Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
8. 2. 2011 9:00 - 8. 2. 2011 10:00
Sp. zn.: Pl.ÚS 15/10
Soudce zpravodaj: Vlasta Formánková
Navrhovatelé: Nejvyšší soud ČR, Burešova 20, Brno
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Přezkoumávané akty: návrh na zrušení § 43 odst.2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu
(návrh Nejvyššího soudu České republiky na částečné zrušení ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, v části "k Nejvyššímu soudu" )
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Navrhovatel se svým návrhem domáhá přezkoumání kárného procesu u Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“)  a zrušení napadeného ustanovení s tím, že jeho obsah porušuje právo na spravedlivý proces, neboť Nejvyšší soud je v rámci kárného řízení NKÚ postaven do role orgánu rozhodujícího v obou stupních kárného řízení. Navrhovatel se dále domnívá, že stávající právní úprava obsažená v zákoně č. 166/1993 Sb. porušuje základní ústavní principy (dělba moci ve státě, dvojinstančnost řízení či neslučitelnost funkcí). Navrhovatel současně namítá, že v právním řádu schází procesní předpis, který byl upravoval postup Nejvyššího soudu při projednání odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ a zpochybňuje ústavnost účasti soudců Nejvyššího soudu v Kárné komoře NKÚ.

Plénum - veřejné ústní jednání
8. 2. 2011 10:00 - 8. 2. 2011 14:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 55/10
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zastoupená poslancem Mgr. Bohuslavem Sobotkou, se sídlem Praha 1, Sněmovní 4
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Přezkoumávané akty: návrh na zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí
sněmovna

Veřejné ústní jednání pléna Ústavního soudu ve věci Pl. ÚS 55/10  [PDF, 515,19 kB] , o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zastoupené poslancem Mgr. Bohuslavem Sobotkou, na zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Jako svědek je předvolán předseda vlády Petr Nečas.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
9. 2. 2011 9:00 - 9. 2. 2011 10:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 13/09
Soudce zpravodaj: Jiří Mucha
Navrhovatelé: Ministerstvo vnitra České republiky
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení čl. 2 odst. 3 a čl. 3 odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Vodňany č. 4/2008, o ochraně veřejného pořádku při provozování hostinských činností
(provozování hostinských činností)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Navrhovatel – Ministerstvo vnitra – napadá ustanovení čl. 2 odst. 3 a čl. 3 odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Vodňany č. 4/2008, o ochraně veřejného pořádku při provozování hostinských činností. Jako důvod uvádí jednotlivé skutečnosti ze správního řízení, které podání návrhu Ústavnímu soudu předcházelo. V tomto řízení Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra konstatoval rozpor výše uvedených ustanovení vyhlášky se zákonem. Tato skutečnost byla účastníku oznámena, ale starosta města při této příležitosti uvedl, že zastupitelstvo města bylo před vydáním vyhlášky seznámeno s právním názorem navrhovatele k možnosti regulace provozu hostinských zařízení obecně závaznými vyhláškami obcí. Podle sdělení starosty zastupitelstvo města dospělo naopak k závěru, že obce mají zákonem zaručené právo regulovat činnosti narušující veřejný pořádek, a to dle § 10 písm. a) obecního zřízení, přičemž ve městě Vodňany provozování hostinské činnosti v časných ranních hodinách narušuje veřejný pořádek, proto město Vodňany trvá na úpravě obsažené ve vyhlášce a tuto vyhlášku měnit nehodlá.

Cílem vyhlášky města Vodňany byla podle představitelů města snaha vytvořit provozovatelům hostinské činnosti podmínky pro realizaci této činnosti bez kolize s dodržováním veřejného pořádku ve městě, zejména v nočních hodinách. K zajištění účelu a cíle předpisu dle čl. 1 bylo stanoveno období klidu, kdy je zakázáno provozovat hostinskou činnost na veřejném prostranství i v provozovnách v budovách k tomu stavebně technicky způsobilých.

IV. senát - veřejné ústní jednání
9. 2. 2011 10:00 - 9. 2. 2011 12:00
Sp. zn.: IV. ÚS 1521/10
Soudce zpravodaj: Michaela Židlická
Navrhovatelé: H. Š.
Řízení o ústavní stížnosti
(ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2010 č. j. 25 Cdo 1715/2008-118, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2007 č. j. 51 Co 44/2007-99)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Napadeným usnesením Nejvyššího soudu bylo podle stěžovatelky porušeno její základní právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a v důsledku toho bylo rovněž porušeno její právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Právo na náhradu škody, resp. právo na spravedlivý proces, bylo podle stěžovatelky porušeno také v záhlaví citovaným rozsudkem Městského soudu v Praze. Stěžovatelka byla v době podání žaloby proplácena podle pravidel odbornosti sestra domácí zdravotní péče. Výsledky dohodovacího řízení pro období let 2003 a 2004, které byly schváleny pro tuto odbornost podle stěžovatelky diskriminačně stanovily odlišnou hodnotu bodu pro zdravotnická zařízení o nestejné velikosti. Stěžovatelce tak vznikla vlivem nesprávného úředního postupu škoda, jejíž výši v žalobě odvozovala od rozdílu mezi hodnotou bodu stanoveného pro odbornost pro zařízení s 5 a více zaměstnanci a hodnotou bodu stanovenou pro menší zdravotnická zařízení.

V ústavní stížnosti stěžovatelka brojí proti způsobu, jakým se Nejvyšší soud vypořádal s jejím rozborem o použitelnosti komunitárního práva na posuzovaný případ a jejím návrhem na položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropských společenství (resp. Soudnímu dvoru Evropské unie – dále jen „ESD“). Stěžovatelka má za to, že se s jejími námitkami a návrhy Nejvyšší soud nevypořádal vůbec, což je třeba podle stěžovatelky považovat za nepřípustný projev svévole soudního rozhodování.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
9. 2. 2011 10:30 - 9. 2. 2011 11:00
Sp. zn.: III. ÚS 449/06
Soudce zpravodaj: Jiří Mucha
Navrhovatelé: P. V.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. února 2006 č. j. 5 As 17/2005-66
návrh na zrušení ust. § 7 odst. 2 vyhlášky č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem
(povinné očkování)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Uvedeným rozsudkem Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2004. Tímto rozsudkem zamítl městský soud žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, kterým Ministerstvo zdravotnictví zamítlo odvolání stěžovatele proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze ze dne 18. prosince 2003. Rozhodnutím uvedené krajské hygienické stanice byl stěžovatel uznán vinným přestupkem na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. f) zák. č. 200/1990 Sb., jehož se dopustil tím, že se ve stanoveném termínu nedostavil do zdravotnického zařízení se svými dvěma dětmi k pravidelnému očkování proti přenosné dětské obrně a virové hepatitidě typu B a proti tetanu. Z nedbalosti tedy podle hygienické stanice nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 46 odst. 1 a 4 zák. č. 258/2000 Sb., ve spojení s § 4 odst. 3, § 5 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. Za to byla stěžovateli uložena pokuta ve výši 3 000,- Kč. Včas podaný odpor hygienická stanice zamítla a následné odvolání k Ministerstvu zdravotnictví nebylo úspěšné.

Stěžovatel je přesvědčen, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod a zároveň uvádí, že byl nesprávně aplikován čl. 10 Ústavy v návaznosti na čl. 5 a 6 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb. m. s.). Tato Úmluva je podle stěžovatele přímo použitelnou mezinárodní smlouvou, přičemž z čl. 10 Ústavy vyplývá její aplikační přednost před českým právem.

Veřejné ústní jednání se konalo 26. ledna 2011.