K posouzení vzniku odpovědnosti státu za škodu vzniklou nezákonným rozhodnutím

14.01.2016

Ústavní soud, Brno, TZ 5/2016

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Ludvík David) vyhověl stížnosti stěžovatele a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 a usnesení Nejvyššího soudu, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na spravedlivý proces.

V řízení před obecnými soudy se stěžovatel marně po státu domáhal náhrady škody ve výši 77 100 000 Kč s příslušenstvím, tato částka odpovídala znehodnocení akcií obchodní společnosti SLATE – B. D. S. O., a.s., které bylo podle tvrzení stěžovatele způsobeno nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání (nejprve pro trestný čin podvodu, pak zkreslování údajů o stavu hospodářství a jmění) a uvalením vazby. Stěžovatel byl v celém rozsahu zproštěn podané obžaloby Městským soudem v Brně. Obecné soudy nárok na náhradu škody posuzovaly podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a dospěly k závěru o nedostatku příčinné souvislosti mezi trestním řízením, popř. vazbou stěžovatele, a vznikem škody. Dále konstatovaly, že stěžovateli mohla vzniknout škoda následkem bezúplatného převodu dobývacího prostoru Svatoňovice, který byl majetkem výše zmíněné obchodní společnosti, na třetí osobu. Příčinou škody mohl být podle právního posouzení obecných soudů pouze postup likvidátora obchodní společnosti, který smlouvu o převodu dobývacího prostoru uzavřel.

Ústavní soud k posuzované věci konstatuje, že obecné soudy zasáhly do práva stěžovatele na spravedlivý proces, neboť v odůvodnění nevyřešily ústavně konformně otázku podmínky vzniku odpovědnosti státu za škodu, a to příčinné souvislosti mezi trestním stíháním (zahájením trestního procesu, zabavením akcií, popřípadě i vazbou stěžovatele) a tvrzenou škodou.

Zproštění obžaloby obecně zakládá nárok na náhradu majetkové újmy proti státu z titulu nezákonného rozhodnutí, kterým se rozumí též usnesení o zahájení trestního stíhání, popř. usnesení o vzetí do vazby. Soudy proto byly povinny na základě okolností případu a důkazního stavu zvažovat, zda žalobcem tvrzená škoda (znehodnocení akcií obchodní společnosti, u kterých majetková hodnota podle stěžovatele klesla na 0 Kč) mohla být způsobena trestním stíháním nebo vazbou. Obecné soudy vybočily z mezí ústavnosti, pokud a priori a bez náležitého odůvodnění usoudily, že škoda mohla vzniknout pouze postupem likvidátora. Stěžovatel v žalobě popsal vzniklou škodu jako rozdíl nominální hodnoty akcií v době před trestním řízením a hodnoty akcií po zahájení trestního stíhání, kdy mu byly akcie zabaveny a nemohl s nimi nakládat, tedy nešlo o škodu v důsledku převodu dobývacího prostoru, ale z důvodu trestního stíhání a zabavení akcií.

Je na obecných soudech, aby na podkladě okolností případu řádně zhodnotily, zda v předmětné věci nárok na náhradu škody proti státu stěžovateli vznikl.

Text nálezu sp. zn. I. ÚS 1680/13 je dostupný PDF zde (246 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu