoru Rady mohla stěžovatelka vzbuzovat obsahem reklamního

sdělení v adresátech reklamy dojem, že prezentovaný doplněk stravy je

lékem nebo přípravkem schopným lidské choroby léčit nebo jim předcházet.

Rada je toho názoru, že stěžovatelka dosáhla tohoto dojmu způsobem

prezentace, který naznačuje léčivé účinky přípravku. Spotřebitel je tak

podle Rady předmětnou reklamou, v níž jsou tyto léčivé účinky přípravku

naznačeny, uveden v omyl (klamavá reklama), neboť přípravek je doplňkem

stravy a nikoliv léčivem. Stěžovatelka se dále ohrazuje, že ve věci téže

reklamy bylo vedeno správní řízení včetně vydání rozhodnutí nejen proti

ní, ale samostatně také proti zadavateli reklamy, což je podle ní

v rozporu s § 6b zákona o regulaci reklamy. Zadavateli a zpracovateli

měla být podle ní uložena pouze jedna pokuta, za kterou by byli

zadavatel a zpracovatel odpovědni společně a nerozdílně. Stěžovatelka

napadá rovněž rozhodnutí o prekluzivní lhůtě v tomto konkrétním případě.

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
3. 2. 2010 9:30
- 3. 2. 2010 10:00
Sp. zn.: I. ÚS 2930/09
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: Lenka Bečáková zastoupená JUDr. Jiřím Pánkem, advokátem se sídlem Riegrova 2668/6c, 370 01 České Budějovice
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v

Českém Krumlově ze dne 1. 9. 2009 č. j. 11 Nc 743/2009-41 ve spojení s

příkazem k úhradě nákladů exekuce č. j. 049 Ex 327/09-18
(náklady exekutora)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

Ústavní

stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí Okresního soudu

v Českém Krumlově, neboť má za to, že jimi bylo porušeno její základní

právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny

základních práv a svobod. Stěžovatelka v ústavní stížnosti ve spojení s

příkazem k úhradě nákladů exekuce namítá, že již téměř měsíc před

doručením příkazu k úhradě nákladů exekuce dobrovolně uhradila exekucí

vymáhanou pohledávku a proti tomuto příkazu k úhradě nákladů následně

podala námitky. V návaznosti na tyto námitky Okresní soud v Českém

Krumlově příkaz k úhradě nákladů exekuce změnil. Stěžovatelka je

přesvědčena, že obecný soud a soudní exekutorka v daném případě v

exekučním řízení postupovali nesprávně a jejich rozhodnutí a příkaz k

úhradě nákladů exekuce nejsou v souladu se zákonem, důkazy či zjištěními

vyplývajícími z provedeného řízeni. Podle stěžovatelky napadené

rozhodnutí (stejně jako jemu předcházející příkaz k úhradě nákladů

exekuce) svědčí o libovůli v rozhodování a je v rozporu se zákonem a s

ústavním pořádkem ČR. Podle názoru stěžovatelky je nepochybné, že

splnila svůj dluh dobrovolně a mimo rámec probíhající exekuce a postupem

soudu se cítí být poškozena.

 

 

senát - veřejné vyhlášení nálezu
3. 2. 2010 13:30
- 3. 2. 2010 14:00
Sp. zn.: I. ÚS 1537/09
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Marie Radoňová
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č.

j. 26 Cdo 772/2008-104 ze dne 7. dubna 2009, proti usnesení Krajského

soudu v Praze č. j. 26 Co 75, 76/2007-79 ze dne 26. září 2007 a proti

usnesením Okresního soudu v Nymburce č. j. 15 C 4/2006-22 ze dne 12.

10. 2006 a č. j. 15 C 4/2006-35 ze dne 25. října 2006, a návrh na

náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem
(návrh na obnovu řízení ve věci zrušení práva společného nájmu družstevního bytu)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

V

ústavní stížnost stěžovatelka uvádí, že Nejvyšší soud ČR svým

pravomocným usnesením porušil její právo na soudní ochranu jako základní

právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Toto

porušení lze podle ní charakterizovat jako odepření spravedlnosti jak ve

smyslu citovaného ustanovení Listiny, tak i čl. 90 hl. 1 úst. zák.

l/1993Sb. Stěžovatelce byl zamítnut návrh na obnovu řízení proti

žalovanému ve věci zrušení práva společného nájmu družstevního bytu.

Stěžovatelka se domnívá, že ze strany soudů došlo k porušení jejího

práva na spravedlivý proces z důvodu opomenutí důkazů, které

stěžovatelka předložila při jednání soudů. K porušení principů řádného a

spravedlivého procesu došlo podle stěžovatelky na základě skutečnosti,

že právní závěry soudů obsažené v napadených usneseních, jsou v rozporu

se skutkovými a právními zjištěními soudů, kdy se soudy všemi právně

významnými námitkami stěžovatelky ani nezabývaly. Současně stěžovatelka

tvrdí, že ze strany soudů došlo k porušení jejího ústavního práva na

 zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny a jejího ústavního

práva na veřejné projednání věci čl. 38 odst. 2 Listiny. Porušení tohoto

práva spatřuje v tom, že odvolací soud rozhodl o jejím odvolání proti

usnesení soudu prvního stupně bez nařízení jednání. Stěžovatelka

prohlásila, že se svého práva účasti na projednávání věci ústně, veřejně

před odvolacím soudem nevzdala a naopak je ve svém písemném odvolání

požadovala.

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
4. 2. 2010 8:30
- 4. 2. 2010 9:00
Sp. zn.: IV. ÚS 1431/09
Soudce zpravodaj: Miloslav Výborný
Navrhovatelé: Helena Stiernborgová
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v

Praze ze dne 24. 3. 2009 čj. 55 Co 507/2008-62 a rozsudku Obvodního

soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 4. 2008 čj. 22 C 370/2006-39
(ochrana vlastnického práva)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

Stěžovatelka

podala svoji ústavní stížnost proti pravomocným rozsudkům Městského

soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu l, kterými bylo rozhodnuto o

její žalobě na zaplacení náhrady škody z údajné pohledávky ve výši 2 993

144,- Kč proti České republice a stěžuje si na nesprávný úřední postup

zákonodárných orgánů ČR (regulované nájemné). Stěžovatelka je

přesvědčena, že byla porušena její základní práva na soudní ochranu dle

čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu

majetku ve smyslu čl.11 odst. 1 Listiny a požaduje vydání nálezu

Ústavního soudu, kterými budou zrušena napadená soudní rozhodnutí.

Zdůrazňuje podle ní chybná hodnocení skutkového stavu ve sporech o

nájemních vztazích obecnými soudy, která se podle jejího názoru

projevují v mylných rozhodnutích soudů. Jako pronajímatelka bytů se

stěžovatelka domáhá zaplacení náhrady škody českým státem, které staví

na tvrzení o dlouhodobé nečinnosti Parlamentu České republiky v otázce

úpravy nájemních vztahů a nesprávném úředním postupu moci zákonodárné i

moci výkonné.