Dle § 16 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanovuji na základě
rozhodnutí o ustavení senátů č. Org. 1/05 ze dne 7. prosince 2004, ve znění rozhodnutí č. Org. 38/05 ze dne
9. srpna 2005 a rozhodnutí č. Org. 62/05 ze dne 20. prosince 2005, dále na základě rozhodnutí o pravidlech
rozdělení agendy od roku 2007 č. Org. 17/06 ze dne 2. května 2006, ve znění rozhodnutí Org. 21/09 ze dne
9. června 2009, a rozhodnutí o atrahování působnosti senátů plénem č. Org. 23/09 ze dne 9. června 2009
(vyhlášeno sdělením č. 202/2009 Sb.) rozvrh práce Ústavního soudu na období roku 2010 takto:

§ 1

Funkcionáři a senáty Ústavního soudu

Funkcionáři Ústavního soudu:

Předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský
Místopředseda Ústavního soudu Prof. JUDr. Pavel Holländer, DrSc.
Místopředsedkyně Ústavního soudu JUDr. Eliška Wagnerová, PhD.

I. senát Ústavního soudu
Předseda senátu JUDr. Vojen Güttler
Soudkyně JUDr. Ivana Janů
Soudce JUDr. František Duchoň

II. senát Ústavního soudu
Předsedkyně senátu JUDr. Dagmar Lastovecká
Soudce JUDr. Jiří Nykodým
Soudce JUDr. PhDr. Stanislav Balík

III. senát Ústavního soudu
Předseda senátu JUDr. Vladimír Kůrka
Soudce JUDr. Jiří Mucha
Soudce Prof. JUDr. Jan Musil, CSc.

IV. senát Ústavního soudu
Předseda senátu JUDr. Miloslav Výborný
Soudkyně Doc. JUDr. Michaela Židlická, Dr.
Soudkyně JUDr. Vlasta Formánková

§ 2

Vymezení plenárních a senátních věcí a určení rejstříků

(1) Návrhy na zahájení řízení, které patří do působnosti pléna (dále jen „plenární věci“), se zapisují do plenárního rejstříku.
(2) Plenárními věcmi jsou věci uvedené v § 11 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu, tedy návrhy na zahájení řízení
      a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“),
      b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy,
      c) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,
      d) o návrhu prezidenta na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy,
     e) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo         jinými zákony podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy,
      f) o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení podle čl. 87 odst. 1 písm. m) Ústavy,
      g) o návrhu na obnovu řízení a v obnoveném řízení podle § 119 až 119b,
      h) o návrhu na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy.
(3) Plenárními věcmi jsou dále návrhy na zahájení řízení, rozhodování o nichž si podle § 11 odst. 2 písm. k) zákona o Ústavním soudu vyhradilo plénum Ústavního soudu rozhodnutím č. Org. 23/09 ze dne 9. června 2009 o atrahování působnosti senátů plénem (vyhlášeným ve Sbírce zákonů sdělením č. 202/2009 Sb.), tedy:
      a) návrhy na zahájení řízení ve sporu o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy,
      b) ústavní stížnosti proti rozhodnutím velkých senátů kolegií Nejvyššího soudu,
      c) ústavní stížnosti proti rozhodnutím rozšířených senátů Nejvyššího správního soudu,
      d) ústavní stížnosti proti rozhodnutím zvláštního senátu podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů,
      e) ústavní stížnosti proti rozhodnutí nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, je-li účastníkem řízení nebo vedlejším účastníkem řízení o této ústavní stížnosti prezident republiky, vláda, předseda vlády, Parlament nebo některá z jeho komor, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo předseda Senátu Parlamentu nebo jiný orgán komory Parlamentu,
      f) opravné prostředky proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy,
      g) návrhy na zahájení řízení o rozhodování v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 a čl. 87 odst. 1 písm. f) Ústavy.
(4) Návrhy na zahájení řízení, které nepatří do působnosti pléna, patří do působnosti senátů (dále jen „senátní věci“) a zapisují se do senátního rejstříku.

§ 3

Rozdělení senátní agendy

Senátní věci se přidělují v každém přidělovacím kole po jedné věci, podle data nápadu a pořadí určeného podle § 5 odst. 1 všem soudcům Ústavního soudu včetně funkcionářů Ústavního soudu abecedně seřazeným podle jejich příjmení a jména s následujícími výjimkami:
a) v každém druhém přidělovacím kole se vynechá předseda Ústavního soudu a
b) v každém čtvrtém přidělovacím kole se vynechají místopředsedové Ústavního soudu.

§ 4

Rozdělení plenární agendy

(1) Plenární věci se přidělují v každém přidělovacím kole po jedné věci, podle data nápadu a pořadí určeného podle § 5 odst. 1 soudcům Ústavního soudu včetně funkcionářů Ústavního soudu abecedně seřazeným podle jejich příjmení a jména.
(2) Na návrh soudce zpravodaje a se souhlasem pléna může být věc přidělena jinému soudci, pokud s tím souhlasí. Další věc tohoto soudce se přidělí soudci, jemuž byla věc podle první věty tohoto odstavce původně přidělena.
(3) Ve věcech podle ustanovení § 78 zákona o Ústavním soudu se návrh přidělí soudci zpravodaji ve věci ústavní stížnosti, od níž se návrh na zrušení právního předpisu odvíjí. Další věc tohoto soudce, která by mu byla přidělena podle odstavce 1, se přidělí soudci následujícímu v abecedním pořadí.

