Stanovisko pléna: ústavní stížnost, které v trestní věci nepředcházelo dovolání, není přípustná

10.03.2014

Ústavní soud, Brno, TZ  11/2014

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) podal plénu Ústavního soudu návrh na zaujetí stanoviska podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, protože při své rozhodovací činnosti dospěl k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu.

Odlišný právní názor I. senátu se týkal posuzování přípustnosti ústavních stížností, a to v situacích, kdy stěžovatel v trestních věcech nevyčerpal mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání. Dosavadní rozhodovací praxe Ústavního soudu nebyla v těchto případech jednoznačná. Ústavní soud se totiž v minulosti zabýval hodnoceními námitek stěžovatelů ve smyslu jejich podřazení pod důvody dovolání a na základě svého vlastního závěru několikrát konstatoval, že není nutné trvat na vyčerpání dovolání a ústavní stížnost posoudil jako přípustnou, zatímco v jiných usneseních dovodil, že uplatněné námitky je možné podřadit pod dovolací důvody podle trestního řádu a ústavní stížnosti podle něj přípustné nebyly.

Skutečnost, že Ústavní soud musí sám posuzovat případnou existenci dovolacích důvodů a nahrazovat rozhodovací činnost Nejvyššího soudu, je však v rozporu s vlastním principem ústavní stížnosti, tedy ochranou základních práv stěžovatelů následující po předešlém vyčerpání všech opravných prostředků. K ochraně práv byly zřízeny především obecné soudy a Ústavní soud je k ochraně základních práv povolán až ve chvíli, kdy těmto základním právům nebyla poskytnuta ochrana před soudy obecnými. Ústavnímu soudu proto nepřísluší posuzovat, zda námitky stěžovatele naplňují některý z dovolacích důvodů, protože to je úkolem Nejvyššího soudu. Ten také musí posoudit, zda v předchozích řízeních nebyla porušena základní práva stěžovatele a případně jim v dovolacím řízení poskytnout ochranu.

Z těchto důvodů přijalo plénum Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 následující stanovisko:

Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Úplné znění stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 je dostupné zde .

Stanovisko, jehož účinky nastanou až dnem následujícím po publikaci ve Sbírce zákonů, bylo plénem přijato jednomyslně, odlišné stanovisko k odůvodnění si vyhradili soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek, jeho znění je dostupné zde .

Vlastimil Göttinger
vedoucí odboru vnějších vztahů a protokolu