Společně s Moravským zemským muzeem vystavuje Ústavní soud originál dokumentu Charta 77 a další dobové dokumenty ze sbírky spisovatele Pavla Kohouta.
Vernisáž výstavy „Charta 77 – Od občanského vzdoru k demokratické ústavě“ zahájili ve čtvrtek 2. února v prostorách Ústavního soudu předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský, spisovatel a signatář Pavel Kohout a ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner.
Dobové dokumenty daroval do sbírek Moravského zemského muzea Pavel Kohout a výstava je uspořádána u příležitosti 35. výročí vzniku Charty 77 a 20. výročí založení Ústavního soudu ČSFR. Kromě dokumentu, který obsahuje několik stran strojopisu s ručně psanými poznámkami prezidenta Václava Havla či spisovatele Pavla Kohouta, je zde vystaveno například i deset původních podpisů, kterými se signatáři osobně zavázali k jejímu obsahu. K vidění je také výtisk Rudého práva, ve kterém jsou otištěny zásady, k nimž se přihlásila tehdejší vláda na konferenci v Helsinkách. Kurátorem výstavy Zdeněk Drahoš.
Charta vyzývala státní moc tehdejšího komunistického Československa, aby dodržovala lidská a občanská práva, k čemuž se zavázala na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která proběhla v roce 1975 v Helsinkách. Obsah prohlášení signatáři domluvili jedenáctého prosince 1976 v pražském bytě překladatele Jaroslava Kořána. Přibližně 250 kopií vznikalo na psacích strojích u Václava Havla doma. Na Tři krále 1977 chtěli Havel společně se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem a hercem Pavlem Landovským text Charty osobně doručit tehdejšímu Národnímu shromáždění ČSFR. Cestou je však zadržela Státní bezpečnost, která rozpoutala protikampaň vrcholící podpisem Anticharty v pražském Národním divadle. Přesto se text Charty podařilo propašovat do několika zahraničních médií.
Podle spisovatele Pavla Kohouta byly originály zachráněny díky tehdejšímu švýcarskému velvyslanci v Praze panu Walteru Jaeggimu. „Předal jsem mu je, než jsem musel opustit svůj pražský byt. Po jeho smrti se jich ujal prezident švýcarského kantonu Nidwalden Bruno Leuthold, který mi je předal zpět, když jsme museli se ženou v roce 1979 nuceně opustit Československo,“ uvedl na tiskové konferenci k zahájení výstavy spisovatel Pavel Kohout.
„Když jsem dokument podepisoval, nedokázal jsem si představit, že bude mít takový dopad. Bral jsem jej jako další petici, která zapadne. Svým způsobem se Charta stala listinou, která změnila naše dějiny,“ zavzpomínal signatář Pavel Rychetský. Totéž potvrdil také Pavel Kohout: „Při vzniku Charty se nedalo předvídat, jakého významu iniciativa dosáhne. O její věhlas se paradoxně postaraly státní represe, které vyvolala. O největší osobní odvaze jde podle mě mluvit až u dalších vln signatářů. Už předem totiž věděli, co jim po podpisu hrozí.“ Na zahájení výstavy se sešli signatáři Charty 77 z Brna a okolí.
Výstava v prostorách Ústavního soudu je stálá. Originál Charty časem nahradí faksimile dokumentu. Veřejnosti je výstava přístupná vždy po dobu veřejných jednání v prostorách Ústavního soudu dle programu, který je publikován na webových stránkách Ústavního soudu či ve foyer budovy v Joštově ulici.
Jana Pelcová, tisková mluvčí
jana.pelcovausoud..cz