Nejvyšší správní soud navrhuje zrušení části exekučního řádu

18.01.2010

Brno, Ústavní soud, 13. ledna 2010

Nejvyšší správní soud doručil dne 18. prosince 2009 Ústavnímu soudu

návrh na zrušení přechodných ustanovení k části první, Čl. II, body 3. –

7. zákona č. 183/2009 Sb. (novely exekučního řádu) pro rozpor s garancí

práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních

práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních

svobod. Návrhu byla přidělena spisová značka Pl. ÚS 38/09 a soudcem

zpravodajem byl určen JUDr. František Duchoň. 

 

Novelizace

exekučního řádu, jejíž některá ustanovení byla u Ústavního soudu

napadena, nebyla poslední novelizací exekučního řádu v roce 2009.

Exekuční řád byl totiž novelizován ještě jednou (zákonem č. 286/2009

Sb.), avšak kárná řízení zahájená před účinností této druhé novely musí

být dokončena podle dosavadních právních předpisů (tedy dle novelizace

č. 183/2009 Sb.). Zákon č. 183/2009 Sb. mimo jiného stanovil, že kárné

řízení nad soudními exekutory a exekutorskými kandidáty bude probíhat

před kárným senátem Nejvyššího správního soudu, zatímco dle dřívější

právní úpravy projednávala kárná obvinění exekutorů kárná komise

Exekutorské komory.

 

Nejvyšší správní soud (dále jen

„navrhovatel“) tedy pokračoval prostřednictvím svého kárného senátu v 

řízení zahájeném již dříve kárnou komisí Exekutorské komory. Kárná

komise Exekutorské komory ve svém rozhodování zprostila obviněného

exekutora kárné žaloby, ale protože před nabytím účinnosti nestihla

vypracovat písemné rozhodnutí, v řízení dle novely pokračoval kárný

senát navrhovatele.

 

Při projednávání této věci došel

kárný senát k závěru, že pro novelizaci kárného řízení soudních

exekutorů nebyly splněny podmínky pro použití procedury dle § 90 odst. 2

jednacího řádu Poslanecké sněmovny (vyslovení souhlasu s návrhem zákona

již v prvním čtení). Jak navrhovatel uvádí: „změna právní úpravy

kárného řízení soudních exekutorů … nesouvisela s důvodem vyjádřeným

v důvodové zprávě pro zrychlenou legislativní proceduru …“, tedy, že se

toto odůvodnění opíralo pouze o nespuštění centrální evidence exekucí.

Navrhovatel proto tvrdí, že úprava kárného řízení soudních exekutorů

neprošla řádným legislativním procesem.

 

Navrhovatel

dále uvádí, že aplikace shora uvedených přechodných ustanovení ve svém

důsledku znamená vedení kárného řízení zcela od počátku, přičemž

rozhoduje jiný orgán a podle jiných právních předpisů. Tento postup, jak

soudí navrhovatel, je v rozporu s právem na legitimní očekávání

účastníků řízení ohledně dodržování zákazu retroaktivity, a je proto i

v rozporu s právem na spravedlivý proces zakotveným v čl. 36 odst. 1

Listiny základních práv a svobod a s čl. 6 odst. 1 evropské Úmluvy o

ochraně lidských práv a základních svobod.

 

Ze shora

uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu navrhuje, aby napadená přechodná

ustanovení zákona č. 183/2009 Sb. svým nálezem zrušil.

 

Téhož

dne byl Ústavnímu soudu doručen i druhý, obsahově totožný návrh

Nejvyššího správního soudu, v souvislosti s kárným řízením proti jinému

soudnímu exekutorovi. Tento návrh obdržel spisovou. značku Pl. ÚS 39/09 a

soudkyní zpravodajkou byla určena JUDr. Vlasta Formánková.

 

„Ústavní

soud nejprve posoudí, zda nejsou dány zákonné důvody pro odmítnutí

návrhů, zejména s ohledem na doručení druhého obsahově totožného návrhu

na zrušení týchž ustanovení zákona o změně exekučního řádu, případně

důvody pro spojení obou řízení. Podle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním

soudu je totiž později podaný návrh nepřípustný, pokud Ústavní soud

v téže věci již jedná.,“ uvedl k této problematice generální sekretář

Ústavního soudu Tomáš Langášek. „Po vyřešení této drobné procedurální

záležitosti soudce zpravodaj standardním postupem zajistí

shromáždění důkazů a vyjádření dalších účastníků řízení, Poslanecké

sněmovny a Senátu, případně Ministerstva spravedlnosti, a předloží plénu

Ústavního soudu zpravodajskou zprávu a návrh na rozhodnutí,“ pokračoval

a upozornil též na obsahovou souvislost s návrhem Nejvyššího správního

soudu z 30. října 2009 na zrušení zákona č. 7/2002 Sb., o kárném řízení

ve věcech soudců a státních zástupců. Všechny tyto nové kárné kompetence

svěřené Nejvyššímu správnímu soudu jsou tak Nejvyšším správním soudem

samým zpochybněny co do souladu s ústavním pořádkem.

 

S ohledem na složitost řízení o kontrole norem však nelze předem odhadovat, jaká může být celková délka tohoto řízení.

 

 

Jana Pelcová, tisková mluvčí

 jana.pelcovausoud..cz

tel.: 542 161 026