Ústavní soud včera přijal dvě sjednocující stanoviska podle § 23 zákona o Ústavním soudu, mimo jiné i k problematice vytěsňování menšinových akcionářů (squeeze-out)

24.04.2013

Ústavní soud, Brno, 24. dubna 2013, TZ 21/13

Plénum Ústavního soudu přijalo na svém včerejším zasedání stanoviska podle § 23 zákona o Ústavním soudu, jimiž se vyjádřilo k nepřípustnosti ústavní stížnosti proti výzvě soudu k zaplacení soudního poplatku a k absenci či omezení dohledu ČNB při vytěsňování menšinových akcionářů a důsledkům této absence pro řízení o žalobách na neplatnost usnesení valné hromady.

Pokud jde o stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13, v něm plénum Ústavního soudu konstatovalo, že ústavní stížnost směřující proti výzvě soudu k zaplacení soudního poplatku je nepřípustná, neboť výzva svou povahou není rozhodnutím a současně má stěžovatel (žalobce) k dispozici prostředky ochrany před obecnými soudy. Připuštění ústavní stížnosti by proto kolidovalo s principem subsidiarity ochrany poskytované Ústavním soudem. To však nevylučuje případné připuštění takové ústavní stížnosti podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, pokud budou splněny tam uvedené podmínky. Stanovisko překonalo předchozí nálezy Ústavního soudu, které ústavní stížnosti proti výzvě připouštěly a výzvy rušily.

V případě stanoviska sp. zn. Pl. ÚS-st. 36/13 dospělo plénum Ústavního soudu k závěru, že absence či omezení dohledu ČNB nad přiměřeností protiplnění v případě vytěsňování menšinových akcionářů není relevantní v řízení o žalobě na neplatnost usnesení valné hromady, neboť ochrana vlastnického práva je zajištěna až v řízení o návrhu na přezkoumání přiměřenosti protiplnění podle § 183k obchodního zákoníku. Stanovisko překonalo dva předchozí nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1768/09 a I. ÚS 2154/11.

Texty obou stanovisek jsou ke stažení v databázi NALUS pod uvedenými spisovými značkami.

Ivo Pospíšil
generální sekretář Ústavního soudu