Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Snížení platů soudců je protiústavní i v roce 2011

Ústavní soud, Brno, 9. srpna 2011 – TZ 37/11

Ústavní soud dnes vyhlášeným nálezem částečně vyhověl návrhu Městského soudu v Brně a zrušil platovou restrikci vůči soudcům, která je obsažena v ustanovení § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2010 Sb., dnem publikace nálezu ve Sbírce zákonů.  Ve zbývající části návrh odmítl.

 

Nutno předeslat, že tak jako v minulých nálezech se ani dnešní nález netýká platů soudců Ústavního soudu – snížení jejich platů zůstalo nálezem nedotčeno, takže v důsledku opakovaných restrikcí platů soudců a opakovaných nálezů Ústavního soudu shledávajícími tato opatření protiústavními je již nyní plat soudce Nejvyššího soudu vyšší než plat soudce Ústavního soudu.

 

Napadené a Ústavním soudem zrušené ustanovení § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb. zní: „Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 činí platová základna pro soudce 54 005 Kč.

 

Ústavní soud především odkázal na celou sérii svých dosavadních nálezů, v nichž shledal platové restrikce vůči soudcům za protiústavní pro rozpor s principy demokratického právního státu a nezávislosti soudnictví (jejich seznam z databáze NALUS je k dispozici PDF ikona zde (49 KB, PDF). Ústavní soud již opakovaně poukázal na skutečnost, že „na snižování schodků veřejných rozpočtů se již dlouhodobě podílí profesní skupina, u níž je zákonem velmi výrazně omezena možnost dosahování jiných příjmů než platových“. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/08 pak Ústavní soud upozornil, že „krok zákonodárce, jímž (by) došlo nikoliv k pozastavení tempa růstu platu soudců, nýbrž k byť i jen částečnému odnětí již dosažené úrovně jejich materiálního zabezpečení, stěží by mohl Ústavní soud z hlediska principů demokratického právního státu aprobovat. Zvláště to platí, pokud by se ukázalo, že takováto zásadně nepřípustná restrikce zasahuje toliko nebo především příjmové poměry soudců a nikoliv současně příjmy jiných ,služebníků‘ státu.“.

 

Nálezy Ústavního soudu nejsou ze strany výkonné a zákonodárné moci respektovány. Ústavní soud proto i nyní dospěl stejně jako v nálezu Pl. ÚS 12/10 k závěru, že „platové restrikce ve vztahu k soudcům se ... nejeví jako mimořádné a proporční, ale že jde o cílený proces směřující k tomu, aby se soudcovské platy vrátily do nižších úrovní, a tedy aby se touto cestou odstranila ze zorného úhlu moci zákonodárné a výkonné v minulosti učiněná ,chyba‘ při stanovení pravidel pro výpočty soudcovských platů v polovině 90. let 20. století.“.

 

Ústavní soud poznamenal, že snižování platu soudců je provázeno paradoxně rozpornými skutečnostmi: na straně jedné je odůvodňováno zákonodárcem nutností úspor veřejných financí a snížením disproporcionality ve vztahu k platům zaměstnanců veřejné správy, na straně druhé je provázeno zvyšováním platů ve veřejné správě, resp. jejich nesnižováním. Poukázal přitom na informace o platech, resp. osobních ohodnocení a odměnách poskytovaných vysokým státním úředníkům u ústředních orgánů státní správy.

 

Ustanovení § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb. bude zrušeno dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Ústavní soud se nezabýval otázkou, jaký plat mají poté soudci dostávat – ostatně zákon č. 236/1995 Sb. předpokládá stanovení platové základny pro výpočet platů v podobě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, k čemuž zatím nedošlo. Ústavní soud se také nevyjádřil k otázce časových účinků nálezu ve vztahu k již uplynulému času od počátku roku. Touto otázkou se zřejmě budou zabývat soudy v dalších řízeních o individuálních žalobách soudců.

 

Řízení bylo vedeno pod spisovou značkou Pl. ÚS 16/11, soudcem zpravodajem byl místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer. Nález byl přijat na neveřejném jednání pléna 2. srpna 2011 za přítomnosti 14 soudců Ústavního soudu.

 

Nikdo ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko vůči výroku, tj. vůči zrušení § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb. Toliko 8 soudců (Stanislav Balík, František Duchoň, Pavel Holländer, Vlasta Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká a Eliška Wagnerová) uplatnilo odlišná stanoviska k menší části odůvodnění nálezu. Text nálezu s dodanými odlišnými stanovisky je k dispozici PDF ikona zde (416 KB, PDF).

 

Návrh Městského soudu v Brně na zrušení částí zákonů uvedených v záhlaví směřoval proti zkrácení platů soudců pro období 2011 – 2014, kdy byla od 1. ledna 2011 na dobu čtyř let stanovena pro platy soudců pevná platová základna a dle navrhovatele vadný koeficient. Městský soud v Brně rozhoduje o žalobě, kterou se soudce Okresního soudu Brno-venkov domáhá vůči České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov zaplacení částky 21.500,- Kč. Jde o rozdíl mezi nárokem žalobce na plat ve smyslu § 28 až § 31 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění platných předpisů a nárokem na víceúčelovou paušální náhradu výdajů ve smyslu § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb., a to za leden 2011, a mezi skutečně vyplaceným platem a náhradou výdajů snížených s účinností od 1. ledna 2011 zákonem č. 425/2010 Sb.

 
Jana Pelcová, tisková mluvčí, tel.:542 161 026
jana.pelcova@usoud.cz