Ústavní soud se loučí s další výraznou osobností českého ústavního soudnictví, JUDr. Ivanou Janů

15.09.2014

Ústavní soud, Brno, TZ 58/14

Zítřejšího dne uplyne funkční období dalšímu ze soudců Ústavního soudu, a to JUDr. Ivaně Janů.

Doktorka Janů patří ke skupině soudců, kteří vtiskovali ústavnímu soudnictví v ČR po roce 1993 konkrétní podobu a obsah, neboť působila na Ústavním soudu již v letech 1993 – 2002, a to v pozici jeho místopředsedkyně. Společně s bývalými soudci tzv. prvního Ústavního soudu, jako byl například Antonín Procházka, patřila spíše ke konzervativně orientovaným osobnostem soudu. Specializace na mezinárodní právo, ale též problematiku politické a právní transformace v zemích střední a východní Evropy jí umožnila od roku 2001 působit jako soudce ad litem u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v nizozemském Haagu. Po svém návratu do České republiky byla opakovaně jmenována prezidentem republiky jako soudkyně Ústavního soudu.

Po obě funkční období se doktorka Janů profilovala především na kauzách, které se týkaly vyrovnávání se s totalitní minulostí a problematiky související s transformačními procesy. Jednalo se například o nálezy reagující na protiústavní regulaci nájemného a související nečinnost zákonodárce (nález Pl. ÚS 20/05 a navazující stanovisko pléna Pl. ÚS-st. 27/09) nebo rozhodnutí kritizující parlament za nečinnost ve věci církevních restitucí (nález Pl. ÚS 9/07). Ivana Janů zpracovávala jako soudkyně zpravodajka rovněž zamítavé nálezy týkající se odvodů z fotovoltaických elektráren či ve věci platů státních zástupců. Nepřehlédnutelná jsou rovněž její odlišná stanoviska (celkově jich za obě funkční období uplatnila 67) k rozhodnutím Ústavního soudu ve věcech týkajících se amnestijního rozhodnutí prezidenta republiky, v nichž Ivana Janů vyjádřila ostrý nesouhlas s rozhodováním většiny soudu, jež odmítla ústavní přezkum (Pl. ÚS 4/13 a Pl. ÚS 14/13), nebo disent k rozhodnutí o zastavení řízení o žalobě Senátu na bývalého prezidenta republiky.  

Lze nepochybně konstatovat, že z Ústavního soudu odchází výrazná právnická osobnost polistopadového vývoje, která společně s dalšími soudci vytvářela podobu ústavního soudnictví v naší zemi.  

Po odchodu Ivany Janů zůstane Ústavní soud dočasně neobsazen, neboť prezident republiky dosud nepožádal Senát Parlamentu ČR k udělení souhlasu se jmenováním kandidáta na nového soudce.

Ivo Pospíšil
generální sekretář Ústavního soudu