Plénum Ústavního soudu dle § 11 odst. 2 písm. m) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přijalo 2. května 2006 pod č. Org. 17/06 rozhodnutí o pravidlech rozdělení agendy od roku 2007, ve znění rozhodnutí ze dne 9. června 2009 č. Org. 21/09, takto:

Čl. 1

Pravidla rozdělení senátní agendy

Věci, které patří do působnosti senátů (dále jen „senátní věci“), se přidělují v každém přidělovacím kole po jedné věci, podle data nápadu a pořadí určeného podle čl. 3 odst. 1 všem soudcům Ústavního soudu včetně funkcionářů Ústavního soudu abecedně seřazeným podle jejich příjmení a jména s následujícími výjimkami:

a) v každém druhém přidělovacím kole se vynechá předseda Ústavního soudu a

b) v každém čtvrtém přidělovacím kole se vynechají místopředsedové Ústavního soudu.

Čl. 2

Pravidla rozdělení plenární agendy

(1) Věci, které patří do působnosti pléna (dále jen „plenární věci“), se přidělují v každém přidělovacím kole po jedné věci, podle data nápadu a pořadí určeného podle čl. 3 odst. 1 soudcům Ústavního soudu včetně funkcionářů Ústavního soudu abecedně seřazeným podle jejich příjmení a jména.

(2) Na návrh soudce zpravodaje a se souhlasem pléna může být věc přidělena jinému soudci, pokud s tím souhlasí. Další věc tohoto soudce se přidělí soudci, jemuž byla věc podle první věty tohoto odstavce původně přidělena.

(3) Ve věcech podle ustanovení § 78 zákona o Ústavním soudu se návrh přidělí soudci zpravodaji ve věci ústavní stížnosti, od níž se návrh na zrušení právního předpisu odvíjí. Další věc tohoto soudce, která by mu byla přidělena podle odstavce 1, se přidělí soudci následujícímu v abecedním pořadí.

Čl. 3

Společná ustanovení pro pravidla rozdělení senátní a plenární agendy

(1) Jsou-li v jeden den doručeny dvě nebo více věcí (návrhů), seřadí se abecedně podle příjmení a jména navrhovatele fyzické osoby nebo názvu navrhovatele právnické osoby a zvláštních procesně legitimovaných subjektů, resp. prvního z nich, je-li navrhovatelů více. Je-li v jeden den doručeno více věcí téhož navrhovatele, jejich pořadí je určeno zápisem v knize poštovních zásilek.

(2) Je-li soudce po dobu delší než jeden měsíc nepřítomen z jiného důvodu než z důvodu řádné dovolené, přestanou se mu věci přidělovat. K tomuto opatření lze přistoupit již po uplynutí dvou týdnů nepřítomnosti soudce, pokud je zřejmé, že soudce nebude z důvodu nemoci přítomen déle než jeden měsíc.

(3) Trvá-li nepřítomnost soudce déle než tři měsíce, předseda Ústavního soudu po projednání v plénu může rozdělit jeho neskončené věci mezi ostatní soudce Ústavního soudu. Řídí se přitom zásadou rovnoměrného zatížení soudců. Jde-li o naléhavé věci, předseda Ústavního soudu může přistoupit k tomuto opatření i dříve. Řídí se přitom zásadou rovnoměrného zatížení soudců.

(4) Zanikne-li funkce soudce, předseda Ústavního soudu po projednání v plénu přidělí jeho neskončené věci nově jmenovanému soudci Ústavního soudu nebo je rozdělí mezi ostatní soudce.

(5) S ohledem na zásadu rovnoměrného zatížení soudců může předseda Ústavního soudu se souhlasem pléna v rozvrhu práce stanovit, že nově jmenovanému soudci Ústavního soudu budou přidělovány nově napadlé věci po dobu dočasného zastavení nápadu soudcům ostatním.

(6) Z důvodů neúplného obsazení Ústavního soudu, zvýšeného nápadu věcí, výrazně nerovnoměrného zatížení soudců nebo z jiných mimořádně naléhavých důvodů může předseda Ústavního soudu se souhlasem pléna v rozvrhu práce stanovit, že přidělovat věci lze jen některým soudcům nebo nerovnoměrně.

(7) Při spojení více než šesti věcí ke společnému řízení předseda Ústavního soudu rozhodne, že soudci zpravodaji, k němuž byly věci spojeny, se z důvodu zachování zásady rovnoměrného zatížení soudců dočasně sníží nápad nových věcí tak, aby mu bylo přiděleno o polovinu méně věcí, než bylo věcí přidělených spojením.

Čl. 4

Určení senátu příslušného pro řízení a rozhodnutí v senátní věci

(1) Je-li senátní věc podle čl. 1 přidělena soudci, který je členem jednoho ze senátů Ústavního soudu, je jeho senát příslušný pro řízení a rozhodnutí v této věci.

(2) Pro senátní věci přidělené předsedovi Ústavního soudu je střídavě příslušný I. senát, II. senát, III. senát a IV. senát Ústavního soudu.

(3) Pro senátní věci přidělené místopředsedovi Ústavního soudu je střídavě příslušný III. senát a IV. senát Ústavního soudu.

(4) Pro senátní věci přidělené místopředsedkyni Ústavního soudu je střídavě příslušný I. senát a II. senát Ústavního soudu.

(5) Funkcionáři Ústavního soudu zastoupí při rozhodování senátu určeného podle předchozích odstavců soudce, který byl ke dni nápadu věci předsedou tohoto senátu.

Čl. 5

Určení senátu příslušného pro řízení a rozhodnutí v plenární věci

(1) Je-li plenární věc podle čl. 2 přidělena soudci, který je členem jednoho ze senátů Ústavního soudu, je jeho senát příslušný pro řízení a rozhodnutí v této věci.

(2) Je-li plenární věc přidělena předsedovi Ústavního soudu, určí se příslušnost senátu pro řízení a rozhodnutí ve věci tak, že se číslo spisové značky před lomítkem vydělí čtyřmi a

a) je-li zbytek dělení roven 1, věc rozhodne I. senát,

b) je-li zbytek dělení roven 2, věc rozhodne II. senát,

c) je-li zbytek dělení roven 3, věc rozhodne III. senát a

d) je-li zbytek dělení roven 0, věc rozhodne IV. senát.

(3) Je-li plenární věc přidělena místopředsedovi Ústavního soudu, určí se příslušnost senátu pro řízení a rozhodnutí ve věci takto:

a) je-li číslo spisové značky před lomítkem liché, věc rozhodne III. senát,

b) je-li číslo spisové značky před lomítkem sudé, věc rozhodne IV. senát.

(4) Je-li plenární věc přidělena místopředsedkyni Ústavního soudu, určí se příslušnost senátu pro řízení a rozhodnutí ve věci takto:

a) je-li číslo spisové značky před lomítkem liché, věc rozhodne I. senát,

b) je-li číslo spisové značky před lomítkem sudé, věc rozhodne II. senát.

(5) Funkcionáři Ústavního soudu zastoupí při rozhodování senátu určeného podle předchozích odstavců soudce, který byl ke dni nápadu věci předsedou tohoto senátu.

Čl. 6

Změna ve složení senátů

(1) Stane-li se soudce Ústavního soudu stálým nebo funkcionář Ústavního soudu zastupujícím členem jiného senátu, je tento nový senát nadále příslušný i pro projednání a rozhodnutí všech neskončených věcí tohoto soudce zpravodaje. Bylo-li ve věci provedeno důkazní řízení, je nutno je v novém složení senátu zopakovat.

(2) Pokud přestane být funkcionář Ústavního soudu zastupujícím soudcem v senátu, je tento senát i nadále příslušný pro projednání a rozhodování jeho neskončených věcí; přitom zastoupí v senátu toho soudce, na jehož místě v senátu zastupoval.

Čl. 7

Závěrečná ustanovení

(1) Dosavadní pravidla rozdělení agendy ze dne 7. prosince 2004, č.j. Org. 2/05, ve znění pozdějších změn a doplňků, se ruší. Tím není dotčena platnost rozhodnutí o atrahování působnosti senátů, čl. 1 rozhodnutí čj. Org. 2/04 ze dne 18. prosince 2003, publikované pod č. 14/2004 Sb.

(2) Tato pravidla nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007.

V Brně 2. května 2006

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu

Změna Org. 21/09 (čl. 3 odst. 1) nabyla účinnosti 10. 6. 2009

‹‹ Aktuální jednání

RYCHLÉ VYHLEDÁNÍ

hledaná fráze