§ 5

Společná ustanovení pro rozdělení senátní a plenární agendy

(1) Jsou-li v jeden den doručeny dvě nebo více věcí (návrhů), seřadí se abecedně podle příjmení a jména navrhovatele fyzické osoby nebo názvu navrhovatele právnické osoby a zvláštních procesně legitimovaných subjektů, resp. prvního z nich, je-li navrhovatelů více. Je-li v jeden den doručeno více věcí téhož navrhovatele, jejich pořadí je určeno zápisem v knize poštovních zásilek.
(2) Je-li soudce po dobu delší než jeden měsíc nepřítomen z jiného důvodu než z důvodu řádné dovolené, přestanou se mu věci na pokyn předsedy Ústavního soudu přidělovat. K tomuto opatření lze na pokyn předsedy Ústavního soudu přistoupit již po uplynutí dvou týdnů nepřítomnosti soudce, pokud je zřejmé, že soudce nebude z důvodu nemoci přítomen déle než jeden měsíc.
(3) Trvá-li nepřítomnost soudce déle než tři měsíce, předseda Ústavního soudu po projednání v plénu může rozdělit jeho neskončené věci mezi ostatní soudce Ústavního soudu. Řídí se přitom zásadou rovnoměrného zatížení soudců. Jde-li o naléhavé věci, předseda Ústavního soudu může přistoupit k tomuto opatření i dříve.
(4) Zanikne-li funkce soudce, předseda Ústavního soudu po projednání v plénu přidělí jeho neskončené věci nově jmenovanému soudci Ústavního soudu nebo je rozdělí mezi ostatní soudce. Řídí se přitom zásadou rovnoměrného zatížení soudců.
(5) S ohledem na zásadu rovnoměrného zatížení soudců může předseda Ústavního soudu se souhlasem pléna v přechodných ustanoveních rozvrhu práce stanovit, že nově jmenovanému soudci Ústavního soudu budou přidělovány nově napadlé věci po dobu dočasného zastavení nápadu soudcům ostatním.
(6) Z důvodů neúplného obsazení Ústavního soudu, zvýšeného nápadu věcí, výrazně nerovnoměrného zatížení soudců nebo z jiných mimořádně naléhavých důvodů může předseda Ústavního soudu se souhlasem pléna v přechodných ustanoveních rozvrhu práce stanovit, že přidělovat věci lze jen některým soudcům nebo nerovnoměrně.
(7) Při spojení více než šesti věcí ke společnému řízení předseda Ústavního soudu rozhodne, že soudci zpravodaji, k němuž byly věci spojeny, se z důvodu zachování zásady rovnoměrného zatížení soudců dočasně sníží nápad nových věcí tak, aby mu bylo přiděleno o polovinu méně věcí, než bylo věcí přidělených spojením.
(8) Věc vyloučená usnesením Ústavního soudu k samostatnému projednání se zařadí jako samostatná věc do přidělování podle odstavce 1 spolu s věcmi došlými následující den poté, kdy bylo usnesení o vyloučení věci předáno soudnímu odboru k doručení.

§ 6

Určení senátu příslušného pro řízení a rozhodnutí v senátní věci

(1) Je-li senátní věc podle § 3 přidělena soudci, který je členem jednoho ze senátů Ústavního soudu, je jeho senát příslušný pro řízení a rozhodnutí v této věci.
(2) Pro senátní věci přidělené předsedovi Ústavního soudu je střídavě příslušný I. senát, II. senát, III. senát a IV. senát Ústavního soudu.
(3) Pro senátní věci přidělené místopředsedovi Ústavního soudu je střídavě příslušný III. senát a IV. senát Ústavního soudu.
(4) Pro senátní věci přidělené místopředsedkyni Ústavního soudu je střídavě příslušný I. senát a II. senát Ústavního soudu.
(5) Funkcionáři Ústavního soudu zastoupí při rozhodování senátu určeného podle předchozích odstavců soudce, který byl ke dni nápadu věci předsedou tohoto senátu.
(6) Podle ustanovení předchozích odstavců je v každé senátní věci automaticky vygenerováno sdělení navrhovateli (akceptační dopis), které obsahuje údaj o přidělené spisové značce, soudci zpravodaji a složení příslušného senátu.

§ 7

Určení senátu příslušného pro řízení a rozhodnutí v plenární věci podle § 43 odst. 2
zákona o Ústavním soudu

(1) Je-li plenární věc podle § 4 přidělena soudci, který je členem jednoho ze senátů Ústavního soudu, je jeho senát příslušný pro řízení a rozhodnutí v této věci.

(2) Je-li plenární věc přidělena předsedovi Ústavního soudu, určí se příslušnost senátu pro řízení a rozhodnutí ve věci tak, že se číslo spisové značky před lomítkem vydělí čtyřmi a
      a) je-li zbytek dělení roven 1, věc rozhodne I. senát,
      b) je-li zbytek dělení roven 2, věc rozhodne II. senát,
      c) je-li zbytek dělení roven 3, věc rozhodne III. senát a
      d) je-li zbytek dělení roven 0, věc rozhodne IV. senát.

(3) Je-li plenární věc přidělena místopředsedovi Ústavního soudu, určí se příslušnost senátu pro řízení a
rozhodnutí ve věci takto:
a) je-li číslo spisové značky před lomítkem liché, věc rozhodne III. senát,
b) je-li číslo spisové značky před lomítkem sudé, věc rozhodne IV. senát.

(4) Je-li plenární věc přidělena místopředsedkyni Ústavního soudu, určí se příslušnost senátu pro řízení
a rozhodnutí ve věci takto:
a) je-li číslo spisové značky před lomítkem liché, věc rozhodne I. senát,
b) je-li číslo spisové značky před lomítkem sudé, věc rozhodne II. senát.

(5) Funkcionáři Ústavního soudu zastoupí při rozhodování senátu určeného podle předchozích odstavců
soudce, který byl ke dni nápadu věci předsedou tohoto senátu.

§ 8

Změna ve složení senátů

(1) Stane-li se soudce Ústavního soudu stálým nebo funkcionář Ústavního soudu zastupujícím členem jiného senátu, je tento nový senát nadále příslušný i pro projednání a rozhodnutí všech neskončených věcí tohoto soudce zpravodaje. Bylo-li ve věci provedeno důkazní řízení, je nutno je v novém složení senátu zopakovat.
(2) Pokud přestane být funkcionář Ústavního soudu zastupujícím soudcem v senátu, je tento senát i nadále příslušný pro projednání a rozhodování jeho neskončených věcí; přitom zastoupí v senátu toho soudce, na jehož místě v senátu zastupoval.

§ 9

Zastupování nepřítomného člena senátu

(1) Nepřítomného člena I. senátu dočasně zastoupí při jednání senátu soudci II. senátu postupně v pořadí předseda senátu, starší člen senátu, mladší člen senátu.
(2) Nepřítomného člena II. senátu dočasně zastoupí při jednání senátu soudci I. senátu postupně ve stejném pořadí.
(3) Nepřítomného člena III. senátu dočasně zastoupí při jednání senátu soudce IV. senátu postupně ve stejném pořadí.
(4) Nepřítomného člena IV. senátu dočasně zastoupí při jednání senátu soudci III. senátu postupně ve stejném pořadí.
(5) Dle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, per analogiam, platí postup uvedený v odstavcích 1 až 4 i v případě chybějícího člena senátu z důvodu neúplného obsazení Ústavního soudu.
(6) Nepřítomného předsedu senátu zastupuje věkem nejstarší stálý člen senátu (§ 17 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
(7) V případě potřeby může ad hoc při jednání senátu zastoupit i funkcionář Ústavního soudu.

§ 10

Vyloučení soudce

(1) Jde-li o rozhodování v senátu, o vyloučení soudce I. senátu rozhoduje usnesením II. senát, o vyloučení soudce II. senátu rozhoduje usnesením I. senát, o vyloučení soudce III. senátu rozhoduje usnesením IV. senát a o vyloučení soudce IV. senátu rozhoduje usnesením III. senát.
(2) Je-li vyloučen soudce zpravodaj z projednání a rozhodování věci, která patří do působnosti senátu, předseda Ústavního soudu věc svým rozhodnutím přidělí jinému stálému soudci senátu jako soudci zpravodaji. Řídí se přitom zásadou rovnoměrného zatížení soudců.
(3) Pro zastupování vyloučeného soudce v senátu platí ustanovení § 9 obdobně.
(4) Je-li vyloučen soudce zpravodaj z projednání a rozhodování věci, která patří do působnosti pléna, předseda Ústavního soudu tuto věc přidělí jinému soudci jako soudci zpravodaji. Řídí se přitom zásadou rovnoměrného zatížení soudců. Další věc, která by tomuto soudci připadla, se přidělí soudci, který byl vyloučen.
(5) Rozhodnutí předsedy Ústavního soudu o přidělení věci jinému soudci zpravodaji se doručuje obdobně jako usnesení podle odstavce 1.

§ 11

Zapisování věcí do rejstříků

Zapisování věcí do příslušných rejstříků upravuje kancelářský a spisový řád Ústavního soudu č. Org. 27/04 ze dne 16. března 2004, v platném znění.

§ 12

Závěrečná ustanovení

(1) Dosavadní rozvrh práce ze dne 1. prosince 2008 č. Org. 1/09, ve znění pozdějších změn a doplňků,
se ruší.
(2) Tento rozvrh práce nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

V Brně 26. listopadu 2009
JUDr. Pavel Rychetský v. r.
předseda Ústavního soudu

‹‹ Aktuální jednání

RYCHLÉ VYHLEDÁNÍ

hledaná fráze