Ústavní soud konstatoval protiústavní překročení pravomoci trestního soudu při odnětí peněžních prostředků v pobočkách Oberbank

30.09.2015

Ústavní soud, Brno, TZ 85/15

Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 3511/14 ze dne 22. 9. 2015 (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti banky Oberbank AG, která napadla příkazy k odnětí věci a k prohlídce jiných prostor a pozemků vydané Krajským soudem v Brně a provedené Policií ČR. Tyto soudní příkazy byly vydány v reakci na to, že banka nesplnila povinnosti plynoucí z předchozího soudního příkazu k zajištění peněz na účtu společnosti EDBUSY, a.s., které mohly být výnosem z trestného činu podvodu a neoprávněného podnikání, a z obstaveného účtu bez vědomí a souhlasu trestního soudu umožnila vyvedení veškerých prostředků v rámci výkonu exekuce. Účelem ústavní stížností napadených soudních příkazů bylo zajištění peněžních prostředků, které měly sloužit jako náhrada za předtím vyvedené prostředky z obestaveného účtu. Tyto soudní příkazy přitom krajský soud vydal až po tom, co bylo pravomocně skončeno trestní řízení, při kterém došlo k původnímu zajištění peněz na účtu. Při provedení prohlídek na pobočkách v Praze a Brně policie bance fyzicky odňala hotovostní prostředky ve výši přes 93 milionů korun českých.
 
Ústavní soud konstatoval, že krajský soud o odnětí finančních prostředků rozhodl v rozporu s principem, dle kterého státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Přestože byl snad krajský soud veden dobrým úmyslem napravit závažné pochybení banky či jejího zaměstnance, kterým by byl prakticky znemožněn výkon trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, pokud by byl později uložen, jeho postup vybočil ze zákonem stanovených mezí pro uplatňování donucovací moci státu a zapříčinil protiústavnost soudních příkazů. Krajský soud de facto obešel ustanovení, která charakterizují zajištění majetku jako prozatímní institut v rámci probíhajícího trestního řízení, a po definitivním skončení trestního řízení využil prohlídky nebytových prostor k tomu, aby se fyzicky dostal k peněžnímu obnosu, který měl nahradit prostředky, které se původně nacházely na zajištěném účtu.

Orgány činné v trestním řízení zabavily hotovostní prostředky, které se nacházely na pobočkách banky a byly zjevně ve vlastnictví stěžovatelky nebo jejích klientů. Rozhodně tedy nemohlo jít o prostředky, které by mohly být výnosem z trestné činnosti, jak to při zajištění vyžaduje zákon. Na tyto cizí prostředky, žádným způsobem nesouvisící se stíhanou trestnou činností, se vztahuje plná ochrana vlastnického práva. Ústavní soud proto uzavřel, že protiústavní překročení pravomoci soudu bylo vážným zásahem do práva stěžovatelky vlastnit majetek.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3511/14 je dostupný PDF zde (279 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu