Ústavní soud bude rozhodovat o pravomoci ombudsmana zahájit kárné řízení s předsedy a místopředsedy soudů

04.01.2011

Brno, Ústavní soud, 4. ledna 2011 (TZ 1/11)

Nejvyšší správní soud (NSS)

podáním doručeným 30. prosince 2010 navrhl Ústavnímu soudu zrušení § 8

odst. 3 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců,

státních zástupců a soudních exekutorů, a § 1 odst. 7 zákona č. 349/1999

Sb., o veřejném ochránci práv, pro rozpor uvedených ustanovení s

ústavním pořádkem.

 

Napadené ustanovení § 8 odst. 3 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb. zní: „Návrh

na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo

místopředsedy soudu je oprávněn podat ... c) veřejný ochránce práv proti

kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu“.

 

Napadené ustanovení § 1 odst. 7 zákona č. 349/1999 Sb. zní: „Ochránce

je oprávněn podat návrh na zahájení řízení podle zákona o řízení ve

věcech soudců a státních zástupců a zúčastnit se tohoto řízení.

 

Na

základě těchto nyní zpochybňovaných ustanovení veřejný ochránce práv

Otakar Motejl podal v únoru 2010 návrh na zahájení kárného řízení proti

místopředsedovi Vrchního soudu v Praze J. B. pro kárné provinění podle §

87 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. NSS, ve shodě s

kárně obviněným místopředsedou vrchního soudu, namítá, že veřejný

ochránce práv není k podání takového návrhu aktivně legitimován, neboť

podle jeho názoru je jeho návrhové oprávnění v rozporu s ústavními

principy právního řádu.

 

Role

veřejného ochránce práv je podle navrhovatele definována tak, že sám

není nadán žádnými pravomocemi a má právo pouze podávat podněty,

upozorňovat na pochybení zejména v oblasti státní správy, a v tomto

smyslu je nadán i legislativní iniciativou. Byla-li mu nesystémově

svěřena i funkce výkonná, jde podle navrhovatele o ústavní exces. Má-li

být ústavně zaručeným způsobem dodržena zásada dělby moci, nelze podle

navrhovatele připustit, aby právo podat kárnou žalobu svědčilo někomu,

kdo stojí mimo sféru soudní moci. NSS namítá, že veřejný ochránce práv

není ústavním činitelem, resp. v ústavě zakotveným orgánem.

 

Zatímco

oprávnění prezidenta nebo ministra spravedlnosti podat návrh na

zahájení kárného řízení proti soudci, respektive proti předsedovi nebo

místopředsedovi soudů nevzbuzuje žádné pochybnosti, v případě veřejného

chránce práv je tomu podle NSS jinak.

 

Do

1. 10. 2008 mohli podat návrh na zahájení kárného řízení o kárné

odpovědnosti soudce ministr spravedlnosti, předseda Nejvyššího soudu,

předseda Nejvyššího správního soudu, předseda vrchního soudu, předseda

krajského soudu a předseda okresního soudu. Od 1. 10. 2008 je oprávněn

návrh na zahájení kárného řízení podat i prezident republiky proti

kterémukoliv soudci a návrh na zahájení kárného řízení o kárné

odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat i

prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího

soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského

soudu a veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo

místopředsedovi soudu.

 

Ústavní soud projedná návrh Nejvyššího správního soudu pod sp.zn. Pl. ÚS 60/10 a soudcem zpravodajem je Pavel Holländer.

 

Jana Pelcová, tel.: 542 161 026

jana.pelcova@usoud.cz