Snížením platů soudců se bude zabývat Ústavní soud

09.03.2010

Brno, Ústavní soud, 8. března 2010

Ústavní soud obdržel návrh Městského soudu v Brně na zrušení ustanovení §

3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb. ve znění zákona č. 418/2009 Sb. pokud

se týká soudce, a části první, článku I. zákona č. 418/2009 Sb., kterým

se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených

s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a

soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a

zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech

státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a

odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších

organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, pokud se týká

soudce. Zároveň žádá Městský soud v Brně Ústavní soud o přednostní

rozhodnutí o návrhu podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

 

Městský

soud v Brně přerušil projednávání žaloby, kterou se soudce Městského

soudu v Brně domáhá vůči České republice - Městskému soudu v Brně -

zaplacení částky 2.596,- Kč. Žalobní tvrzení jsou taková, že za leden

2010 nebyl soudci vyplacen celý plat, na jaký by měl nárok nebýt snížení

platu provedeného ustanovením části první, článku I. zákona č. 418/2009

Sb. (snížení platu soudců o 4 %).

 

Při

projednávání sporu uvedeného v článku I. návrhu, dospěl navrhovatel k

závěru, že ustanovení uvedená v petitu, která v konečném důsledku vedou

ke snížení platu za uvedené období, a která mají být při řešení tohoto

sporu použita, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1

ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, případně s čl. 2

odst. 1, a dále s čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Proto podal

navrhovatel Ústavním soudu návrh na zrušení ustanovení, která jsou

uvedena v petitu zmiňovaného návrhu.

 

Ústavní

soud má kromě posouzení souladu napadeného zákona s ústavními zákony

podle navrhovatele rovněž zjišťovat, zda byl přijat a vydán v mezích

Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Navrhovatel

namítá vadu legislativního procesu, která podle něj spočívá v tom, že

nebyly splněny předpoklady pro vyhlášení stavu legislativní nouze

předsedou Poslanecké sněmovny uvedené v § 99 zákona č. 90/1995 Sb. o

jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

 

Z

usnesení vlády České republiky ze dne 21.9.2009 č. 1231 vyplývá podle

stěžovatele skutečnost, že vláda schválila návrh zákona, kterým se mění

zákon č. 236/1995 Sb., a navrhla předsedovi Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky, aby vyhlásil stav legislativní nouze

proprojednávání vládního návrhu výše uvedeného zákona. Z citovaného

usnesení vlády žádné konkrétní důvody pro vyhlášení stavu legislativní

nouze nevyplývají, pouze předseda Poslanecké sněmovny ve svém

vyhovujícím rozhodnutím č. 58 ze dne 21.9.2009 uvádí, že předseda vlády

jej žádá o vyhlášení stavu legislativní nouze „z důvodu hrozby značných

hospodářských škod“.

Předpoklad

pro vyhlášení stavu legislativní nouze spočívající v ohrožení

základních práv a svobod občanů nebo bezpečnosti státu ale podle

navrhovatele naplněn nebyl, neboť to ani nevyplývá z odůvodnění návrhu

vlády na vyhlášení stavu legislativní nouze, ani z důvodové zprávy k

návrhu zákona. Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že v žádném případě

nenastal stav hrozby značné hospodářské škody státu dle § 99 odst. 1

zákona č. 90/1995 Sb., a to zejména s ohledem na - podle něj

zanedbatelnou - úsporu výdajů státního rozpočtu ve výši cca 95,5 mil.

Kč. Tato částka je v porovnání s celkovým objemem výdajové stránky

státního rozpočtu dle navrhovatele naprosto nepatrnou položkou, neboť

celkové výdaje státního rozpočtu činí pro rok 2010 dle § 1 odst. 1

zákona č. 487/2009 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2010

částku 1.184.919.350.000,- Kč. Z uvedeného vyplývá, že uspořená částka

představuje 0,008% výdajů státního rozpočtu.

 

Naplnění

předpokladů pro vyhlášení stavu legislativní stavu nouze v podobě

hrozící značné hospodářské škody je nutno poměřovat dle stěžovatele s

návrhem konkrétního zákona, který má hrozbu značných hospodářských škod

odvrátit. Z povahy institutu stavu legislativní nouze vyplývá, že musí

jít o stav zcela mimořádný a výjimečný, který zakládá možnost omezení

řádného zákonodárného procesu, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. V tomto

případě bylo však dle přesvědčení navrhovatele vyhlášení stavu

legislativní nouze zneužito k obejití řádného legislativního procesu,

neboť předpokládaná úspora výdajů ve státním rozpočtu v tak relativně

malém objemu nemohla naplnit předpoklad „značnosti" hrozící hospodářské

škody.

 

V případě,

že Ústavní soud dospěje k závěru, legislativní proces proběhl v souladu

s Ústavou, je navrhovatel toho názoru, že snížením platu soudce na rok

2010 došlo k nepřípustnému zásahu do soudcovské nezávislosti ve vztahu k

jednomu z jejich atributů, a to do práva na materiální zajištění.

 

Uvedený

návrh obdržel Ústavní soud v pátek 5. března 2010 a projedná jej plénum

Ústavního soudu, soudcem zpravodajem je Stanislav Balík.

 

Jana Pelcová, tisková mluvčí, tel.: 542 161 026

jana.pelcova@usoud.cz