K podmínkám uložení ústavního ochranného léčení osobám s duševní poruchou

25.04.2017

Ústavní soud, Brno, PV 6/2017

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil usnesení Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, neboť jimi došlo k porušení stěžovatelčina práva na osobní svobodu a jejího práva na soudní ochranu.

Právní věta: Při závažném zásahu do osobní svobody osoby trpící duševní poruchou, jakým je uložení ústavního ochranného léčení podle § 99 ve spojení s § 38 odst. 2 a § 96 odst. 2 trestního zákoníku, musí soudy při prováděném dokazování, s ohledem na princip proporcionality zásahu, ověřit a přezkoumatelným způsobem odůvodnit, proč nepostačuje uložení prostředku mírnějšího (ambulantního ochranného léčení); takovým postupem v rozporu s čl. 8 odst. 2 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod dochází k porušení ústavně zaručeného práva na ochranu osobní svobody podle čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a dále práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3675/16 je dostupný PDF zde (249 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu